U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZRÁDNÉ EMOCE
Kategorie: Víkend | Autor: Bohumil Ždichynec
ZDRAVÍ
Smích příznivě ovlivňuje látkovou výměnu – působí jako lék.
Psychika hraje značnou roli při vzniku řady tělesných poruch. Za všechny jmenujme vysoký krevní tlak, bolesti hlavy či nechutenství. V těchto případech hovoříme o psychosomatických chorobách. Jejich léčení bývá někdy paradoxně delší než u orgánových, anatomicky podmíněných nemocí, protože většinou není lehké objasnit jejich skutečnou příčinu. Klasická medicína v první fázi dokáže subjektivní obtíže odstranit syntetickými léky. Jde o psychofarmaka, sedativa a trankvilizéry, které jsou nebezpečné tím, že na většinu z nich může vzniknout návyk, takže se musejí postupně vysazovat. Příčina obtíží se užíváním těchto léků však v žádném případě nevyřeší. Podle psychoanalytické koncepce si neodreagovaný nebo jinak nezvládnutý konflikt, pocházející většinou z raného dětství a nabitý silným afektivním nábojem, zachovává svůj energetický potenciál a může být později v určitých životních situacích reaktivován.
Psychosomatické choroby
Tento dlouhodobě potlačovaný vnitřní konflikt se může projevit úzkostnými stavy, neurotickými příznaky, ale také poruchou funkce vnitřních orgánů těla, třeba i trvale zvýšeným krevním tlakem. Existují i další nemoci, na jejichž vzniku se podepsalo potlačování emocí. Říkáme jim psychosomatické. Patří sem angina pectoris, migréna, zvýšená činnost štítné žlázy, průduškové astma nebo revmatoidní artritida. Zastavme se pro ilustraci na chvíli u srdeční neurózy. Její příčinou je selhání rovnováhy mezi podrážděním a útlumem centrálního nervstva. U někoho se neuróza projeví například úzkostně depresivními stavy či zvýšenou podrážděností, u jiných převažuje porucha orgánové funkce. Projevuje se to například velkým bušením srdce, pícháním v oblasti srdečního hrotu, nemožností “dodýchnout” a podobně. Vyloučíme-li klinickým vyšetřením organické onemocnění srdce, dojdeme k diagnóze tzv. srdeční neurózy. Nejde o orgánové, ale o funkční postižení, i když průvodní příznaky mohou být velmi podobné, nepříjemné a dlouhotrvající. Klasická medicína používá k léčení srdeční neurózy sedativa a další léky zklidňující útrobní nervový systém. Vhodné jsou i psychorelaxační metody, například autogenní trénink.
Smích v hlavní roli
Pozorování a klinické pokusy z poslední doby ukazují, že zajímavou roli v odstraňování kumulované emoce hraje smích. Při něm se zlepšuje frekvence a hloubka dechu, prohlubuje se vdech a výdech, uvolňuje napětí kosterního svalstva a bránice. Zároveň dochází k podpoře pohyblivosti žaludeční a střevní stěny, většímu vylučování slin a trávicích šťáv. Zlepšuje se napětí pokožky, ustupuje únava. Tělo je tak připraveno na větší výkon. Lidová medicína některých afrických a jihoamerických národů používá metody extatického vyvolávání smíchu k potlačení jinak velmi silně působících podnětů, například bolestivých. Tento smích má formu rituálu. Navozená extatická nálada je charakterizována prožitkem enormní blaženosti, štěstí, odevzdání, případně i přechodem do mystických stavů. Z hlediska biokybernetiky lze smích chápat jako zvláštní biologickou formu zpracování informace. Pomocí jemného přediva útrobních nervů a hormonů dochází působením smíchu k příznivému ovlivňování látkové výměny. Smích tedy působí jako lék.
Pomoc máme ve svých rukou
Fyzikální léčba a rehabilitace má při léčení psychosomatických chorob a neuróz rovněž velký smysl. Doporučují se střídavé střiky v teplé a studené vodě, z kondičních sportů plavání, jízda na kole nebo alespoň rychlejší chůze. Dlouhodobě se osvědčuje cvičení jógy. Zcela novou metodou je biofeedback, jinými slovy léčení biologickou zpětnou vazbou. Pacientovi jsou přístroji snímány základní životní funkce – například tep, krevní tlak, činnost mozku, a on sám může pomocí obrazovky a tlačítka vůlí tyto hodnoty ovlivňovat. Přírodní zelená lékárna doporučuje v prevenci psychosomatických nemocí zejména dražé z třezalky. Červené barvivo obsažené v buňkách květů obsahuje látky s prokazatelně antidepresivními účinky. Ke zlepšení funkčních srdečních obtíží – bušení, nepravidelný tep, návaly – se osvědčila dražé z hlohu a kozlíku lékařského. Starším lidem při nespavosti udělá dobře sklenice Bílého Gambrinusu, což je kvasnicové pivo. Lidová medicína doporučuje čaj z květu hlohu, oddenku kozlíku, šišky chmele, natě třezalky – všechny byliny stejným dílem. Jednu čajovou lžičku směsi použijeme na šálek vařící vody, osladíme lžící medu (diabetici mohou použít třeba moderní sladidlo Dia Chrom) a pijeme obvykle 1 až 3 šálky denně, z toho jeden na noc.
