U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZPRVU TRPKÉ ZDÁ SE
Kategorie: Vaříme | Autor: HE
Říká se, že prvním vinařem na světě byl biblický Noe, z antických pramenů se zase dozvíme, že otcem vinné révy byl Dionýsos, latinsky Bacchus. U nás se víno pěstovalo již za Keltů, ale snad největší rozmach zaznamenalo české vinařství za doby vlády Karla IV. Od té doby si bez vína neumíme představit žádnou slavnostnější příležitost. Víno zkrátka patří ke stolování, ale víme, které jeho druhy se k jakému jídlu nejvíce hodí? Umíme víno skutečně vychutnat?
Bílé víno
Lehké druhy, ke kterým patří například ryzlink nebo jednoduché burgundské se hodí k rybám, plodům moře, ale i k tučnějším jídlům, které se tak díky obsahu kyselin ve víně stávají stravitelnějšími. Označení burgundské mohou nést pouze vína pocházející z této francouzské oblasti. U nás se z této odrůdy vyrábí víno rulandské. Kořeněná aromatická vína, jako je muškát, neuburské či tramín se hodí ke studené drůbeži, vnitřnostem, vaječným pokrmům, ale podávat je můžeme rovněž k asijské kuchyni. Ovšem tam pozor: jsou-li jídla příliš kořeněná, mohou ve spojení s těmito druhy vín ještě svou ostrost znásobit. Přírodní sladká vína pocházejí z takzvané pozdní sklizně, při níž se sbírají hrozny již částečně zaschlé, zrozinkovatělé. Mezi takové patří například tokajské. Hodí se ke smetanovým omáčkám ale i ke sladkým jídlům. Bílá vína při podávání mají mít teplotu od 8 do 10 °C.
Růžové víno
Vyrábí se ze směsi modrých a bílých hroznů nebo jen z částečně nakvašených modrých hroznů, z nichž se vyluhuje jen málo barviva. Nejkvalitnější druhy jsou z Provence, ze Španělska a Itálie. Hodí se zejména k exotickým nebo grilovaným pokrmům. Jejich teplota při servírovaní má mít 10 až 12 °C.
Červené víno
Lehká, tzv. suchá červená vína u nás dostaneme v poměrně bohatém výběru. Hodí se ke grilované drůbeži, těstovinám, studeným mísám včetně uzenin. Těžká a plná dobře vyzrálá vína s buketem, (což znamená soubor chutí spojených ve složitější vůni), jejichž chuť v ústech dlouho přetrvává, se nejvíc hodí k masitým pokrmům jako je svíčková nebo rostbíf a ke zvěřině. Červená vína nechladíme, protože teplota při podávání má být asi 16 až 18 °C.
Sekty a vermuty
Patří do kategorie aperitivů, které se hodí k přípitkům a mají pouze povzbudit chuť k jídlu. Nikdy bychom je neměli pít ve větším množství, protože bychom na ně příští den mohli vzpomínat jako na bolehlav. Tato vína se podávají v teplotě 6 až 8 °C. A na závěr ještě jedna zdravotní zajímavost: výzkumy prokázaly, že víno obsahuje důležité antioxydanty. Navíc látky, jež se vytvářejí při kvašení, zvyšují aktivitu enzymu, který stimuluje a regeneruje nervové buňky. To vše ale platí jen pro zhruba jednu skleničku vína denně. Při vyšších dávkách bychom naopak svému zdraví příliš neprospěli.
