Znalecký posudek na nemovitost
Potřebujete soudního znalce k některému z úkonů týkajících se nemovitostí? I tady oproti minulosti nastaly změny.
Ještě v minulém roce byl znalecký posudek stanovující cenu nemovitosti nutný při každém převodu, resp. při každém prodeji nemovitosti. Za určitých okolností byl nutný i při darování nemovitosti. Zpravidla byla podle ceny stanovené znaleckým posudkem určena výše daně z převodu nemovitosti, popř. darovací daň. Podle současně platných právních předpisů může tuto daň stanovit finanční úřad (nově se nazývá daň z nabytí nemovitosti) i bez znaleckého posudku.
Znalecké posudky, které určují cenu nemovitosti, může vypracovat pouze soudní znalec v oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, jmenovaný ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. Kdo může být jmenován znalcem a za jakých podmínek je znalec povinen vykonávat svoji znaleckou činnost, zjistíme ze zákona o znalcích a tlumočnících (zákon č. 36/1967 Sb.).
Spory ohledně provedení stavby
Dalším možným důvodem pro vypracování znaleckého posudku v souvislosti s nemovitými věcmi je případný spor ohledně provedení prací při stavbě či rekonstrukci. Znalecký posudek je v takovém případě velmi často používán jako důkaz při soudním sporu. Pokud má být rozhodnuto o škodě vzniklé při stavbě domu nebo o tom, zda některé práce byly řádně či vůbec provedeny, nechá soudce vypracovat znalecký posudek dle příslušného oboru (obor stavebnictví). V tomto posudku znalec vyjádří své odborné stanovisko a soud na jeho základě rozhodne o tom, kdo má ve sporu pravdu.
Zákon o znalcích a tlumočnících
Jmenovat znalcem lze toho, kdo:
- je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno potvrzení o přechodném pobytu nebo povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nebo státním příslušníkem jiného než členského státu Evropské unie, kterému bylo vydáno povolení k trvalému pobytu na území České republiky,
- je způsobilý k právním úkonům v plném rozsahu,
- je bezúhonný,
- nebyl v posledních 3 letech vyškrtnut ze seznamu znalců a tlumočníků pro porušení povinností podle citovaného zákona,
- má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru, v němž má jako znalec působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je taková výuka zavedena,
- má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, že znaleckou činnost může řádně vykonávat,
- se jmenováním souhlasí.
Jmenování znalců
Ke jmenování znalcem dojde na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Návrhy na jmenování znalce mohou podat orgány veřejné moci, vědecké instituce, vysoké školy, dále i subjekty, u nichž pracují osoby přicházející v úvahu. Tento návrh mohou podat i různé spolky. Znalcem může být samozřejmě jmenován i ten, kdo o jmenování sám požádá.
Znalec má za podání posudku právo na odměnu. Pokud je znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci (soudce ustanoví znalce), řídí se odměna prováděcím předpisem (vyhláška 37/1967 Sb.). Odměna se tak stanoví podle množství účelně vynaložené práce. Odměna se však může i přiměřeně krátit, pokud úkon nebyl proveden řádně nebo ve stanovené lhůtě. Není-li odměna určena podle prováděcího předpisu (resp. není-li znalec určen), řídí se odměna smlouvou mezi znalcem a osobou, která znalecký posudek objednala.
Kde je najdeme
Znalce si můžeme vyhledat na internetových stránkách komory soudních znalců (www.kszcr.cz) nebo na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.cz). Tam najdeme i kontakty na znalce.
text: Mgr. Barbora Peková
kresba: Jiří Novák