U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Změny hodnot
Kategorie: Editorial | Autor: Martina Lžičařová
Majitelé chat a chalup bydlí nezřídka v malých panelákových bytech. Jako moji známí Zdena a Stanislav se svými dvěma dětmi. Letos se konečně dočkali a za peníze ze stavebního spoření si koupili malý domek v rekreační oblasti. Stavení vyžaduje mnohé úpravy: izolaci proti vlhkosti zdiva, nové rozvody vody i elektřiny, vybudování kotelny, položení podlah, rozšíření koupelny a postupně i zobytnění dalších místností. Jinými slovy, rodina se pustila do neodkladné a pořádné rekonstrukce nově nabyté nemovitosti. Shodou šťastných náhod naše víkendová obydlí spolu téměř sousedí, a tak můžu pozorovat proměnu jejich domečku zblízka. Nepochybuju, že se pod tlakem usilovné práce časem vyloupne do krásy. Jsem zvědavá i na to, jak si Standa a Zdena poradí s pozemkem. Na můj vkus je trochu velký. Trochu moc velký. Při výběru nemovitosti se jako “lidi z paneláku” nechali strhnout vidinou nekonečně velké zahrady neboli nekonečně velkého soukromí. Dnes se můžou pyšnit předzahrádkou, zazahrádkou, vedlezahrádkou, dále ovocným sadem čítajícím asi šedesát letitých “velkokorunáčů”, lesíkem a loukou, která se táhne až někam, kam lidská noha dosud nevstoupila… Navíc je pozemek zajímavě tvarován do dvou protilehlých, místy velmi příkrých svahů. Jsem zvědavá na jejich zahradničení proto, že k našemu domu patří pozemek polovičních rozměrů a dává nám zabrat. Můj muž si po každém dešti mumlá: Potvora, už zase vyrostla! Myslí trávu v předzahrádce, sadu a na pastvině. První roky jsme strávili s kosou v ruce, pak jsme se zmohli na křovinořez, teď velebíme přátelství se Standou, který v naší stodole prozatím garážuje svou sekačku. Stroj nezahálí ani během parkování. Škoda jen, že má malý záběr. Taky by měl mít robustnější kola a větší sběrný koš. Nejlepší by bylo, kdyby si Standa pořídil traktůrek. Už několik let o něm sníme. Vy taky?
