U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zlatý věk meruněk
Kategorie: Zahrada | Autor: Jaroslav Kraus
Počátky pěstování meruněk ve střední Evropě se datují okolo počátku 14. století. U nás se sázely většinou na teplejší Moravě, Čechy pro ně byly okrajovou oblastí. Přesto se na některých místech, například na Litoměřicku, pěstovaly ve větším rozsahu.
Pro drobné pěstitele je nejvhodnější pěstování v polohách do 200 m nad mořem. V lokalitách do 350 m n. m. a výše musíme meruňkové stromy sázet jen na vybraná stanoviště. Buď na teplé a chráněné svahy (jižní, jihovýchodní či jihozápadní), nebo na místa chráněná proti severním větrům a mrazu.
Oteplení jim prospívá
V posledních dvaceti letech dochází k oteplování naší krajiny, což meruňkám svědčí. V té souvislosti ubylo i srážek (s výjimkou v roce 2002), což také poměrně dobře snášejí. Projevilo se to však, zejména při velké násadě plodů, na jejich velikosti. Přijde-li suché počasí v době, kdy se plody vyvíjejí, je třeba stromy zavlažovat. Jestliže trvá i po sklizni plodů, je dodávka vody nutná k výrobě zásoby látek pro zimu a příští úrodu.
Meruňkovým stromům u nás nejvíce vadí teplotní výkyvy počasí. Teplé zimy a střídání teplot v tomto období a pozdní jarní mrazíky v květnu.
Chceme-li vysadit meruňkový stromek, volíme proto raději vyšší kmínek (kolem 150 cm). Meruňky sice snášejí (podle délky trvání) mráz až do -3 °C, ale v době květu nejsou výjimkou přízemní mrazíky až -5 °C a do výše jednoho a půl metru dochází často k poškození květů. Nesázíme je rozhodně do mrazových kotlin a na spodní místa svahů, kde stéká mrazivý vzduch shora do níže položených míst.
Využijme vlivu podnoží
Při výsadbě nových stromků dbáme hlavně na to, aby byly zasazeny tak hluboko jako ve školce. Nesmíme je utopit (zasadit hluboko), a proto musíme dát ke stromku dřevěný kůl. Po zasazení zaléváme stromek podle vývoje počasí, nesmíme jej každodenně přelévat.
Při výběru stromku nesmíme zapomenout, že meruňka je ve školkách zapěstována buď na slivoňové podnoži, nebo je použit semenáč meruňky. Slivoňové podnože se hodí do těžších vlhčích půd. Pokud dáme takový stromek do propustné sušší půdy ve svahu, dočkáme se v pozdějších letech mrtvičného odumírání stromu. Tam patří jako podnož meruňkový semenáč.
Vyspělejší zahrádkáři, kteří ovládají očkování mladých stromků, si mohou meruňku naočkovat na broskvovomandloňovou nebo broskvoňovou podnož. Stačí sehnat plané vinohradnické broskvoně (malé plody, které dozrávají v září – říjnu), nebo třeba podnožovou kanadskou broskvoň Siberien C. Pecky je třeba stratifikovat, tj. dát přes zimu na zahradě 10 cm pod úroveň písku. Začátkem dubna jsou již některé prasklé a rostlinky vyrážejí. Přesadíme je na trvalé stanoviště.
Mám sám několik meruňkových stromů na uvedených podnožích; přestože jsou ve stáří dvaceti let, jsou zdravé a v plné plodnosti. Tyto stromy jsou tolerantní k virové šarce a mají výhodný střední růst. Školky však stromky na těchto podnožích neprodukují.
Výživa a výchova
Někteří pěstitelé chybují ve výživě meruněk. Velké dávky hnojiv nutí stromy k bujnému růstu a tím k malé plodnosti. Vždy dbáme na rozbor půdy a doplnění minerálních prvků, které jsou v nedostatku. Začínáme již při výsadbě, když připravujeme zeminu do vykopané jámy.
Stromek velmi dobře roste v zásadité půdě kolem PH 7,2, protože v kyselé půdě by jí chyběl vápník. Přihnojujeme hlavně vyzrálým kompostem. Pokud má meruňka dostatek plodů, měly by přírůstky letorostů dosahovat 20 až 30 cm. Neplodí-li dobře, jsou přírůstky větší.
Jedním z hlavních pěstitelských opatření je řez meruňkových stromků. Měly by se řezat před květem a v květu, dále v půli června zakracujeme plodný obrost, abychom docílili rozdvojení až roztrojení výhonů a vytvořili tak letorosty pro příští úrodu. Dalším vhodným obdobím řezu je konec srpna a září, kdy uděláme celkový průklest stromu a jeho úpravu. Při celoroční dobré péči vypěstujeme silné kosterní větve, které unesou příští velké úrody. Stromy udržujeme řezem do výše asi čtyř metrů, dál je nepouštíme. Zakracováním kosterních větví přispíváme k neustálému růstu plodonosného obrostu, a tím k velmi dobré plodnosti meruňkového stromu.
Bez ochrany to nejde
Chceme-li udržet stromy zdravé, neobejdeme se během vegetace bez ochranných opatření. Mechanická ochrana zahrnuje řez, kdy odstraňujeme všechny zaschlé a napadené větve, výhony a zaschlé mumifikované plody s moniliovou hnilobou. Rány zatíráme ochrannými vosky.
V chemické ochraně je třeba zasáhnout před květem proti moniliové spále květů (monilia laxa), která se v posledních letech silně rozšiřuje. Můžeme po-užít Rovral FLO 50 WP nebo Horizon
250 EW. Před květem stromů je též dobré provést postřik Kuprikolem 50 nebo Championem 50 WP (u obou přípravků v koncentraci 0,2 %). Tímto zásahem zbavíme strom bakterií, hlavně z rodu Pseudomonas, upevníme jeho zdraví a odolnost květů na mráz.
Uvedeným zásahem rovněž snížíme výskyt klejotoku. Když se tento jev vyskytne, musíme strom vyčistit, vyřezat nožem až do zdravého pletiva a natřít ochranným nátěrem. Lze si jej namíchat z 1 kg bílého latexu, tónovací barvy (z hnědé, zelené a černé vznikne šedá) a 1 – 2 dkg fungicidu (Dithane).
Některé odrůdy meruněk jsou choulostivé na strupovitost (Venuria carpophila nebo V. cerasi). Z novějších odrůd jí trpí hlavně Harogem a Veecot. U takto napadených stromů se vyplatí preventivní postřik buď měsíc před sklizní meruněk nebo hned po zjištění choroby. Můžeme použít Dithane M 45 nebo Novozir MN 80. Tyto přípravky lze po-užít i na hnědnutí listů meruňky (Gnomonia erythrostoma).
Jedním z pěstitelských ochranných opatření je výběr stromku a též vhodné odrůdy. Stromky zakoupíme buď ve školkách nebo zahradnických prodejnách. Další možností pro vyspělejší zahrádkáře je vysazený stromek po roce, až se ujme, přeroubovat na požadovanou odrůdu. Klasické starší odrůdy, jako jsou Maďarská, Velkopavlovická nebo Sabinova, jsou sice chuťově velmi dobré, ale choulostivé na mráz v květu, na virovou šarku i další choroby.
Které odrůdy pěstovat
Z novějších odrůd je možné doporučit Vehardu z Veselého u Piešťan, která patří mezi nejlepší meruňky do okrajových oblastí pěstování. Je velmi odolná proti virové šarce, odolná proti mrazu v květu, moniliové hnilobě a všem chorobám vůbec. Dužnina je velmi chutná, žlutooranžová, slupka žlutá, podle oslunění pokrytá červení. Je samosprašná a dobrým opylovačem pro další meruňkové stromy.
Druhou velmi dobrou odrůdou je Veecot. Jde o americkou odrůdu, která je cizosprašná a nutně potřebuje opylovače, například Vehardu. Slupku a dužninu má sytě oranžovou, pevnou, která nepřezrává a je výborná na kompoty. Chuť je dobrá. Tato odrůda je odolná proti virové šarce, středně odolná proti mrazu v květu a proti moniliové hnilobě. Je náchylná na strupovitost. Do plodnosti nastupuje později.
V rámečku uvádíme přehled odrůd, které jsou odolné či náchylné k jednotlivým chorobám a také ty, které odborníci doporučují k pěstování.
___________________________________________
CITLIVOST A ODOLNOST ODRŮD NA HLAVNÍ CHOROBY
Na šarku jsou citlivé:
Vesna, Bergeron, Karola, Vegama, Maďarská, Velkopavlovická atd.
Na moniliovou hnilobu jsou velmi citlivé:
Harcot, Maďarská, Velkopavlovická
Na strupovitost jsou citlivé:
Harogem a Veecot
Odolné nebo rezistentní k virové šarce jsou:
Veharda, Veecot, Harlyne, Goldcot, Harval, Lerondam, Henderson a NJA 2
Na mráz v květu jsou odolné:
Veharda, Goldcot, Vesna, Harogem, Vesprima, Harlyne a Sundrop
Odborníky jsou doporučovány:
Karola, Kráska, Lejuna, Leskora, Goldcot, Veecot, Veharda, Bergeron, Harcot, Sundrop, Goldrich, Velkopavlovická, Maďarská
FOTO AUTOR A JIŘINA SEDLÁKOVÁ
