Zlaté zlatobýly

Zlatobýl patří mezi trvalky, které se ve volné přírodě bez problémů rozrůstají. Vyšlechtěné odrůdy nejsou tak rozpínavé, přesto je při pěstování v zahradě budeme mít pro jistotu pod kontrolou.

Zlatobýl patří k letním trvalkám

O zlatobýlu (lat. Solidago) a jeho léčivých účincích psali už středověcí lékaři. Například Jan Černý napsal: “…roste v lesích vysoce s ratolestmi a kvítím žlutým, hvězdovým. Řídce sekané listí světlé zelenosti má podlouhlé, prut zvýši lokte a po květu semíčko chemřovaté co peříčko, chuti hořké.” A Mathioli konstatuje: “…lomí kámen v měchýři, vyhání z něho šlemy, kaly a chuchle, vyvádí z něho zastavenou moč, studenou matku připravuje k oplození, ukládá dnu střevní s nadýmáním a pomáhá vodnatelným, kteří jsou oteklí, dušní a s obtížemi v bocích. Hojí rány všeliké a zvředovatění. Proto, když přiložíš utlučenou zelenou tuto bylinu, nejprve udělá maso a svaluje potom dohromady. Voteklým, na nichž maso padá a smrdí, vařiti a dávati píti.”

Ceněná léčivka

Žlutá barva láká hmyz

I dnešní bylináři a léčitelé z domácího celíku zlatobýlu (zlatobýl obecný) připravují čaje a tinktury, které slouží pro léčbu ledvin a močových cest. Zlatobýl totiž působí močopudně, dezinfekčně, rozpouští kaménky, podporuje celkovou látkovou výměnu, tlumí krvácení v trávicím ústrojí, staví průjmy.

K léčení se sklízí kvetoucí nať, tedy jen vrchní část rostliny, která se suší mírně a pozvolna ve stínu tak, aby květy neztratily svou intenzivní žlutou barvu. Po odkvětu obsah léčivých látek v bylině rychle klesá a zůstává jen v kořenu.

Nenáročná v záhonech

Zlatobýl patří mezi rostliny kvetoucí výraznými širokými zlatožlutými latami složenými z drobných úborů. Rozkvétá během léta – od července do září. Zatímco přírodní odrůdy – zlatobýl obecný, zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský – jsou poměrně statné a dosahují výšky od 80 do 180 cm, mezi vyšlechtěnými zahradními kultivary se vyskytují i nižší kompaktní rostliny (s výškou od 30 cm) s hustým květenstvím podobným mimóze (např. Solidago ‘Golden Thump’, Solidago ‘Strahlenkrone’), ale překvapivě i docela nízké skalničky. Zahradní odrůdy se sice nerozrůstají tolik jako přírodní, ale i tak je nesmíme nechat vysemenit. Odkvetlé laty je nutné včas odstřihnout.

Pro zlatobýl jsou typické široké zlatožluté laty

Na pěstování jsou zlatobýly nenáročné. Vyhovuje jim slunné nebo polostinné stanoviště s běžnou zahradní zeminou. Vynikají především v přírodně pojatých zahradách a na pozadí květinových rabat. Dobře se doplňují například s hvězdnicemi. A hodí se i k řezu.

Pro včelaře je zlatobýl ceněnou rostlinou, neboť včely na něm sbírají pyl i v pozdním létě. Na druhou stranu jde o výrazný alergen. Pokud tedy trpíte prudkými reakcemi právě na pyl, k vašim oblíbeným rostlinám zlatobýl patřit nebude.

text: Martina Lžičařová
foto: Shutterstock a Thinkstock

Uložit

Zlaté zlatobýly