U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zlaté korunky
Kategorie: Chatař & chalupář – kouzlo zahrady | Autor: Ing. Ivan Dvořák
Narcis, květina s typickou pakorunkou, dostala jméno podle syna boha větru. Podle řecké mytologie se krásný mladík Narcissus zamiloval do svého obrazu na vodní hladině. Když zemřel, vyrostla na jeho hrobě květina.
Narcisy patří bezesporu k jaru. Nejranější druhy a odrůdy vykvétají ještě na sněhu, poslední v květnu. Výběr je pestrý. Od drobných skalkových s květem 2 – 3 cm v průměru a vysokých sotva 10 cm až po narcisy vysoké 40 až 50 cm. Pěstují se jednokvěté i vícekvěté odrůdy, jednoduché i plnokvěté, s různě tvarovanou i zbarvenou pakorunkou. Rozhodující pro pěstování je zpravidla odolnost proti naší zimě. Chceme-li si dopřát novinky, pocházející z teplejších oblastí, musíme je buď pěstovat ve skleníku, nebo je v době klidu ze země vybírat a vysazovat až na jaře.Běžně narcisky sázíme v srpnu a září do vyhnojené půdy do dvoj až trojnásobné hloubky, než jak velká je cibule. Sázíme je asi 10 až 15 cm od sebe, podle vitálnosti odrůdy. První rok po výsadbě je na zimu přikrýváme rašelinou, listím, chvojím nebo kompostem přibližně v deseticentimetrové vrstvě. Nemusíme mít strach z hlodavců, narcisy jsou jedovaté, nic je nežere.
Zahradní narcisy můžou zůstat na jednom místě asi pět let. Vysázené v trávníku se ale nechávají na stejném stanovišti i delší dobu. Tady se ale používají odolnější, často plané, divoké druhy a odrůdy, u kterých se rozrůstáním hnízda nesnižuje počet a kvalita květů. Cibule se postupem času poněkud zatahují do země. Z estetického i praktického hlediska sázíme raději vždy skupinu stejných narcisů, než abychom je míchali. V porostu pak převládne nejvitálnější odrůda, která druhé potlačí. V době růstu a květu na jaře potřebuje cibule dostatek vody a živin, později vítá spíš sucho a teplo. Po výsadbě vytváří cibule kořeny, které sahají až 40 cm pod ní, a proto můžeme před výsadbou hnojiva zarýt opravdu hluboko. Kořeny jsou funkční ještě nějaký čas po odkvětu, odumírají v době, kdy začíná žloutnout nať. Tehdy se narcisy dobývají. Očistí se, osuší, vytřídí. Příště sázíme opět jen velké cibule a na vzdálenost určenou zkušeností s danou odrůdou. Na stejné místo by měl přijít narcis po pěti letech. Narcis běžně netrpí domácími chorobami ani škůdci. Pokud ovšem nesázíme do mokrých, těžkých, studených půd. Při nákupu vždy dbáme na záruku kvality, než na nízkou cenu. Levné cibule, určené k rychlení, mohou být napadeny “narcisovou mouchou”. Ta při rychlení hyne, ale larva vylíhlá v zahradě ničí středy cibulí, které pak nekvetou a slábnou.
***
Pozor na skvosty z ciziny!
Kupujme raději odrůdy, které prošly zkoušením v naší republice. Novinky z Anglie a Irska, ale i holandské skvosty můžou zklamat. Jejich odolnost mrazu je nízká. Mají také vysoké nároky na přísun živin, proto se přesazují v kratších intervalech.
Pečujme o rychlené rostlinky
Krásné, vícekvěté odrůdy dodávané na rychlení pocházejí ze Středomoří. Narašené nebo s poupaty se dají koupit v prosinci a lednu. Po odkvětu je můžeme postupně přestávat zalévat a nechat je “usnout”, nebo je můžeme vysadit do velkého květináče s živnou a hnojenou zeminou a teprve poté je postupně suchem uspat. Zalévat začneme asi 4 týdny po zaschnutí listů. Květináč může být zarýpnutý venku v zahradě. Při poklesu teplot, kdy povrch země zamrzá, přeneseme květináč do vlhkého, chladného sklepa (k bramborám nebo jablkům) a čekáme, až naraší. Může znova kvést. Cibule také můžeme vysadit i do volné půdy. Bohužel i při dostatečném krytí “mulčem” bývá jejich odolnost mrazům nižší.
Popisy k obrázkům
Narcis s dlouhou pakorunkou
Narcis Kilworth patří k pozdním odrůdám
Droboučké skalkové narcisky jsou vysoké pouhých 10 cm
Z jara rozsvítí záhony zlaté květy narcisů
Autor fotografií: foto: ing. Zdeněk Prchlík, Jitka Čeřovská, Martina Lžičařová
