Zkuste zdění z polínek
Technologie stavění z polínek je rozšířená v USA, ale tradici má třeba i na Náchodsku a v Pojizeří. Starou metodu využití palivového dřeva nyní objevují příznivci alternativního přírodního stavitelství.
Na venkově amerického Středozápadu lze najít stodoly z polínek, staré i více než 200 let. Ale z palivového dříví se staví i v posledních letech, protože alternativní stavění z dostupných přírodních materiálů je součástí trendu, jímž se mnozí lidé vymezují proti drahému nájemnímu bydlení a závislosti na hypotékách.
Tato technologie se nazývá anglicky cordwood a po zadání tohoto slova do vyhledávače na internetu najedete celou řadu fotografií a videí, které postup stavění ze dřeva názorně dokumentují.
Co se dá postavit?
Z polínek lze postavit i několikapatrový dům, ale pro české chataře a chalupáře může jít i o zajímavou inspiraci k vybudování netradiční zídky, zahradního domku či sauny. V kombinaci s hliněnými omítkami, mozaikami se starých obkládaček a loupanou kulatinou lze docílit opravdu „pohádkových“ výsledků.
Půvab stavění z polen spočívá zejména v možnosti zúročit vlastní dostupné zdroje dřeva. Úspora na materiálu je pak nezanedbatelná, správný způsob zdění navíc zaručí i zajímavé tepelněizolační vlastnosti takto vybudovaných dřevěných stěn. A originální je zejména vzhled takové stavby, který skvěle zapadne do zahrady, dobře vypadá vedle dalších dřevostaveb a přímo vybízí ke kreativnímu „dolaďování“ v nejrůznějších detailech, ať už jde o kombinaci dřeva, kamenů, či hlíny i použití různobarevných lahví k vytváření skleněných stěn.
Využít můžete víceméně jakékoli zdravé dřevo, polínka mohou být štípaná nebo lze stavět z pořezané kulatiny. Ale pozor – polínka musí být odkorněná a proschlá, jinak by jejich průběžné vysychání ve stěně dělalo problémy.
Samotný postup zdění lze přirovnat k vyzdívání stěny z cihel či kamenů, polena se jednoduše kladou v řadách na maltu, doklepávají kladívkem, rovina se udržuje obvyklými způsoby podle provázku a pomocí vodováhy. Zeď se staví víceméně tak, jako byste skládali palivové dříví do hranice, jen se navíc spojuje maltou.
Je samozřejmě nutné obrnit se trpělivostí, žádné zdění z materiálů nepravidelných tvarů nejde rychle. Snadněji by to mělo jít s kulatými polínky a vše se rovněž poddá časem, až dostanete tento nezvyklý způsob práce do ruky. Pak už si vystačíte s vědrem malty, zednickou lžící a kladívkem nebo gumovou či dřevěnou paličkou.
Izolační piliny
Polínka lze spojovat cementovou maltou, buď v celé ploše, nebo nechávat mezi spojovací maltou mezeru, tak aby uprostřed vznikla spára, kterou někteří příznivci cordwoodového stavění vysypávají pilinami. Namočené piliny lze přidávat rovněž do spojovací malty a existuje i odnož „polínkové“ technologie, kdy se jako pojivo používá zpracovaná hlína. Pak se metoda nazývá cobwood (cob = anglicky hlína).
Česká tradice
Už zmíněnou tradici stavění z polínek na českém území můžete objevit ve formě tzv. krčkových zdí. Název vychází z lokálního výrazu pro pařez či špalek (krč), který se používá na Krkonošsku. Už před 150 v některých oblastech východních Čech krčkové domy vznikaly jako levnější alternativa k roubenkám a podle některých odborníků dokonce vykazují dlouhodobě vyšší odolnost proti srážkové vlhkosti než roubené domy.
Polínkové stěny však není úplně jednoduché odhalit na první pohled, někdy se omítaly a většinou se opakovaně bílily vápnem, zatímco současný „cordwood“ trend pracuje s přiznanými, a pokud je to možné, i zdůrazněnými strukturami polínkových stěn jako s originální estetikou. A přesně toho můžete docílit i v případě, že si technologii vyzkoušíte v „malém,“ ať už jako součást zahradního posezení, venkovní kuchyně, nebo opěrné zídky.
Dobré rady
• Je nutné obrnit se trpělivostí, žádné zdění z materiálů nepravidelných tvarů nejde rychle.
• Zeď se staví víceméně tak, jako byste skládali palivové dříví do hranice, jen se navíc spojuje maltou.
TEXT: Richard Guryča
FOTO: Archiv firem a Shutterstock