Žížaly, neviditelní pomocníci

Povědomí o prospěšnosti žížal při tvorbě kompostu a provzdušňování půdy má asi každý zkušenější zahrádkář. Jejich působení v zahradě má ovšem mnohem širší význam.

Jedni z nejužitečnějších živočichů potřebují k tomu, aby nám mohli účinně pomáhat, pouze dostatek organického materiálu ke zpracování, nezhutněnou půdu a absenci nebezpečných chemických pesticidů.

Úrodnost půdy závisí i na množství žížal, jež v ní žijí. Foto: Shutterstock

Není žížala jako žížala

Žížaly tvoří polovinu až tři čtvrtiny všech půdních bezobratlých, u nás jich žije okolo šesti desítek druhů. Podle místa výskytu se dělí na povrchové a hlubinné. Drobné žížaly hnojní obývají, jak jméno napovídá, především komposty, protože jim nevadí vyšší teploty. Vyskytují se i v hrabance. Tráví a množí se rychleji nežli druhy, jako jsou žížaly obecná, temná, polní a růžová žijící v hlubších vrstvách půdy. Pro ně je typická větší velikost i relativní dlouhověkost. Do domácích kompostérů se používá násada ze speciálně vyšlechtěných kalifornských žížal, jejichž plodnost je stokrát vyšší ve srovnání s běžnými druhy žížal.

Jakého věku se žížaly dožívají? Problém spočívá především v tom, že ve volné přírodě jsou žížaly vystaveny mnoha rizikovým faktorům a že jen výjimečně existují déle než několik měsíců nebo několik let.

Pro vzduch a vodu

Půdní žížaly protkají půdu do několikametrové hloubky bezpočtem chodbiček, které fungují jako vzduchové a vodní kanálky. Jimi se snadno dostává vzduch a vláha ke kořenům rostlin. Tím, že voda může do půdy rychle vsáknout, zmenšuje se též riziko zatopení zahrady či přímo povodní při velkých deštích. Funguje to ale pouze tam, kde není půda zamořená pesticidy, zakrytá betonem, na sraz položenou dlažbou anebo příliš utužená. S běžnou ztvrdlou půdou si žížala poradí. Buď do ní buší hlavou jako kladivem, nebo ji vykusuje a polyká.

Není-li půda silně jílovitá, udělají za nás žížaly mnohem dokonaleji a ohleduplněji podzimní zrytí záhonů. Stačí na ně nasypat vrstvu kompostu, posekané trávy či spadaného listí.

Žížaly potřebují v kompostu dostatečný přísun potravy v podobě organických zbytků. Foto: Shutterstock

Obohacení půdy

Přispívají k němu tím, že do chodbiček zatahují různé zbytky rostlin, aby je mohly v bezpečí zkonzumovat, a některé zde uvíznou a zetlejí. Ty, které žížaly pozřou, promění v trávicím ústrojí na humus, jenž spolu s velkým množstvím vápníku vyloučí do půdy a tím zajistí živiny rostlinám.

Urychlovači kompostu

Žížaly urychlují rozklad biologického odpadu a provětrávají kompostovanou hmotu. Velkým přínosem je i to, že případné plísně a bakterie vznikající při hnilobných procesech ve zkaženém ovoci a zelenině dovedou žížaly svými enzymy zneškodnit.

Ukazatel kvality půdy

Nepřítomnost žížal v půdě značí její extrémně nízkou úrodnost. Naopak v zahradách, kde se nachází větší množství žížal, bývá sklizeň ovoce a zeleniny vysoká.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Žížaly, neviditelní pomocníci