U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ŽIVOT je dialog s vodou
Kategorie: Zajímavosti | Autor: Eva Křížová
ZDRAVÍ
Hamletovskou otázku být či nebýt můžeme pozměnit na pít či nepít jen s tím rozdílem, že odpověď je jednoznačná – PÍT!
Lidské tělo nemůže existovat bez tekutin. Nejen krev, ale i svaly, kůže, vnitřní orgány, stejně jako mozek by bez vody zahynuly. V dětském věku tvoří voda asi 80 % organismu, v dospělosti je to asi 60 % a ve stáří už jen 50 %. Nezbytnost vody pro život zdůrazňovali už Hippokratés a Galén, starověcí lékaři. Bez potravy člověk vydrží až dva týdny, bez vody sotva dva dny. Není bez zajímavosti, že dělníci na stavbách pyramid dostávali denně vedle tří až čtyř chlebových placek také dva džbány piva či vody. Dnes bezpečně víme, že příjem dostatečného množství tekutin je součástí zdravého životního stylu a prevencí onemocnění. Tělo vylučuje tekutiny dýcháním, pocením, pláčem, močením i stolicí, a proto je nezbytné jejich doplňování. Lékaři se však setkávají s tím, že pocit žízně – z pohledu skutečné potřeby organismu – je díky civilizačním vlivům potlačován a takřka vymizel. Zachován bývá u malých dětí. Proto jsem otázku o pitném režimu rozdělila a oslovila dva lékaře – pediatra, tedy dětského lékaře, a geriatra, odborníka pro seniory.
Pediatr MUDr. Pavel Biskup je ředitel dětského domova ve Stránčicích a místopředseda Českého výboru UNICEF, což je Dětský fond OSN.
* Jak je z vašeho pohledu důležitý pitný režim pro děti?
Děti obvykle mají při zvýšené potřebě tekutin pocit žízně, a proto není dobré jim v pití bránit. Ale zejména u školáků se setkáváme s nedostatečným přísunem tekutin. Děti často ráno ani nesnídají, dopoledne ve škole nemívají možnost se napít, mnohé z nich ve školní jídelně odmítají polévku a tak domů přicházejí doslova odvodněni. Přitom nedostatek tekutin způsobuje přetěžování ledvin, narušení trávení a bývá tím ovlivněna i jejich psychika, což se projevuje hlavně únavou a nesoustředěností. Při dlouhotrvajícím nedostatku tekutin dochází ik vážnějším zdravotním potížím.
* Dá se tento problém řešit?
Samozřejmě. Jsou školy, které zavedly přesnídávky v podobě mléka nebo čaje. Ale nejjednodušším a spolehlivým receptem je přibalit dítěti do tašky půllitrovou umělohmotnou láhev s vhodným nápojem. Zdůrazňuji vhodným, protože sladké šťávy nebo přislazované tekutiny nedoporučujeme. Předejdeme tím situaci, kdy dítě přijde odpoledne domů a kompenzuje nedostatek tekutin jednorázovým nadměrným pitím. Záleží na rodičích, aby v dětech vypěstovali návyk pravidelného přísunu tekutin.
Lékaři se shodují v tom, že optimální množství tekutin je podmíněno prostředím, v němž se člověk nachází. Nicméně toto množství by nemělo klesnout pod 1,5 litru denně. Dospělou populaci můžeme rozdělit do dvou skupin. K té první patří především ženy, které málo pijí a rády holdují kávě. Přitom káva z našeho těla tekutiny více odvádí než přivádí. A tak ledvinové kaménky bývají zejména pro ženy častým nepříjemným překvapením. Do druhé skupiny patří spíše muži. Mají rádi pivo, alkoholické nápoje, které však vzbuzují další pocit žízně, i když jejich organismus je tekutinou už zcela zásoben. Jistě mi dáte za pravdu, že žádný pivař by nevypil stejný počet půllitrů vody jako piva! Problémy s přísunem tekutin mívají velmi často starší lidé.
Proto jsem o názor požádala prof. MUDr. Vladimíra Pacovského, DrSc., který se dlouhá léta gerontologií – problematikou stáří – zabývá.
* Proč právě starší lidé trpí nedostatkem tekutin?
Jak člověk stárne, klesá v jeho těle množství vody, a proto je snadněji ohrožen jejím nedostatkem – dehydratací. Navíc starší lidé obvykle nepociťují žízeň, někdy mívají potíže s polykáním, jindy i strach z inkontinence (udržení moči). S otupělým pocitem žízně se velmi často setkáváme při nejrůznějších chorobách stáří.
* Jak se dehydratace pozná?
Sliznice v ústech je suchá, suchá bývá i kůže, později se může přidat určitá apatie, neklid, může dojít i ke zvýšení teploty. Právě pro dehydrataci se u některých osamělých starých lidí setkáváme i s určitou zmateností. Tehdy je lékařská pomoc nesmírně důležitá, protože by mohlo dojít k vážnějších následkům.
* Jak se dá takovému stavu předejít?
Každý člověk by měl mít ve stáří určitý zažitý stravovací pořádek, jehož součástí je i příjem tekutin. Nemůže spoléhat na to, že žízeň přijde sama. Během 24 hodin by měl svůj organismus zásobit alespoň 2,5 litry tekutin. V tom je zahrnuta třeba polévka, kompot, různé ovocné nebo zeleninové saláty. Důležité je rovněž rozložení stravy a příjmu tekutin na celý den. Raději jíme méně a častěji. Tekutiny jsou vhodné mezi jídlem a jednotlivá sousta zapít vodou.
* Může člověk sám zjistit, zda má v těle dostatek tekutin?
O tom se každý může přesvědčit jednoduše sám. Jde o to, jednou za čas během 24 hodin sbírat moč. Toto množství by nemělo klesnout pod 3/4 litru.
* Jaké nápoje považujete za vhodné?
Výběr by měl být pestrý. Polévky, mléko, kefír, podmáslí, jogurt, bylinné čaje nebo slabý černý či zelený čaj, slabá káva, ovocné a zeleninové šťávy, minerální vody. Střídání tekutin našemu organismu jen prospívá. Co bych však chtěl zdůraznit a co je důležité – starším lidem je nutné tekutiny nabízet, i když je nežádají.
Život člověka je dialog s vodou. Dokumentují to vesmírné sondy a průzkumy, vědecká bádání i statistické údaje. Nejnáročnějším konzumentem vody jsou rostliny, ale i člověk potřebuje k optimálnímu dennímu režimu mnoho vody. Važme si jí proto a chraňme ji. Bez vody bychom nežili.
