Zimní jasmín
Větve přepadající přes balvan vytvářejí v době kvetení efekt žlutého vodopádu. Foto: Shutterstock
Označení zimní získal jasmín nahokvětý pro svou neobvyklou dobu kvetení. Ta začíná v prosinci a trvá až do dubna. Tím dává jedinečnou možnost vnést do zahrady trochu jara v době, kdy většina rostlin odpočívá.
Opadavý nízký polehlý keř s latinským názvem Jasminum nudiflorum pochází z Číny a Tibetu, kde roste na svazích a v horských roklinách až do nadmořské výšky 4 500 metrů. Je tak oproti druhům původem z jižní Evropy mrazuvzdorný a v českých podmínkách dobře prosperuje. Období kvetení závisí na aktuálním počasí i klimatických podmínkách dané oblasti, může nastat už koncem listopadu, u nás se častěji posouvá do ledna. Výhodou je, že nakvétá postupně, tudíž se ze zářivě žlutých květů můžeme těšit několik měsíců.
Zimní jasmín je nenápadný, ale invazivní
Obloukovitě rostoucí větvičky jasmínu nahokvětého mají čtyřhranný tvar, jejich tmavě zelené zbarvení později přechází do světlezeleného až hnědozeleného. Dorůstají do třímetrové délky, pokud však leží na zemi, přirozeně zakořeňují a dochází tím k dalšímu rozrůstání keře všemi směry. Listy jsou oválné, trojčetné s délkou kolem 3 cm. Květy se skládají ze šesti jasně žlutých okvětních lístků o průměru 1 až 2 cm.
Každý z listů je členěn do tří oválných podlouhlých lístků. Foto: Shutterstock
Po zemi i do výšek
Zimní jasmín můžeme pěstovat jako rostlinu půdokryvnou, převislou či popínavou. Lze jím do jisté míry nahradit trávník například na svazích, a využít ho ke zpevnění ploch ohrožených erozí. V převislé formě vypadá mimořádně atraktivně na zahradních zídkách anebo ve vyšších nádobách umístěných na terase či u vchodu do domu.
Větve můžeme jen svázat do snopu za pomoci opěrných tyček, takže bude působit jako vzrůstný štíhlý keř či stromek. Pokud zimní jasmín zamýšlíme pěstovat coby popínavou rostlinu, bude potřebovat podpůrnou konstrukci. Díky tomu, že jsou větvičky ohebné, není problém je po ní vést anebo do konstrukce vplétat.
Dlouhé výhony postupně zakryjí nepříliš pohlednou opěrnou betonovou zídku. Foto: Shutterstock
Co si jasmín nárokuje
Prakticky jeho jediným požadavkem je umístění na plném slunci nebo nanejvýš v polostínu, jinak se nedočkáme květů. Ideální pěstování je na závětrném místě. Na půdu není náročný, ale upřednostní propustnou, živnou, vápenitou až neutrální. Nevyžaduje ani hnojení. Je odolný proti škůdcům a chorobám. Přes zimu může namrzat, zejména při pěstování v nádobách je proto důležité ochránit kořenový systém jejím obalením nebo vyložením izolačním materiálem.
Sníh umocňuje neobvyklost květů v zimě. Díky kombinaci se stálezeleným barvínkem nepůsobí holé větve nahokvětého jasmínu chudě. Foto: Shutterstock
Vysadíme-li keř na jaře, měli bychom se prvních květů dočkat už v zimě stejného roku. Nasazení na květ je nutné každoročně podpořit řezem, neboť rostlina kvete na jednoletých výhonech. Pokrácení výhonů provedeme zhruba o pětinu, a to ihned po odkvětu.
Snadné množení
Jasmín nahokvětý se velmi snadno množí, a to buď řízky, nebo hřížením, k němuž dochází po styku větví s půdou. Tuto schopnost uvítáme, chceme-li jasmín využít pro pokrytí plochy pozemku namísto travního porostu. Jinak jej musíme včasným sestřihem držet v požadované velikosti.
Výhony můžeme vést po opoře z kovové sítě. Foto: Shutterstock
Výhoda a nevýhoda jasmínu zimního
- Dobře zakořeněný výhon může posloužit jako základ nové rostliny. Stačí ho jen odstřihnout, opatrně vyjmout i s balem z půdy a přesadit na vybrané stanoviště.
- Řezem neupravené keříky jasmínu působí sice neuspořádaně, ale jsou hodně zahuštěné.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Zimní jasmín
