U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zelenina a ovoce jako sochařský materiál
Kategorie: Volný čas | Autor: Pavel Veselý, FOTO AUTOR
Je to v podstatě velmi jednoduché. Koupíte si pár jablek, vezmete malý nožík a pustíte se do vyřezávání. Co zkazíte, můžete hned sníst nebo dát kamarádům. Co se podaří, vystavíte doma na poličce a než to podlehne přirozené zkáze, rychle vyfotografujete.
Kromě nožíku je ovšem dobré mít talent, výtvarné schopnosti, trpělivost a manuální zručnost. Pak se může stát, že podobně jako Luděk Procházka vyhrajete zlatou medaili na světové Kuchařské olympiádě v Německu, že posbíráte ceny na domácí soutěži v Hradci Králové, uspějete na soutěžích v Rakousku nebo Singapuru. To už vám ale nebude stačit jen jeden nožík.
Jak to všechno začalo?
Málem se stal truhlářem, nebo taky profesionálním cyklistou či závodníkem v triatlonu. Zároveň ale rád pomáhal mamince při vaření a líbily se mu kuchařky. “Myslím tím kuchařské knížky,” dodává s úsměvem. “Rodiče mi vštěpovali zásadu, podle níž ať dělám cokoliv, musím se pro obor rozhodnout sám a dělat ho rád.”Nakonec tedy nad truhlářem zvítězil kuchař, kdežto o jeho místě v profesionálním sportu rozhodl nešťastný úraz, při kterém ho během jízdy na kole porazil nepozorný řidič kamionu. Vyučil se v odborném učilišti, pak k tomu přidal maturitu v oboru a nastoupil do hotelu Ambassador. “Tam jsem se poprvé setkal s ozdobným řezáním do ovoce a zeleniny zblízka, na vlastní oči. Na mezinárodní výstavě Gastroprag totiž měli svou expozici Singapurci, kteří se připravovali právě v našem hotelu. Později jsem přibližně rok pracoval s čínským kuchařem, který se řezáním zabýval. Přitahovalo mě to, avšak k vlastní práci jsem se odhodlal až po jedné kuchařské soutěži, na které jsem viděl řezby kuchaře z Rakouska a uvědomil si, že ozdobné řezání nemusí být doménou pouze Asiatů.” V roce 1999 vystavil na kuchařské soutěži kytici vytvořenou ze zdobené zeleniny. Podle komisařů soutěže byl prvním v českých zemích, kdo se k tomu odhodlal. Nová disciplína se začala velmi rychle rozvíjet a Luděk Procházka našel za pouhé čtyři roky řadu následovníků, takže na kuchařských a cukrářských soutěžích se mezi exponáty z marcipánu, ledu, tuku nebo karamelu začínají objevovat atraktivní objekty z vyřezávané zeleniny a ovoce. První větší specializovaná soutěž se konala při loňských letních Oslavách sv. Vavřince, patrona kuchařů, na pražském Výstavišti. On sám zůstal na špici autorů a z tvůrce, pro něhož byla zpočátku tato práce pouze zajímavým koníčkem, se vypracoval v profesionála, který provádí dekorace na stoly při recepcích, vede kurzy a uskutečňuje předváděcí akce.
Od nožíku k rydlům
Podívejme se, jak se během té doby proměnila jeho řezbářská ,výzbroj’… “Začínal jsem skutečně s malým kuchyňským nožíkem. Po prvních úspěších jsem si sehnal řezbářská dlátka s profilem do U a do V, dalším krokem byla výtvarnická sada k řezání linorytů. Brzy na to jsem objevil firmu, která vozila dláta ze zahraničí, ale nakonec jsem se dohodl s jedním českým výrobcem, který vyrábí řezbářské komplety na zakázku. Kompletní sada nožíků je uložena v plochém dřevěném kufříku a stojí okolo pěti tisíc. Tu doporučuji každému, kdo se chce ozdobným řezáním vážněji zabývat. Je možné pořídit si i menší sady po jednotlivých profilech, případně jednotlivá dlátka.”Možná si kladete otázku, jak nejlépe začít. Učit se můžete podle knížek, podle vlastního rozumu cestou pokusů a omylů, můžete navštívit některý kurs, který Luděk Procházka nabízí.
I s bramborou se dá čarovat
Pokud jde o zvolené ovoce, poslechněme si autorův zkušený komentář: “Velmi oblíbené jsou pro svou barevnost vodní melouny, které při různé hloubce řezu nabízejí zelenou, bílou a červenou barvu, dobře se pracuje s okurkou nebo cuketou, hezké a jednoduché jsou například růžičky z ředkviček nebo z červené řepy, řezat se dá do kedlubny, do jablka … V poslední době jsem si oblíbil dýně, které sice nenabízejí takový barevný kontrast, avšak dužina dobře drží tvar a hotové výrobky se podobají sochařskému dílku. Podobné možnosti nabízí kořen taro, což je bulva podobná většímu celeru.”Na kursech, které Luděk Procházka pořádá, potkává podle vlastních slov řadu talentovaných lidí, kteří v novém oboru dosahují pozoruhodných výsledků. Není rozhodující, jestli je to pro ně pouze výtvarný koníček, nebo součást povolání. Pokud se k nim chcete přidat, je možné začít prakticky okamžitě. Autor objektů na našich fotografiích vzkazuje:”Trénovat se dá na jablkách, na bramborách, na mnoha druzích ovoce a zeleniny, které jsou neustále na trhu. Objekty z cukrářských těst, karamelu nebo ledu vyžadují poměrně složitou přípravu, kdežto tady stačí skočit do nejbližší zeleniny. Ovoce je přirozeně barevné a navíc při práci pěkně voní. Co chcete víc?”
FOTO 1 – Objektem ozdobného vyřezávání může být i velmi běžné ovoce, například jablko
FOTO 2 – “Čínský drak” vybočuje z běžné ornamentální tvorby a jeho pojetí se přibližuje sochařské plastice
FOTO 3 – Zkušený kuchař a úspěšný účastník mnoha soutěží Luděk Procházka při práci
FOTO 4 – Vděčným materiálem k řezání je meloun, který jednou může vypadat jako růžičky s letícím ptákem…
FOTO 5 – … nebo tak trochu jako školní globus
