Zednické nářadí

Hledáte-li příklad nářadí, které se už po staletí víceméně drží tradice, pak je to klasický zednický vercajk. I tyto jednoduché nástroje však prošly vývojem a postupně vznikly i další pomůcky.

Při tradiční zedničině si vystačíte s několika základními nástroji a možná je tak trochu příslovečným nošením dříví do lesa připomínat, k čemu jsou. Přibývá však lidí, kteří mají chuť jít jednoduchou cestou tradičních řemesel a využívat k tomu určeného ručního nářadí i přes veškeré možnosti, které nabízejí nové technologie a stavební materiály. A proto má smysl připomenout, že zedník jich vskutku potřeboval jen málo a vešly se do brašny přes rameno.

Tradiční zedničina předpokládá využívání malt a omítek ke spojování cihel a úpravě povrchu stěn, zatímco například dělení moderních pórobetonových tvárnic či jejich spojování pomocí jemné cementové malty (lepidla) ve velmi tenké vrstvě vyžaduje jiné typy nářadí včetně speciálních pil či gumové paličky na doklepnutí. Pro základní typy zednického nářadí je typická možnost univerzálního využití. Jsou sice levné a dostupné, ale pokud chcete, aby sloužily dlouho a dobře, je nutné udržovat je v čistotě a v suchu a chránit je proti korozi.

Co je k čemu?

Lžíce je nenahraditelný a univerzální nástroj, který slouží zejména k nanášení malty na plochu cihel při zdění, ale i pro nahazování malty (omítky), stržení přetékající malty ze spár, rychlému uhlazení omítky na menších či hůře dostupných místech či opětovnému promíchání malty v nádobě. Lžíci využijete i při betonování, spárování, případně i oklepávání zaschlé malty.

Lžíce. Foto: Shutterstock

Naběračka (fanka, žufan) je další z široce použitelných jednoduchých součástí zednického náčiní, Slouží k nabírání malty, přelévání malty do menších nádob, ale i k dávkování a dolévaní vody do malty či betonu v nádobě nebo v míchačce, nanášení většího množství malty na povrch cihel a s násadou i k nabírání hašeného vápna z jámy. Zkušení zedníci umí z naběračky nahodit i řídkou maltu přímo na zeď.

Naběračka. Foto: Shutterstock

Hladítko se dělá z nerezového plechu (může být i z obyčejného ocelového plechu). Plechová či plastová hladítka slouží zejména k natahování jemné (štukové) malty na podklad z vyzrálé jádrové omítky, ale i k nanášení jemné malty (lepidla) či sádrových omítek na zdivo či na perlinku. Filcová (pěnová, polyuretanová) hladítka slouží k finální úpravě (zatáčení) povrchových omítek.

Hladítko. Foto: Shutterstock

Špachtle v běžné podobě slouží k nanášení sádry, ale pomůže i k nanesení menšího množství malty do hůře přístupných míst. Úzká špachtle spárovačka je potřebná k nanesení malty do spár, zatímco široká špachtle je výborným nástrojem pro nanesení jemné omítky včetně sádrových stěrek či cementových lepidel.

Špachtle. Foto: Shutterstock

Zednické kladívko má sekací a zatloukací část a zejména při tradičním zdění z pálených cihel sloužilo k dělení či opracování cihel a jejich doklepnutí do malty tak, aby se vyrovnaly a dobře „sedly.“ Naučit se s kladívkem správně pracovat vyžaduje praxi, ale pak jde o nenahraditelný nástroj s mnoha možnostmi použití.

Zednické kladívko. Foto: Shutterstock

Olovnice je zašpičatělý kousek kovu na provázku (se špičkou kvůli snadné opoře o podklad) pro určení svislých rovin a dodržení rovnosti zdí. Lze ji sice nahradit velkou vodováhou či laserovými zaměřovacími pomůckami, ale jde o nástroj spolehlivý, jednoduchý a s minimálními možnostmi poruchy. Využijete ho třeba i při stavbě plotů nebo dřevěných konstrukcí.

Olovnice. Foto: Shutterstock

Maltovník býval tradičně spíše v podobě malých dřevěných necek. Ty se však jen málokdy daří udržovat v dokonalé čistotě, takže po čase nepříjemně ztěžknou, stejně jako nádoby z plechu. I milovníci tradice však docení současný trend věder či hranatých nádob z pružných plastů. Lze je snadno čistit, a i když na to zapomenete, dovolí pružné okraje zatvrdlé zbytky malty či betonu poměrně snadno oklepat. Menší kruhové nádoby mohou sloužit jako vědra na vodu, větší maltovníky mívají úchopy pro snadnější přenášení.

Maltovník. Foto: Shutterstock

Zednická lať je v tradičním pojetí dřevěná a slouží ke strhávání čerstvě nahozené malty do roviny podle omítníků dočasně umístěných do čerstvé omítky coby vodítek pro dosažení roviny (omítníky z profilovaných perforovaných plechů lze koupit, ale zedníci si je často dělali z drátů nebo silnějších pásek dýhy). Moderní ocelové nebo hliníkové latě se snadno udržují v čistotě a jsou dokonale rovné.

Zednická lať. Foto: Shutterstock

Skoba je velmi specifická pomůcka. Dá se s ní dočasně uchytit lať či deska, podle nichž se nahazují rohy a hrany tak, aby bylo možné docílit roviny. Specifická konstrukce dvoudílné skoby umožňuje snadné uchycení trnu do spáry mezi cihlami, což pak vyklepnutím nebo lehkým páčením umožní snadné uvolnění latě, aniž byste narušili roh, který zpravidla ještě čeká úprava štukovou omítkou.

Skoba. Foto: Shutterstock

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Zednické nářadí