Zdění z kamene

Zdění z kamene je obecná disciplína, stavět lze i obvodové zdi. Na zahradě uplatníte znalosti o stavbě z kamenů například při budování zídek či venkovních kuchyní, velkoryseji pojatých posezení a ohnišť, nebo při opravách hospodářských staveb.

Práce s kamenem je často zdlouhavá, namáhavá a oproti cihlám či tvárnicím roste kamenná stavba pomalu. Kámen je však krásný přírodní materiál, dává stavbě atmosféru a má řadu praktických výhod. Pokud jde o využití kamene v zahradě, můžete se často paradoxně nabízet i proto, že jste při rekonstrukci samotné chalupy vykročili jednodušší cestou, a kámen vám zbyl například z rozebraných zdí stodoly nebo chlívků. Jeho další využití se nabízí a zvlášť pokud byl součástí zdi a je pro tyto účely už nějakým způsobem opracovaný, dejte mu nový život.

Z opracovaných kvádrů či haklíků se staví snadno. foto Shutterstock

Kolem chalupy

Nejdříve trocha teorie. Na venkově se po staletí používal ke zdění především kámen, který byl k dispozici v okolí stavby. Tedy obvykle ne lomový a ostrohranný, ale sbíraný a posléze kladený na plocho. U některých vesnic však vznikaly lomy pro potřeby místních staveb a lámal se nejčastěji snadno opracovatelný pískovec či opuka.

Kámen špatně držel omítku. Zatímco dnes neomítnuté kamenné stavby obdivujeme pro jejich nezaměnitelný charakter, pro jejich původní stavebníky to byla zcela účelová volba. V současné době však stavění z kamene výrazně usnadňuje stavební chemie, ať už jde o speciální malty, lepidla, spárovací hmoty či přípravky k čištění povrchu kamenných staveb. Technologie opracování kamene sice zůstává stejná, použití elektrického nářadí ovšem práci značně urychlí. Omítání kamene navíc v zahradě obvykle na řadu nepřichází, je lepší nechat vyniknout jeho přirozený vzhled a nezaměnitelnou strukturu povrchu. Ale vyloučeno to samozřejmě není.

Spárování chrání kamenné stavby před zatékáním vody. foto Shutterstock

Typy zdiva

Kamenné zdivo se dělí na zdivo z lomového kamene, řádkové (kopákové), kvádrové a kyklopské. Pro zdění z lomového kamene se používá lámaný kámen bez dalšího opracování o velikosti strany kolem dvaceti centimetrů (takzvané běhouny ve zdivu mívají délku až 60 centimetrů). Zdí se na plně promaltované spáry, které mohou mít šířku 15 až 40 milimetrů.

Řádkové (kopákové) zdivo tvoří menší, výrazně opracované kameny (někdy nazývané haklíky), které mohou být kladeny na vazbu vodorovně i svisle.

Kladivo je pro zdění z kamenů důležitým nástrojem. foto Shutterstock

Oba typy zdění patří mezi tradiční technologie venkovských kamenných staveb, zatímco kyklopské zdivo se používalo spíše u průmyslových staveb, na terénní úpravy nebo opěrné zdi. Je tvořeno kameny, opracovanými do pěti až osmiúhelníků zděných na maltu o šířce spáry 20 až 30 mm.

Pro kvádrové zdivo se používají kameny, opracované do přesných rozměrů. Náročná technologie se využívá například při stavbě krbů, portálů či konstrukcí s požadavkem na přesný rozměr. Pracuje se obvykle podle prováděcího nákresu a kameny se spojují maltou na co nejužší spáry.

Při opracování kamene chraňte zrak i ruce. foto Shutterstock

Pozor na vápenné květy

Pokud jde o malty, existuje řada receptů a doporučení. Ty si často navzájem odporují, ale shoda panuje ve varování před použitím vápenné složky. Ta sice dává maltě vláčnost, ale déšť vápno ze spár vyluhuje a kamenné zdi pak pokrývají bílé skvrny, které se velmi obtížně čistí. Malta by neměla být ani z příliš jemného písku.

Jedním z možných řešení je spolehnout se na malty, určené přímo ke zdění z kamene. Patří mezi ně například Baumit malta na kameny plus, obsahující speciální pojivo Slagstar. Podle výrobce je tato malta odolná proti tvorbě vápenných výkvětů a mrazuvzdorná a vyzrává bez trhlin.

Slagstar je pojivo bez struskového písku, které ve směsi nahrazuje cement. Ten obsahuje rovněž vápenec, takže představuje při práci s kameny určité riziko i bez dalšího přimíchání vápna do malty.

U pískovce odstraňujte drolící se a nesoudržné části. foto Shutterstock

Opracování tvaru

Potřebujete-li kámen opracovávat do přesných tvarů, máte dvě možnosti. Při větším rozsahu prací raději najměte kameníka s patřičnými zkušenostmi a speciálním nářadím. Pro hrubší opracování několika pískovcových bloků si vystačíte se širokým sekáčem prejskačem (koupíte jej v hobbymarketech a hodí se i k osekávání omítek), ale například při dělení kamenů flexou bez chlazení riskujete poškození nářadí i kamene a při pokusu ochlazovat proudem vody flexu bez nutné bezpečnostní úpravy zase riskujete život. Kameny se opracovávají také vrtacím kladivem s různými nástavci.

Zdění urychlí speciální malty a lepidla. foto Shutterstock

Pokud byste se však chtěli do práce s kamenem pustit na plno a pořídit si kamenickou výbavu, nejsou postupy až tak složité. Kameny se na hrubo upravují zmíněným prejskačem, který odštípne požadovanou vrstvu. Pro stabilitu kamene, rozložení síly úderu a přesnost práce je vhodné osekávat kameny na vrstvě písku. Na potřebný rozměr se kameny rovněž řežou flexou s diamantovým kotoučem, která je kvůli nutnosti souběžného chlazení vodou zabezpečena oddělovacím transformátorem.

Plochy řezu se po odlomení upravují vrtacím nebo pneumatickým kladivem s plochými nebo špičatými nástavci. Pro přesnost stavby se nejprve vyskládává vždy několik kamenů na sucho, přičemž vrstva malty je nahrazena dřevěnými laťkami. Pokud je třeba kameny pro přesné zdění ještě upravit, používají kameníci speciální ocelové klíny, které jsou buď pro tyto účely vykovány, nebo vyrobeny ze starých seker.

text: red., foto Shutterstock

Zdění z kamene