U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZÁVLAHA ROSTLIN v zahradách
Kategorie: Zahrada | Autor: Ing. Pavel Spitz, Csc.
UŽITEK
Voda je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí rostlin a nezbytnou součástí stavby jejich organizmu. V převážné míře ji odpařují ze svého povrchu (transpirace), a tím regulují svou teplotu proti přehřátí. Transpirace, při níž rostlinou projde 95 – 99,5 procent vody spotřebovávané rostlinou, jí navíc přináší rozpuštěné živiny. Sucho rostliny poškozuje, a tak pokud chceme udržovat naše zahrádky v dobrém stavu a občas z nich také něco sklidit, měli bychom vědět něco o závlahách, jež by měly doplňovat nedostatečné nebo nerovnoměrně rozdělené přirozené srážky. Množství vody, které je třeba přivést plodině na jednotku zavlažované plochy pro doplnění vláhového deficitu, tj. rozdílu mezi celkovou vláhovou potřebou a vodou, kterou rostlina získá ze srážek nebo z nižších půdních horizontů, a na úhradu všech ztrát vzniklých při závlaze na určité ploše za vegetační období, se nazývá závlahové množství. Udává se v m2 na ha nebo v milimetrech, přičemž 1 mm vody = 1 litr na 1 m2 zavlažované plochy. Závlahové množství je různé podle rostlin a průběhu počasí v jednotlivých letech. U nás se pohybuje mezi 60 – 350 mm za vegetační dobu.
Dostat vodu ke kořenům
Velikost závlahových dávek je proměnlivá. Závisí na druhu půdy a má být taková, aby se voda dostala do hloubky, v níž je rozhodující masa aktivních kořenů rostlin. V tabulce jsou uvedeny hloubky, do kterých bychom měli zavlažovat. Jak vidíme, závlahové dávky jsou relativně velké. Výhodnější je zavlažovat přiměřenými dávkami a méně často (jednou za 5 až 10 dní) než malými a častými dávkami, při kterých se značná část vody vypaří z povrchu půdy.
Kritické fáze vývinu
Nesmíme připustit, aby se vlhkost půdy snížila až do stavu přeschnutí. Už při poklesu obsahu na 7 – 12 %, což je tzv. bod vadnutí, je tato voda v půdě vázaná takovou silou, že ji rostliny nemohou využít. Se zavlažováním by se tedy mělo začít tehdy, když je obsah vody v půdě 15 – 20 % z celkového objemu, což odpovídá mírně suché anebo navlhlé půdě. Jelikož chataři a chalupáři nemají obvykle možnost přesněji zjistit procento obsahu vody v půdě, mohou si pomoci vizuální metodou. Hranice mezi navlhlou a suchou půdou se pozná podle toho, že ve druhém případě se hrudky mírným stlačením drtí, nedají se formovat, zemina se v ruce nelepí a nemaže, vyvolává mírný pocit chladu, ale ruku neovlhčuje. Potřeba vody se mění podle jednotlivých fází vývinu rostlin. V určitých, tzv. kritických fázích, má její nedostatek silně negativní vliv na vývin rostliny a právě tehdy je třeba zabezpečit dostatek vody v půdě. Trvalá vlhkost je ovšem také nevhodná, protože půda a kořenový systém potřebují i provzdušnění, podmínky pro rozvoj mikroorganizmů a přirozený biorytmus. Alespoň jednou za měsíc je prospěšné kontrolovat stav půdní vody v oblasti kořenů, aby nedošlo k dlouhodobému zamokření půdy.
Zavlažování zelenin
V případě, že je na jaře půda suchá, je třeba zavlažovat včas a důkladně před výsadbou a setím, aby byla dobře zpracovatelná a nemísila se suchá a vlhká zemina. Po výsevu se zavlažuje postřikem intenzitou do 5 mm za hodinu při dostatečném tlaku na postřikovači. Pro závlahu po výsadbě je vhodné dodat vodu nejpozději 1,5 hodiny po vysazení. V prvních růstových fázích se doporučuje zavlažovat menšími dávkami 10 až 20 mm s nízkou intenzitou a drobnějšími kapkami, aby se nepoškodily rostliny a neporušovala struktura půdy, která ještě není chráněná porostem. Později je vhodnější závlaha většími dávkami 20 – 30 mm, protože při malých dávkách vzniká mělčí kořenová soustava. U lehkých vysychavých půd, které mají malou tzv. využitelnou vodní kapacitu, se doporučuje zavlažovat častěji menšími dávkami cca 15 mm. Při závlaze nesmí vznikat na povrchu půdy kaluže a voda by neměla odtékat z povrchu. V takovém případě doporučujeme snížit intenzitu postřiku nebo závlahu přerušovat. Po skončení je vhodné povrch půdy prokypřit a snížit tak výpar vody. Její teplota má být v jarním období 10 – 15 oC, v letních měsících 15 – 25 oC. Musí být hygienicky nezávadná a nesmí obsahovat látky, škodící rostlinám či půdě (chloridy, sírany apod.). Závlaha postřikem není vhodná, když plodiny kvetou. Nároky zelenin na vodu se liší, většinou však potřebují pravidelnou závlahu. Nejvíce jí potřebují celer, košťáloviny a plodové zeleniny, méně listové zeleniny, nejméně pak cibuloviny, luskoviny a kořenové zeleniny kromě celeru.
Ovocné stromy a bobuloviny
Zavlažovat se doporučuje tam, kde je hladina podzemní vody hlouběji než 1,5 – 2 m pod povrchem půdy. Ovocné dřeviny potřebují za vegetační období 400 – 600 mm srážek, které obvykle v našich klimatických podmínkách nespadne. Uvádí se, že při správném zavlažování se zvýší výnosy ovoce a bobulovin o 25 – 35 %, přičemž plody jsou větší, zdravější a lépe vybarvené. Nejvíce vody potřebují jabloně, meruňky, potom hrušky, švestky, třešně a višně. Značné nároky na operativní přísun vláhy mají jahody, ale i rybíz, angrešt a maliny. Potřeba vody kolísá v jednotlivých růstových fázích. Mladé nerodící stromky nejsou náročné a zavlažujeme je jen v období rašení a při intenzivním růstu letorostů. Rodící stromky potřebují nejvíce vody v době kvetení, tvorby a růstu plodů. Suchý podzim zhoršuje vznik vlásečnicových kořínků a jejich růst, proto je výhodná i podzimní závlaha po sběru úrody, ne však v období mrazů. Ovocné stromy mají hlavní část kořenové soustavy do hloubky 0,50 m, bobuloviny 0,30 – 0,40 m, jahody do 0,20 m. Velikost závlahové dávky se volí tak, aby byla půda provlažená do hloubky 0,05 až 0,10 m.
Zavlažování trávníků
Travní porosty jsou náročné na pravidelné ošetřování i na vodu, neboť koření jen do hloubky 0,30 m a ztrácí transpirací hodně vody. Proto potřebují důkladnou závlahu. V období sucha se na lehkých půdách zavlažují každé 3 – 4 dny, na těžkých půdách jednou za 6 – 8 dní takovou závlahovou dávkou, aby se provlhčily kořeny.
_________________________
Publikace Skleníky, pařeniště, fóliovníky od Josefa Svojanovského je určena všem pěstitelům, kteří hledají informace o možnostech pěstování zeleniny, ovoce a květin v chráněných prostorách. Kniha je zaměřena na konstrukční provedení jednotlivých typů chráněných prostor, jejich stavbu, příslušenství, vytápění, zásady větrání a vhodnost lokalizace. Seznamuje se způsoby pěstování rostlin, s jejich zavlažováním a hnojením. Toto druhé vydání je doplněno o novinky, další technická zařízení a rady o provozování skleníků, vycházející z autorových zkušeností. Pozornost je věnována i pěstování v nádobách v nevytápěných sklenících. Zájemci o prodloužení vegetačního období pro pěstování okrasných a užitkových rostlin jistě přivítají informace o bioklimatických podmínkách, světelných zdrojích, používaných plastických hmotách, vhodných druzích skla, principech solária a klimatizačních buněk, tunelových krytech, množárnách atd.
Kniha stojí 98 Kč včetně DPH a můžete si ji písemně objednat na adrese: Časopisy pro volný čas, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1, kde vám zařídí její zaslání na dobírku přímo z nakladatelství GRADA Publishing, s. r. o.
