Zatravňovací dlažba
Pomocí zatravňovacích dlaždic dokážete zpevnit různé plochy kolem domu, aniž byste se na nich museli vzdát travního porostu. Vegetační dlaždice udrží i značnou zátěž a přitom doslova zmizí v trávě.
Dlaždice, skrze které může prorůstat tráva, mají široké možnosti využití. Lze jimi například zpevnit nekomfortní příjezdovou cestu k chalupě, získat v zahradě kus rovné, a přitom nenápadné plochy pod venkovní nábytek, zpevnit svah nebo vybudovat stání pro auto tak, aby nenarušovalo zatravněnou plochu před domem.
Prorůstající tráva dává smysl využití vegetační dlažby v místech, kde by souvislá dlážděná plocha zbavila okolí domu zeleně. Výrobci zdůrazňují, že při správné pokládce tvárnic a důkladném zatravnění může trávník betonovou plochu dokonce zcela zarůst. Vyžaduje to sice důkladnou péči o výsadbu trávy, ale výsledek stojí za to.
Tráva maskuje
Kromě zmíněných předností v podobě zpevnění podkladu při zachování zeleně lze na zatravňovacích dlaždicích z betonu ocenit i poměrně snadnou pokládku a stejně jednoduché rozebrání, pokud je nutné terén následně upravovat.
Výrobci poukazují na standardně vysokou odolnost speciálně upraveného betonu vůči působení povětrnostních podmínek včetně slunečního záření, deště a mrazu. Snadné odvádění vody tuto odolnost jen posiluje a zároveň umožňuje udržovat v otvorech kvalitní a dostatečně silný trávník.
______________________________________________________________________
Další články speciálu Venkovní dlažba:
Jak vybírat venkovní dlažbu
Mrazuvzdorná dlažba
Špalíková dřevěná dlažba
Dlažba kolem bazénu
Dlažba dělá zahradu
Venkovní dlažba
Venkovní dlažba svépomocí
DLAŽBA – kámen, nebo cihly?
Dláždění na sucho
Dlažba na zámek
Na beton
________________________________________________________________________
Dlažba je velmi pevná a odolná i vůči oděrům a chemikáliím, což ocení hlavně zájemci o její položení například na dvorech dílen či různých provozoven. Může se to však hodit i na dvoře v domě či na chalupě, kde pečujete o auto nebo často pracujete se zahradní technikou. Případné poškození nebo opotřebení je navíc díky prorůstající trávě mnohem méně viditelné než u celoplošné zámkové či betonové dlažby. Její použití naopak není vhodné v místech, kde by otvory mohly způsobovat problém kupříkladu lidem s holemi nebo někomu, kdo se po dlážděné ploše pohybuje na invalidním vozíku.
Jako zámkovka
Pokládka se nijak zvlášť neliší od postupu položení běžných zámkových dlažeb. Pokud se do ní pustíte svépomocí, začněte pečlivým propočtem potřebného materiálu včetně minimální rezervy. Plochu, kterou zamýšlíte vydláždit, vymezte pomocí kolíků s provázky nebo ekologické barvy ve spreji. Poté je nutné vybrat svrchní vrstvu hlíny zhruba do hloubky 20 až 30 centimetrů a vyrovnat terén.
Po vyrovnání se na upravené podloží naveze vrstva štěrku s pískem o výšce deset až dvacet centimetrů a zhutní se. Důležité je rovněž vyspádování zpevněné plochy. S pokládkou zatravňovacích panelů se pak začíná v nejnižším místě, tedy proti spádu.
Nezapomeňte kropit
Dodavatelé zatravňovacích dlaždic často upozorňují na možné změny zabarvení povrchu, které způsobuje například mokré listí nebo pyly. Obvykle jde o dočasný problém, který lze odstranit oplachem nebo počkat, až spláchne nečistoty dešťová voda.
Pokud se na betonovém povrchu objeví skvrny od oleje nebo barvy, je nutné použít chemické čisticí prostředky. Jinak dlažba žádnou zvláštní údržbu nepotřebuje a pro vzhled vydlážděné plochy zůstává stěžejní hlavě péče o trávník.
Důležité je zejména jeho zavlažování. Uvedená výhoda v podobě snadného odvádění vody má totiž i svoji odvrácenou stránku, která spočívá v rychlejším absorbování vlhkosti a vysoušení terénu v okolí dlaždic, což trávníku neprospívá. Silné betonové stěny prostě někdy mívají sklon k „vycucnutí“ vláhy z hlíny v otvoru pro trávník a ten pak neprospívá. Pokud máte sušší pozemek, kde lze takové problémy očekávat, vybírejte dlaždice se speciální povrchovou úpravou. Například výrobce BEST uvádí, že všechny zatravňovací dlažby z firemního sortimentu jsou ve výrobě opatřeny impregnací, která zamezuje nasákavosti betonu a omezuje ulpívání povrchových nečistot.
Možnosti plastu
U dlaždic z recyklovaných plastů je nutné pečlivěji plánovat a vybírat, protože jejich nosnost je zvláště u větších ploch menší než v případě betonu. Kladou proto vyšší nároky na přípravu podkladu včetně dostatečně vysoké zhutněné vrstvy pokladové směsi. Platí to zvláště v místech, kde se předpokládá zátěž pojíždějícím či parkujícím autem.
Na výběr jsou panely tenkostěnné a silnostěnné. Ty druhé se na první pohled podobají dlaždicím z betonu a vyznačují se vyšší nosností i na méně kvalitním podkladu. Pro vytvoření dostatečně kompaktní a dlouhodobě trvanlivé rovné plochy je však nutné tyto dlaždice sevřít pevně zabudovanými obrubníky.
Tenkostěnné panely z plastu se velmi dobře hodí na plochy, které nebudou extrémně zatěžované. Snadno se pokládají, spojují se pomocí zacvakávacích zámků, nevyžadují obrubníky a dobře drží i ve svahu nebo na mírně zvlněném terénu. Podstatnou výhodou tenkostěnných dlaždic je však především možnost vytvoření zpevněné travnaté plochy, která na první pohled vypadá jako souvislý trávník. K nevýhodám patří složité rozebírání a také sklon k zapadání do nezpevněného terénu, pokud vydlážděnou plochu nadměrně zatěžujete.