Zatravněná střecha

Zelená, vegetační, trávová či zatravněná střecha je jednou ze zajímavých možností, jak pojmout vzhled i funkci střechy originálně a přitom ekologicky.

Zatravněná střecha je zčásti nebo úplně porostlá vegetací vysazenou do substrátu na hydroizolační membránu. Střecha tohoto typu může mít i další vrstvy, jako například kořenovou bariéru, odvodnění a zavlažování. Zatravněná střecha má kromě estetických kvalit i řadu praktických výhod. Udržuje přirozené klima, chrání dům před vlivem povětrnostních podmínek a rozšíří plochu zeleně.

Zelená střecha sluší dřevostavbě a díky svým přirozeným izolačním schopnostem v ní dokáže posílit příjemné klima. Foto: Shutterstock

V Česku se často stává součástí alternativních novostaveb včetně některých veřejných budov. Lidé mnohdy mylně považují za jeden z omezujících faktorů vegetace nad hlavou to, že se hodí pouze na střechy ploché. Ale není tomu tak, zarostlé šikmé střechy mají staletou tradici například na Islandu a ve skandinávských zemích, kde se využíval tento typ zastřešení jako přírodní a snadno obnovitelná tepelná izolace. O zelené střeše proto můžete uvažovat i v souvislosti s plánovanou výměnou krytiny na starším domě.

Jde to skoro všude

Jak už víme, dá se osadit vegetací víceméně každá střecha, která má dostatečnou nosnost, nebo se nosnost krovů s ohledem na tento typ pokrytí střechy dodatečně posílí. Intenzivní zelená střecha představuje zatížení minimálně tři sta kilogramů na metr čtvereční. Je třeba brát v úvahu i to, že se hlína nasytí vodou. Jinou variantou je extenzivní zelená střecha. Je určena pro konstrukce, které snesou zatížení od 60 do 300 kilogramů. Tento typ střechy se osazuje skalničkami, trvalkami či mechy.

Nejrozšířenější typ takovéto střechy je jednoplášťový, bez jakékoli větrací mezery, s tepelnou izolací a parozábranou. Konstrukce střechy je od zatravněné vrstvy oddělená dilatační a ochrannou vrstvou proti prorůstání kořínků. Vegetační část obsahuje drenážní vrstvu (například keramzit, polystyrenové kuličky), filtrační vrstvy (netkaná textilie, minerální nebo skleněné rohože), hydroakumulační vrstvy (rašelina nebo tuhé minerální desky) a vrchní vegetace.

Typ střechy se volí podle nosnosti konstrukce krovů, lehčí varianty se obvykle osazují skalničkami, trvalkami nebo mechy

Co vysazovat?

Od typu vegetace, kterou se střecha osazuje, se pak odvíjí i síla vrstvy substrátu. Pro mechy a travní koberce postačí 3 až 6 cm, pro skalničky, trávu a plazivé rostliny je výška substrátu zhruba do 20 cm. Na intenzivní typ střech lze sázet i květiny, u střech s nejvyšší nosností dokonce keře a menší stromy, a vybudovat systém podpovrchového zavlažování. Tady může být vrstva zeminy i vyšší než jeden metr.

Vhodné rostliny na střechu

• rozchodníky
• netřesky
• ostřice
• kostřava
• lomikámen
• mateřídouška

Víte, že?

Existují dotační programy podporující budování zelených střech. Například v Brně lze letos podávat žádosti do programu Zeleň střechám!

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Zatravněná střecha