U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZATEPLENÍ VNITŘNÍCH STĚN A STROPŮ
Kategorie: Stavba | Autor: ing. Jiří Šála
Dnes se budeme v seriálu o zateplení věnovat vnitřnímu zateplení konstrukcí a možností vnitřního zateplení roubených stěn. Jde o zásady platné obecně, tedy i pro novou výstavbu i dodatečné zateplení starších stavení. Úvodem chci připomenout princip, o němž jsem se zmínil už minule: zateplujeme-li vnitřní konstrukce, dáváme tepelnou izolaci vždy z chladné strany. Málokdo si totiž uvědomuje, že toto pravidlo platí i pro vnitřní stěny.
Spíž, koupelna, garáž
Chceme-li například zateplit místnosti, sousedící se spíží, která má větrací okénko ven a v zimě prochládá, musíme přidat izolaci na chladné straně, to znamená ve spíži. Koupelna sousedí většinou s chladnější předsíní, má však nárazově vyšší teplotu a také vyšší vlhkost. Zateplujeme ji tedy z vnější strany, z předsíně a zádveří. Do zádveří se umísťují také izolace obytného prostoru. Sousedí-li obytný prostor s garážemi, které se ve starých chalupách často dělají z bývalých chlévů, vrstvíme izolace na stěnu garáže. Její strop vůči neobývanému podkroví zateplovat nemusíme, ale pokud je obývané, opět izolujeme z chladnější strany garáže, tedy v podhledu.
Zabraňme kondenzaci par
Při nové výstavbě lze na uložení izolací včas myslet. Ale i ve starším stavení si s ním poradíme, jen to dá více přemýšlení, protože musíme respektovat tradiční konstrukce. Bývá problém s prostorem, zejména se světlou výškou. Nejhezčí a nejjednodušší varianta je zateplení shora, z podkroví. Pokud tam jsou ploché cihly, tak zvané topinky, kladené do hlíny nebo do jílu, nebudeme je v žádném případě vyhazovat. Cihly, které plní zejména funkci akumulační, sejmeme a vložíme pod ně polystyren nebo vrstvu tuhých minerálně-vláknitých desek. Může být poměrně tenká, tedy do 10 cm. Záleží na materiálové skladbě konstrukce – mohlo by dojít k změně vlhkostních poměrů a následně k vnitřní kondenzaci. Správně kombinované vrstvy mohou vlhkost zcela vytlačit, v izolaci nevhodně vrstvené se naopak může držet. Platí pravidlo, že by difuzní odpor konstrukce měl klesat směrem ven, do chladna. Difuzní vlastnosti materiálů bývají vnímány méně než ty izolační, takže je nutné nechat si optimální kombinaci spočítat specialistou na zateplení.
Zateplujeme obvodové stěny
Chceme-li zateplit srubovou stavbu, zvažme v první řadě vlastnosti dosavadní konstrukce. Staré roubenky měly vynikající izolační vlastnosti již samy o sobě. Rozhodneme-li se tedy pro ještě důkladnější ochranu před chladem, budeme se asi snažit zachovat její vnější vzhled. Izolační hmota, kterou budeme kvůli vnějšímu vzhledu přidávat zevnitř, by měla mít vlastnosti velmi podobné dřevu. Půjde vlastně o rozšíření původní vrstvy. Nový materiál by měl mít pokud možno lepší akumulaci a vyšší difuzní odpor než dřevo. Dřevo má vodivost 0,17-0,15, tudíž by mohlo být přizděné lehčené keramické zdivo (Ytong, Hebel, popř. sádrovláknité desky). Zevnitř by měla být stěna uzavřena vrstvou, která málo dýchá (a když už dýchá, tak dovnitř), to znamená štukovou směsí blízkou vápeno-cementové omítce. Na tato zdiva se dodávají speciální směsi. Dále je třeba velice pečlivě vážit, zda mezi nové zdivo a roubení dát ještě nějakou izolaci. Vkládání tepelných izolací k vnitřnímu povrchu nedoporučujeme. Snahou o vylepšení můžeme zejména v místech, kde navazuje strop, vytvořit kondenzační zónu.
Půdu izolujeme i akusticky
Při izolaci stropu zkontrolujeme na půdě po sejmutí nášlapné vrstvy dřevěné prvky nosné části konstrukce a ošetříme je vhodným prostředkem proti hmyzu a plísním. Je-li třeba, poškozené části vyměníme. Rovněž všechno nové dřevo je třeba proti hmyzu pečlivě ošetřit. Výhodné je jako první použít speciální izolaci, která akusticky chrání přízemí a navíc je stlačitelná. Odstíní další vrstvy, takže se do spodní konstrukce nepřenáší ani chvění (ve své nabídce je mají firmy Rockwool, Isover i další). Izolace musí být souvislá: při stěnách ji vytáhneme až do výšky celé příští podlahy. Pokud jsou stropy dřevěné, dává se pružná vrstva rovněž na záklop a na ni desky tuhého tepelného izolantu (například polystyren nebo tuhé minerální vláknité desky). Potřebujeme-li strop odlehčit, pak položíme na tepelnou izolaci modernější dřevocementovláknité nebo dřevoštěpkové desky. Chceme-li na dostatečně únosný strop betonovat, je třeba dát na pružnou izolaci separační vrstvu (například silnější balicí voskovaný papír, anebo asfaltovou lepenku), která zabrání jejímu prolití cementovým mlékem. Jinak by izolace ztratila pružnost a tedy i smysl. Stejně chráníme také tepelnou izolaci. Na závěr připomínáme, že se vždy vyplatí poradit se s odborníkem. Spoustu chalup i chat si lidé upravují na trvalé užívání, a protože náklady na energie stále rostou, mělo by jejich víkendové obydlí být renovováno skutečně kvalitně.
Důsledky zateplení z vnitřní a vnější strany
a) Stěna bez tepelné izolace
Zdivo se částečně vyrovnává s teplotními rozdíly. Absorbovaná vlhkost se odpařuje oběma směry: ven i dovnitř stavení
b) Vnitřní tepelná izolace
Stěna s vnitřní izolací je extrémě namáhaná. Kondenzační zóna je na povrchu stěn, snižuje tepelně izolační působení a podporuje bujení plísní a hub
c) Vnější tepelná izolace
Izolace zachycuje teplo i mráz. Kondenzace se odsouvá do vnějšku konstrukce
