U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zateplení mokrých stěn po povodních
Kategorie: Stavba | Autor: ing. Jiří Šála
Velkou pozornost si také zaslouží zvláštní způsoby zateplení budov. Může jít o řešení vlhkostních poměrů v konstrukci, kde stěny vykazují vyšší kondenzaci; v tom případě volíme až na výjimky odvětrávaný systém, který musí mít všechny prvky odolné vůči působení vlhkosti. Druhý, složitější případ nastává například po odstranění příčin havárií instalací anebo po přírodních katastrofách, jako jsou povodně.
Po několika méně deštivých letech se letos přihnaly v povodí Vltavy, Berounky, Labe, Dyje i dalších řek ničivé záplavy. U postižených stavení se často nepodaří promočené konstrukce do zimy zcela vysušit. Hrozí nebezpečí, že budovy, které nejsou zničeny vodou přímo, mohou být zčásti nebo zcela poničeny působením mrazu na promočené konstrukce.
Jaká jsou rizika?
Působením nízkých teplot a mrazu se mokré stěny poruší a vzhledem k rozpínavosti ledu v nich vzniknou trhliny. Stěna se potrhá buď v celé tloušťce, nebo se mrazem oddělí její vnější vrstva. Vzniká tak riziko snížené únosnosti až úplného zřícení nosných konstrukcí domu. Mokré stěny také mají výrazně nižší izolační vlastnosti (například zdivo z plných cihel zhruba poloviční oproti zdivu s ustálenou vlhkostí). Důsledkem je obtížné vytápění či nedotápění místností, protože zdroj tepla obvykle nestačí pokrýt vyšší tepelnou ztrátu, zvýšenou ještě intenzivním větráním. Na chladném povrchu špatně izolovaných konstrukcí bude docházet ke kondenzaci vodní páry stejně jako na vnitřních stěnách. Tím se zpomalí vysoušení konstrukcí. Řešením je provizorní zateplení promočených částí staveb přes zimní období tak, aby se zvýšila teplota na vnějším povrchu mokrých zdí při nejnižších teplotách nad nulu a zároveň se, pokud možno, zvýšila teplota na vnitřním povrchu mokrých stěn nad teplotu rosného bodu. Dodatečnou tepelnou izolaci mokrých konstrukcí provádíme z vnější strany do výšky nejméně o tloušťku zdiva nad hranicí mokrého pásma (tepelná izolace z vnitřní strany má u mokrých stěn ještě větší rizika než obyčejně a rozhodně nechrání vnější vlhký povrch před působením mrazů).
Způsoby zateplení
Dobrým řešením je nelepený nenasákavý obklad mokrých částí stavby deskami z pěnového polystyrenu v tloušťce minimálně 20 mm. Mezi stěnou a tepelnou izolací ponecháme mikroventilační vrstvu 5 až 10 mm. Výhodou tohoto způsobu zateplení je možnost následně využít polystyren i pro jiné tepelně izolační úpravy. Je však třeba počítat s tím, že desky mohou být na nechráněném místě poškozeny. Další jednoduchou možností je přiklopit na mokré zdi paropropustnou fólii, napnutou oboustranně na dřevěném rámu. Díky dvojnásobné instalaci fólie se vytvoří dvě vzduchové mezery, každá o tloušťce minimálně 50 mm, které zajistí dostatečnou tepelnou izolaci konstrukce z vnější strany. Malé množství vodní páry zkondenzuje mezi fóliemi, při vhodné úpravě však steče do země. V horní části se rám přichytí ke zdivu a dole je odsazený. Tím se zajistí snížené promrzání zdiva pod úrovní terénu (rozšíří se ochranná tloušťka přilehlé zeminy).
Efekt provizorního zateplení
Aplikace uvedených způsobů vnějšího zateplení má velmi zajímavé účinky. Celé vlhké zdivo zůstane i za nejvyšších mrazů mimo mrazové teploty. Na vnitřním povrchu ani uvnitř tohoto zdiva nebude docházet ke kondenzaci vodní páry, čímž se urychlí vysoušení zdiva a usnadní ochrana proti biotickému napadení. Tepelně izolační vlastnosti zdiva stoupnou na úroveň o něco vyšší, než byla původně a tepelná ztráta místností, tudíž i vytápění, budou normální. Vedle dostatečné izolace je samozřejmě nutné vysušovat konstrukce intenzivním nasazením odvlhčovačů a zabezpečit pravidelnou dezinfekci vlhkých povrchů prostředky proti plísním (vhodné je např. Savo). Po vysušení je vhodné provést trvalé zateplení.
