Zateplení krovu a střechy
Jde o nejdůležitější součást přestavby půdy na obytný prostor. Izolace podkroví však sníží tepelné ztráty domu i v případě, že ho alespoň prozatím využívat k bydlení neplánujete.
Zejména u nejběžnějších sedlových, ale i u valbových či mansardových střech bývají půdní prostory často natolik prostorné, že k přestavbě na bydlení přímo vybízejí. Ať už je střecha skládaná z tašek upevněných na latích, nebo ji tvoří jakákoli krytina na dřevěném záklopu, představuje vždy velkou plochu, která není nijak chráněna proti únikům tepla. Základem vytvoření podmínek vhodných pro bydlení je tedy prosvětlení a zateplení půdních prostor.
Nebezpečí tepelných mostů
V čem jsou nebezpečné? Hatí úsilí o dokonalé zateplení, protože jde o místa, kudy teplo uniká dál a která mohou způsobovat srážení vlhkosti v izolačním materiálu či v konstrukci. Obecně jde o materiálově odlišná místa, například kovové konstrukce ve zdivu.
Bodové tepelné mosty mohou vznikat při kotvení izolačního materiálu do konstrukce střechy. Hrozí i při upevňování dalších konstrukcí a prvků, které souvisí se zateplením domu. V případně podkroví představují největší hrozbu nedostatečně izolované krokve.
Zjednodušeně se dá problém popsat tak, že pokud zateplujete půdu vložením měkkých izolačních desek (obvykle z minerální či skelné vlny nebo konopné izolační desky) mezi krokve, ale neopatříte dostatečně silnou vrstvou izolace samotné krokevní trámy či fošny, vytvoří se zmíněné tepelné mosty právě tam. Vložení izolace mezi trámy tedy nestačí. Ke snížení úniků tepla skrze střechu nebo k vytvoření příjemnějšího letního klimatu, pokud chcete půdní prostory využívat třeba jako sklad či sušárnu, izolace mezi trámy samozřejmě pomoci může, ale pro zobytnění půdy je to málo.
Tepelná izolace podkroví není nijak extrémně složitá práce, ale zádrhele v podobě tepelných mostů, špatně provedené montáže fólií (parozábran či paropropustných materiálů) či nevhodně dimenzované tloušťky izolantů můžou nemalou investici zmarnit a navýšit. Vyplatí se zadat práce odborné firmě nebo postupovat v souladu s projektem a opírat se o výpočty v něm.
Jak se jim vyhnout
Omezení vlivu tepelných mostů lze kromě použití dostatečně silné a souvislé vrstvy izolace docílit i montáží speciálních podložek pro uchycování konstrukcí do zateplení. Pomůže i volba upevňovacích hmoždinek s plastovým trnem. Znovu připomínáme, že úniky tepla skrze konstrukci krovu lze snížit pouze vložením izolačních desek nejen mezi krokve (trámy), ale i pod krokve a přes ně (překrýt je izolací).
Zateplení střechy
U venkovských chalup se dříve nedělalo, ale za úvahu rozhodně stojí, zvláště v souvislosti s uvažovanou opravou či výměnou krovů a střešní krytiny. To se často dělá právě při rekonstrukci podkroví na obytné prostory a důsledné omezení tepelných úniků je investice do budoucna, která hodnotu takové rekonstrukce zvyšuje.
Vložení izolace nad krokve představuje velmi důslednou cestu k zateplení střechy. Umožní uchovat viditelnou konstrukci krovů, což je v případě podkroví mnohdy jednou z hlavních motivací, proč tímto způsobem postupovat. Předpokládá však sundání střešní krytiny, zatímco zateplení pod krokvemi lze udělat i bez demontáže krytiny. To urychlí práci a sníží náklady.
Zateplení nad krokvemi by měla provádět zkušená montážní firma. Na nosný podklad (OSB desky, prkna) se instaluje parozábrana, izolační pásy se vkládají do kovových držáků nebo lze použít speciální panely pro nadkrokevní izolaci. Pod tepelnou izolaci se pokládá hydroizolace, pod krytinu pak ještě pojistná hydroizolace difuzně otevřená pro kontakt s tepelnou izolací nebo bedněním.
Jednodušší je vkládání izolace pod krokve. Začíná se upevněním hydroizolační fólie a po ní následuje izolace. Doporučuje se třívrstvá, kromě zmíněných desek z minerální či skelné vlny a ekologických izolantů připadá v úvahu i nástřik PU izolační pěnou.
I zdánlivě montážně méně náročnou podkrokevní izolaci střechy by měla provádět vyškolená firma. Je nutné hlídat řadu detailů, například neprodyšná napojení pojistných hydroizolačních fólií nebo důsledné vkládání izolace do dutin (např. za pozednicemi).
Náš tip
Kdysi to bylo seno
Seno či sláma na půdách venkovských chalup kdysi tvořily přirozenou bariéru proti únikům tepla z domu skrze strop a střechu. Dnes lze tuto vrstvu nahradit položením izolačních desek na půdu, což je dílčí opatření, které dává smysl v případě, že podstřešní prostory nadále slouží jako půda. Můžete použít běžné typy izolace, tedy desky či rohože z minerální vlny, případně konopí nebo ovčí vlnu. Izolaci stačí volně položit a chránit plachtou, fólií či lepenkou proti prachu nebo ji vložit pod pochozí desky (záklop).
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock