Zástavní právo

Rubrika: Právo

Dostali jste se do problémů a potřebujete zastavit svůj majetek? Před tím, než tento krok učiníte, seznamte se s právem, které se k zástavám vztahuje, a s jeho změnami.

Zástavní právo je v občanském zákoníku upraveno v ustanovení § 1309 a násl. Občanský zákoník umožňuje zastavit každou věc, s níž lze obchodovat. Dokonce i věc, ke které vznikne zástavnímu dlužníkovi vlastnické právo teprve v budoucnu (když věc teprve vznikne nebo ji má zástavní dlužník nabýt od třetí osoby). Zástavu stačí vymezit tak, aby ji bylo možné určit kdykoliv během trvání zástavního práva. Je tedy možné zastavit i soubor dostatečně určených pohledávek, a to i pohledávek, které v budoucnu vzniknou z určité smlouvy. Nově může být předmětem zástavního práva i například právo stavby (nový institut občanského zákoníku).

Zastavení

Zástavní právo (§ 1312 OZ) se zřizuje zástavní smlouvou, ve které musí být ujednáno, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno. Zástavní právo zajišťuje dluh a jeho příslušenství, je-li to ujednáno, pak i smluvní pokutu. Obecně není občanským zákoníkem stanoven požadavek na písemnou formu zástavní smlouvy. V určitých případech je však písemná forma stanovena zákonem – např. tehdy, pokud movitá věc jako zástava není fyzicky odevzdána zástavnímu věřiteli a pokud je zástava věcí nemovitou. Zástavní smlouva však může být zřízena i ve formě veřejné listiny.

Povinně se tak musí stát,
a) je-li zástavou závod nebo jiná věc hromadná;
b) je-li zástavou nemovitá věc, která nepodléhá zápisu do veřejného seznamu, nebo
c) má-li zástavní právo k movité věci vzniknout zápisem do rejstříku zástav.

Jsou zakázána určitá vedlejší ujednání v zástavní smlouvě, která očividně poškozují některou ze smluvních stran. Zákon stanoví zcela zakázané ujednání – zakazují se ujednání, dle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. A dále ujednání, která jsou zakázaná jen do doby splatnosti zajištěné pohledávky. Dokud tedy zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že
a) zástavní věřitel se nebude domáhat uspokojení ze zástavy,
b) věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou anebo předem určenou cenu ponechat nebo
c) věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky.

Novinkou občanského zákoníku je možnost sjednat na určitou a přiměřenou dobu zákaz zastavení věci. Stejně tak je možno sjednat jako zajištění i zákaz převodu věci. Takové ujednání má účinky vůči třetí osobě, jen je-li tento zákaz zapsán do rejstříku zástav nebo do veřejného seznamu anebo byl-li jí znám. Při zřizování zástavních práv proto bude zapotřebí kontrolovat veřejné rejstříky (např. obchodní rejstřík). Především to bude nutné při zastavení podílu v korporaci. Pokud by totiž bylo takové ujednání obsahem společenské smlouvy či stanov společnosti, je třeba mít na zřeteli, že založením těchto dokumentů ve sbírce listin obchodního rejstříku, který je veřejně přístupný prostřednictvím internetu, je účinné vůči třetím osobám. Třetí osoba tedy nemůže věc stiženou takovým zákazem platně nabýt nebo k ní získat zástavní právo.

Uvolnění a záměna zástavního práva

Pokud zanikne zástavní právo a zápis o něm nebude ve veřejném seznamu ještě vymazán, považuje se takové zástavní právo za uvolněné. S takto uvolněným zástavním právem může vlastník věci spojit jiný dluh nepřevyšující ten původní do deseti let od zapsání uvolněného zástavního práva.

Tzv. záměna neboli konverze zástavního práva umožní vlastníku zastavené věci nechat k zapsanému zástavnímu právu zapsat na stejné pořadí nový dluh nepřevyšující dluh původní, který bude muset být zároveň do jednoho roku vymazán.

Zakázaná ujednání a výkon zástavního práva

Nový občanský zákoník přináší nové možnosti především v oblasti výkonu zástavního práva. Za splnění určitých podmínek připouští např. sjednání tzv. propadné zástavy (věřitel si v případě neschopnosti dlužníka splácet může danou věc za předem určenou cenu ponechat) anebo libovolného způsobu zpeněžení zástavy. Takové ujednání však, jak již výše uvedeno, nebude platné před splatností zajištěného dluhu a dále v případě dlužníka spotřebitele nebo fyzické osoby, která je malým či středním podnikatelem, ani po splatnosti zajištěného dluhu.

Zánik zástavního práva

a) Zanikne-li zajištěný dluh, zanikne i zástavní právo.
b) Zástavní právo zanikne, ale zajištěná pohledávka trvá,
– zanikne-li zástava,
– vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva,
– vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavci nebo zástavnímu dlužníkovi,
– složí-li zástavce nebo zástavní dlužník zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci nebo
– uplyne-li doba, na niž bylo zástavní právo zřízeno.

Podzástavní právo

Podzástavní právo (§ 1390–1394 OZ) vzniká zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právo, kdy zástavní dlužník není k zastavení pohledávky potřebný. Vůči zástavnímu dlužníkovi nabývá podzástavní právo účinku,
– bylo-li mu doručeno oznámení o jeho vzniku,
– je-li zástavou věc, k níž vzniká zástavní právo zápisem do rejstříku zástav nebo zvláštního veřejného seznamu, zápisem do tohoto seznamu.