Zákon o úpadku a insolvenční řízení

Rubrika: Právo

V dnešní době žije mnoho lidí na dluh. Zadluženost se stále zvyšuje a čím dál více lidí své půjčky nezvládá. Od počátku roku 2008 existuje možnost dluhy vyřešit osobním bankrotem v tzv. insolvenčním řízení.

Zákon o úpadku dává lidem, kteří se dostali do dluhové spirály, možnost začít znovu a současně se snaží o zajištění maximální výtěžnosti věřitelům. Insolvenční řízení je soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a způsobu jeho řešení a je tedy druhem občanského soudního řízení. Konkrétně insolvenční zákon (zákon č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení) nahrazuje dřívější zákon o konkursu a vyrovnání (zákon č. 328/1991 Sb.). Na konkursní a vyrovnací řízení zahájená před 1. lednem 2008 však nadále platí ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání.

Úpadek neboli též bankrot je právem definovaná neschopnost dlužníka platit své splatné závazky (dluhy) více věřitelům. Nová právní úprava umožňuje reagovat nejenom na samotný úpadek dlužníka, ale také na již hrozící úpadek, tedy na situaci, kdy lze důvodně předpokládat, že dlužník v budoucnu nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Co je to úpadek

Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže:

zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
nesplnil povinnost stanovenou ust. § 104 odst. 1 (pokud podá insolvenční návrh sám dlužník), tedy nepředložil seznam svého majetku, závazků atd.

Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, máli dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.

Způsoby řešení úpadku

Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení je podle insolvenčního zákona: konkurs, reorganizace, oddlužení, či jiné zvláštní způsoby řešení úpadku, které zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů.

Konkurs – majetek dlužníka bude zpeněžen a věřitelé budou poměrně uspokojeni. Neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud insolvenční zákon nestanoví jinak.

Reorganizace – provoz dlužníkova podniku bude zachován při současném přijetí opatření k ozdravení hospodaření. Věřitelé budou uspokojováni postupně, mají právo kontrolovat plnění reorganizačního plánu, který schválil insolvenční soud. Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zákona o účetnictví dosáhl za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu alespoň částku 100 milionů korun, nebo zaměstnává-li dlužník v pracovním poměru nejméně 100 zaměstnanců.

Oddlužení (osobní bankrot) – dlužník (nepodnikatel) musí alespoň částečně uspokojit věřitele. Pokud splní uložené podmínky, bude oddlužen (osvobozen od placení neuspokojených závazků). Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník (fyzická nebo právnická osoba), který není podnikatelem, a to spolu s insolvenčním návrhem. (Nepodnikající fyzická osoba, která je v úpadku, však obecně nemá povinnost podat insolvenční návrh.)

Podání návrhu

Návrh na povolení oddlužení se podává na formuláři vydaném ministerstvem spravedlnosti, a to u krajského soudu, v jehož obvodu má dlužník bydliště, nemá-li bydliště, podává návrh u krajského soudu, v jehož obvodu se zdržuje.

Soud vždy posuzuje, zda je dlužník poctivý a zda je jeho plán oddlužení ekonomicky reálný. Věřitelům, kteří nemají své pohledávky zajištěny, se musí na úhradu jejich pohledávek dostat alespoň 30 %.

Jestliže soud oddlužení povolí, rozhodnou nezajištění věřitelé hlasováním, zda dojde k prodeji dlužníkova majetku nebo zda dlužník bude po dobu příštích pěti let odevzdávat nezajištěným věřitelům téměř všechny své příjmy v rámci plnění splátkového kalendáře, a to v rozsahu, v jakém z jeho příjmu mohou být při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Tato částka je u každého dlužníka jiná, záleží například na počtu vyživovaných osob. Jestliže dlužník řádně plán oddlužení splní, soud rozhodne, že se mu zbytek dluhů promíjí. Jinak na majetek dlužníka vyhlásí konkurs.

Účastnící insolvenčního řízení

Procesními subjekty insolvenčního řízení jsou:
a) insolvenční soud,
b) dlužník,
c) všichni věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku,
d) insolvenční správce, popř. další správce,
e) státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, a
f) likvidátor dlužníka.

Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů.

Insolvenční zákon přiznává všem věřitelům silnější postavení nežli zákon o konkurzu a vyrovnání.

Věřitelé mohou například ovlivnit způsob řešení úpadku a jsou oprávněni odvolat insolvenčního správce. Věřitel však odpovídá za správnost údajů uvedených v přihlášce svých pohledávek. Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců, který vede ministerstvo spravedlnosti.

Zahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení se zahajuje dnem, kdy insolvenční návrh fyzicky dojde k příslušnému soudu. Návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem. Je oprávněn jej podat dlužník nebo jeho věřitel – pokud však jde o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat pouze dlužník.

Co je to insolvenční rejstřík

Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný informační systém spravovaný Ministerstvem spravedlnosti ČR (http://portal.justice.cz; https://isir.justice.cz). Obsahuje seznam insolvenčních správců, dlužníků a insolvenční spisy jednotlivých dlužníků. Na oficiálních stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR http://insolvencni-zakon.justice.cz/ naleznete text insolvenčního zákona a informace o insolvenčním řízení a také příslušné formuláře.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK