U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zákon dohlíží na ekopotraviny
Kategorie: Právo | Autor: tos
ZÁKON
ZNAČKA “BIO” A “EKO” JEN PRO SKUTEČNÉ ZDRAVÍ
Počátkem letošního roku vstoupila v platnost prováděcí vyhláška k zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství ve znění pozdějších předpisů. Ekologické zemědělství tak bylo konečně systematicky upraveno právně závazným předpisem, jenž nedovoluje vydávat za ekologicky vypěstované nic, co nesplňuje podmínky tohoto označení. Než si však připomeneme některá nová pravidla z toho vyplývající, pojďme se ohlédnout na vývoj ekologického zemědělství a výroby potravin v České republice.
Rozdílná motivace
Informační, organizační i finanční podpora, které se této mladé specializaci zemědělské výroby dostalo v prvních dvou letech uplynulého desetiletí, přinesla ovoce. Počet podniků, které chtěly ekologicky hospodařit, zejména těch rozlohou větších, vzrostl z pouhých tří v roce 1990 na 135 v roce 1992. Jejich motivace však byla rozdílná, a tak se některé z nich, které počítaly spíše s ekonomickými výhodami, této inovace raději samy (nebo i nuceně) vzdaly. Na ekologickém zemědělství, jež se vrací k tradičním postupům zejména pokud jde o boj proti plevelům, ochranu a hnojení plodin a o ustájení i výživu zvířat, se zkrátka (příplatky nepříplatky) vydělávat nedá. Alespoň zatím, než si obchodníci uvědomí, že se vyplatí investovat do propagace a upoutávky zájmu zákazníků o ekologické produkty, a než my se rozhodneme přidat nějakou tu korunu za skutečně zdravou stravu.
Jsme na průměru EU
Další vlna zájmu o výrobu ekologických potravin se vzedmula v letech 1998 – 1999 v souvislosti s vládním nařízením o podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství. Ve struktuře nově přihlášených podniků však dominují hlavně podhorské a horské podniky, specializující se na pastevní chov masných plemen skotu. Podíl orné půdy z celkové ekologicky obhospodařované plochy zemědělské půdy činil v roce 1999 jen asi 13 % a pouze 30 podniků se orientuje na produkci biozeleniny a bioovoce. Přesto lze konstatovat, že české ekologické zemědělství dosáhlo za uplynulých deset let srovnatelné úrovně s průměrem států Evropské unie. Náš kontrolní a certifikační systém v této oblasti byl počátkem února 2000 uznán Evropskou komisí a ČR byla zapsána na Seznam třetích zemí, exportérů do EU. Umožňuje volný přístup českých bioproduktů a biopotravin rostlinného původu na trh zemí EU. Dalším krokem bude zapsání ČR do téhož seznamu i v oboru chovu zvířat a bioprodukce původu živočišného.
Nový kontrolní orgán
Těmito otázkami se zabývá obecně prospěšná společnost Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o. p. s.), zaregistrovaná v roce 1998 u Krajského soudu v Hradci Králové. Pouze na základě jejího souhlasu mohou certifikované podniky označovat své kontrolované a uznané produkty zeleně pruhovaným polokruhem s nápisem “BIO” a slovně označovat dnes už zákonem chráněnou předponou “bio”. Většina ekologických zemědělských podnikatelů, jichž je podle údajů v polovině loňského roku 580 s výměrou zhruba 140 tisíc hektarů (3,26 % z celkové výměry zemědělské půdy), je registrována ve Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO s hlavním sídlem v Šumperku a se šesti regionálními kancelářemi. Jeho úkolem je poradenská a projekční činnost, propagace a finanční podpora ekologických zemědělců. Pokud byste se někteří z vás chtěli ve svých venkovských domcích a chalupách usadit natrvalo a dát se do ekopodnikání, měla by vaše cesta vést v první řadě za nimi. Ve spolupráci s dalšími tuzemskými i zahraničními organizacemi totiž organizují také nejrůznější semináře, konference, dny otevřených dveří na farmách, pořádají prodejní trhy atd.
Kupujte bioprodukty
Noví pěstitelé by jistě byli vítáni. O naše biopotraviny, zejména obiloviny a speciální výrobky z nich, luštěniny, pohanku a léčivé byliny v biokvalitě je totiž ve světě zájem. Do Německa, Rakouska, Dánska a Holandska jich část také vyvážíme, přestože certifikovaná bioprodukce nedokáže pokrýt ani tuzemskou poptávku. Většinu suchých obilninových směsí zpracovává společnost PRO-BIO ve Starém Městě pod Sněžníkem, na trhu se však objevily i biobrambory, biozelenina, masné bioprodukty a zejména biojogurt z Olmy Olomouc. Bioprodukty již běžně dodává pět velkoobchodů do zhruba 300 prodejen zdravé a racionální výživy. Začaly se objevovat i v některých supermarketech. Pokud již nejste pravidelnými konzumenty, rozhodně se vyplatí jimi jídelníček alespoň doplňovat. Nový zákon o ekologickém zemědělství sice zohledňuje určité přechodné období, ale směřuje k tomu, aby se používalo k pěstování pouze zdravé nemořené osivo a sadba pocházející z ekologického zemědělství. Namísto chemických prostředků pro boj s chorobami a pleveli se ekozemědělci vracejí k tradičním preventivním metodám, jako jsou optimální osevní postupy a střídání plodin, výběr vhodných druhů a odrůd, sečení a mulčování, sterilizaci půdy, zemin a substrátů parou, řádné ošetřování a kompostování statkových hnojiv a další. Stejně tak se krmení zvířat řídí zvláštními předpisy a většina by měla pocházet z ekofarem. Ustájení pamatuje na dostatek pastvy nejen pro hovězí dobytek, ale také pro králíky a konečně i pro slepice. Měl by jim být umožněn celodenní přístup do výběhu, pokud to povětrnost dovolí, a minimálně jedna třetina podlahové plochy drůbežárny musí být pokryta stelivem. A šťastné bioslepice budou snášet veliká vejce se sytě zlatými biožloutky. Není to hezká představa?
