U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zahrajme si na krále
Kategorie: Zábava | Autor: LI
Je to prý hodně stará hra a potřebujeme k ní jen míč a ploché kameny nebo prkénka s čísly, která rozmístíme tak, jak ukazuje náš obrázek. V našem případě je hra situována pro 10 hráčů, ale hrát ji mohou třeba jen 4 – od každého stavu jeden. Čím více lidí se však do hry zapojí, tím lépe. Asi 30 metrů od hrací plochy zvolíme metu, od které na daný povel všichni vyběhnou obsadit místa. Ti první pochopitelně zaujmou nejlepší posty, na loudavce zbudou sedláci. Hází se míčem, podobně jako při vybíjené. Smí se však přihrávat jen třídě o stupínek vyšší nebo nižší. Sedláci tedy mohou házet jen měšťanům, měšťané sedlákům i šlechticům. Šlechtici mohou házet na krále, ale i na všechny ostatní stavy. Před hodem musí hráč vykřiknout jméno toho, komu je míč určen. Ten, když míč chytne, provádí další hod. Když ovšem míč nechytí, musí pro něj doběhnout, čímž opustí svůj post. To je signálem pro ostatní získat výhodnější místa. Na toho, kdo se vrací pak zbude místo poslední. Když je naopak hod proveden špatně, (míč mine příjemce o více než 1 m), běží pro míč ten, kdo házel. A tak opět nastává horečná výměna míst. Hráč na postu posledního sedláka (č.1) má v momentu, kdy zachytí míč, právo vykřiknout: Revoluce! Na tento povel musí všichni doběhnout k metě a hned se vrací zpátky. Opět platí, že ten, kdo doběhne první, má šanci obsadit výhodnější místo. Při této hře není vítězů ani poražených, zato spousta legrace. A když už si hrajeme na krále, má královskou náplň i dnešní tajenka. Ta skrývá název listiny sepsané 26. 9. 1212, obsahující dědičné právo českého panovníka na královský titul.
