Zahradní lavičky

Lavička zaujímá mezi zahradním nábytkem určitě pomyslné první místo.

Teakové lavici v zahradě nevadí déšť ani sníh (Fa KOPA)

Lavička patří neodmyslitelně na každou zahradu a dvorek, místo se pro ni najde i tam, kam by se větší zahradní posezení se stolem nevešlo. Může to být jednoduchá lavice bez opěradla, kde dva špalky nahrazují nohy a široké prkno slouží na sezení. Takové lavičky bývají třeba u ohniště či dětského pískoviště.

Lavice jako prvek romantické besídky

Na druhé straně může jít o dokonale zpracovaný a tvarově náročný kus nábytku z kvalitních materiálů, s ozdobně tvarovaným opěradlem. Taková lavička se hodí na terasu k domu, do altánku nebo do zahradního zákoutí, kde rádi relaxujeme. Lavice, ať s opěradlem nebo bez něj, může být i součástí větší zahradní sedací soupravy se stolem.

Nejoblíbenější je dřevo

Z materiálů vede dřevo, které se k chatám a venkovským chalupám hodí nejvíc. Na robustní lavičky v rustikálním stylu ze širokých fošen, ale i na ty subtilnější, s opěradly ze slabších příček, se používá smrkové nebo borovicové dřevo. Výhodou je jeho nižší cena, nevýhodou menší odolnost vůči klimatickým podmínkám. Nábytek se někdy vyrábí i z modřínového dřeva nebo akátu, který je velmi odolný. Dřevo většinou nenecháváme bez povrchové úpravy. Ta mumůže ponechat přirozenou barevnost, nebo dodat jiný odstín.

Komfortně vybavená houpací lavice má stříšku a po obou stranách pevné plochy na občerstvení (Fa KOPA)

Pořídíte-li si lavičku z některé exotické dřeviny, například teaku, meranti a dalších, máte jistotu, že i bez velké péče přežije naše zimy a deštivé podzimy vcelku bez úhony. Lavičky z těchto dřevin působí díky příčkové konstrukci poměrně subtilně, i když dřevo je hodně těžké. Mohou zůstat bez povrchové úpravy, teak pak dostane šedavý nádech, nebo ho občas napouštíme olejem.

O slovo se hlásí i kov

Z celokovových laviček máte na výběr například těžké litinové, které připomínají jemnou krajku a jsou jako stvořené do romantické zahrady pod růžové loubí. Nejčastěji bývají v barvě bílé, zelené nebo černé. Moderněji působí střízlivě tvarované lavičky z oceli nebo hliníku, většinou s kovově šedou nebo černohnědou povrchovou úpravou. Sedák a opěradlo tvoří subtilní kovová mřížka. Rozdíl mezi nimi? Lavička z hliníku je lehčí.

Kov se dřevem a výpletem

Lavička s romantizujícím tvarem područek má kovovou kostru s výpletem (Kettler)

Zajímavé jsou i lavičky, které kombinují kovovou kostru a sedák a opěradlo ze dřeva nebo z výpletu umělým vláknem. Někdo dává dřevu nebo výpletu na sezení přednost před kovem, protože se na sluníčku nerozpálí a v chladném počasí nestudí. Speciální úpravy kovu ale i toto dokážou vyloučit.

Plastový nábytek

Lavička z plastu se hodí spíše k moderní chatě než ke staré chalupě. Ale může být nenáročným řešením například pro vzdálenější místa od stavení, kde nechceme nechávat dražší nábytek, nebo rezervou pro občasnou větší letní společnost.

Na co nezapomenout

Před nákupem si vyzkoušejte, jak se vám na lavičce sedí. Nejde jen o tvarování sedáku a opěradla, ale i o jejich sklon a výšku. Lavičky se vyrábějí v různých délkách, pro dvě, tři i více osob. Nábytek můžeme doplnit čalouněnými sedáky nebo jen polštářky, které změkčí sezení a lavičku barevně oživí.

TEXT: IVA TVRZOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM