U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zahradní domky
Kategorie: Speciál – stavíme ze dřeva | Autor:
Máte zahrádku a stará letitá chatka už se rozpadá? Anebo jste pozemek zdědili a potřebujete si vytvořit nějakou základnu na přespání a uskladnění nářadí?
Pokud si nechcete zakoupit dřevěnou stavbičku „na klíč“, zkuste si jednu postavit s námi. Pro zdatnějšího kutila by to neměl být velký problém. Základní jádro takových staveb bývá vždy téměř stejné a dost jednoduché. Kostra stěn je ze svislých trámků asi 10 x 10 cm (počítáte-li s tím, že až děti vyrostou, přidáte patro, tak raději o pár cm víc). Vodorovné vazné prvky budou stejných rozměrů. Trámky nebo fošny na zavětrování – to jsou ty šikmé z rohu do rohu – mohou být slabší. Dřevo budeme spojovat tesařsky čepováním, plátováním apod., popř. sbíjením, svorníky či moderními technikami pomocí různých spojovacích plechů s hroty a otvory, hladkými nebo i různě profilovanými.
Zvolíme-li plochu podlahy do 16 m2, jde o drobnou stavbu a nemusíme mít ani stavební povolení. Je však nutné oznámit svůj záměr (osobně nebo písemně) na obecním úřadě. S nakreslením plánku stavby vám možná ochotně pomůže někdo z obecního úřadu nebo i z okolních chatařů. Větší záměr je už dobré pojistit řádnou dokumentací, včetně energetických rozvodů a pochopitelně stavebním povolením. I v tom by vám mohl pomoci obecní úřad.
Stavíme základy
Tradičně se začíná výběrem místa na parcele a vybudováním základů stavby. Základovou desku, vybetonovanou, lehce vyarmovanou kari sítí a izolovanou proti vlhku, uložíme na základový pas. Kolem dokola se vykope rýha asi 30 cm široká a 60 cm hluboká (zámrzná hloubka), vyplní se prostým betonem (1 : 4) a proloží kamenem. Ten by neměl být rozpadavý a nasákavý a rovněž nesmí být umazaný od zeminy. Výkopek z rýhy můžeme použít jako násyp pod základovou desku. Tím se chatka zvedne o 10 cm, ale i víc nad terén a nebude utopena mezi záhony nebo v trávníku (obr. 1 a 1a).
Takto bytelný základ bude vhodný pro větší domek s podkrovím nebo s patrem pro ložnice. Základ pro komín asi 6 m vysoký (hloubka jámy 90 cm a půdorys 60 x 60 cm) pro kamna s průduchem 15 x 15 cm nebo pro krb s průduchem 30 x 15 cm se buduje zároveň se základovými pasy. Ke komínu pak lze v tomto zesíleném místě postavit krb nebo obezdít krbovou vložku.
U základu nesmíme zapomenout na kotvení celé kostry chatky ve všech rozích. V záplavovém území to bude znamenat jistotu, že vám voda chatu neposune ze základu nebo dokonce neodnese. Na kopci to bude s ohledem na vichřici podobné. Do základů osaďte asi 25 – 45 cm od rohů prahových trámků dlouhé, dole rozříznuté kotvy (průměr 8 – 14 mm, délka 40 – 50 cm), které budou vyčnívat nad desku. Na ně nasadíte plechové úhelníky nebo „elka“ 6 – 8 cm. Prahové trámky je třeba připevnit k úhelníkům vratovými šrouby 8 – 10 mm, dlouhými 12 cm. Pro nejmenší stavbu je to 8 kotev, 8 úhelníků z plechu tloušťky 3 mm, nebo „elka“ 6 x 6 až 8 x 8 cm a 8 vratových šroubů 12 cm dlouhých s matkami M 8 – 10 mm.
Někomu bude stačit jen těch 16 m2 s verandou 4 x 2 m. Pro takovou chatku bez podsklepení bude stačit základ z cihelných nebo betonových sloupků s kotevními šrouby (obr. 2). Sloupky, nahoře opatřené hydroizolací, budou mít osovou vzdálenost 90 cm. Chceme-li pod podlahou ponechat vzduchový prostor, bude nutné buď vynechat tepelnou izolaci, nebo ji uložit před osazením podlahy na sraz na tenká prkna. Ta položíme na průběžné latě, které přibijeme do prahových trámků. Nezapomeňte na parotěsnou izolaci.
Domek roste vzhóru
Mezi obvodovými sloupky lze vyzdít (a zavázat), nebo současně vybetonovat armovanou příčku (7 – 15 cm silnou), takže bude vlastně vytvořen pod chatou sokl. Ten se vyplní výkopkem z jam a rýh pro základ. Trochu ho zhutněte. Jestli bude soklová zídka do sloupků zavázána či vybetonována, nemusí být založena do zámrzné hloubky. V případě betonu je nutné ji vyarmovat kari sítí průměru 6 až 8 mm s oky 10 x 10 cm.
Teď už se můžeme věnovat kostře domku. Prahové trámky 10 x 10 cm (to jsou ty spodní, vodorovné) podložíme v rozích pásem hydroizolace a buď sčepujeme, přeplátujeme, nebo spojíme rohovými plechy. Budou uloženy na desce základu tak, aby z ní přesahovaly o 1 cm ven (obr. 1a). Po přesném vyvrtání otvorů se sešroubují s kotevními úhelníky. Svislé trámky připevníme na práh buď plechy, hřeby, svorníky, nebo je tesařsky začepujeme. Délku trámků si vypočteme z výšky stropu v místnosti. Můžete jít od 220 cm, ale lepší je zvolit výšku normální obytné místnosti, tedy 250 cm. Přidáte 5 – 10 cm na čep do prahu, stejnou výšku na čep do věncových trámků (jde o ty horní, vodorovné) a vyjde vám délka 260 – 270 cm. Tak dlouhé musí být i všechny další svislé trámky pro osazení oken a dveří (i v eventuálních příčkách, tedy u větších staveb, kde příčky ponesou podkroví nebo patro).
Zbývá zavětrování, tj. vyztužení celé kostry. Vychází se z trojúhelníku jako staticky pevného a neměnného tvaru. Osazení trámků je zase možné více způsoby a při správném provedení jsou si rovnocenné (obr. 3). Tím je kostra připravena k osazení krovu. Volba střechy, její sklon, druh krytiny, event. zateplení, záleží na vás. Na nejmenší chatku, kterou tu popisujeme, se asi nejlépe hodí nižší sedlová střecha s prkennými sbíjenými nosníky, zkrátka „hřebíkovinou“ (obr. 4).
Vladimír Procházka
Obr. 1 – Základ vhodný pro větší stavbu: 1 -základová zemina, do níž je uložen základ z prostého betonu, proloženého nenasákavým kamenem. Hloubka základové spáry pro přízemní objekt s nízkým podkrovím je asi 60 cm pod terénem, pro patrovou stavbu 80 cm i více (podle druhu zeminy); 2 – násyp z výkopu zeminy ze základů; 3 – betonová mazanina – prostý beton – pod hydroizolací železobetonové desky tl. 4 – 6 cm; 4 – hydroizolace základů provedená podle místních vlhkostních poměrů; 5 -železobeton. deska 6 – 10 cm armovaná kari sítí průměru 6 – 8 mm s oky 10 x 10 až 15 x 15 cm; 6 – tepelná izolace (minerální plst, polystyren) tloušťky asi 10 cm; 7 – fošnová podlaha tloušťky 3 cm spojovaná na pero a drážku; 8 – svislý sloupek stěny, začepovaný do vodorovného prahového trámu s naznačeným vnitřním obitím; 9 – vnější obití na peření, podložené nepískovanou lepenkou proti zatékání a zafoukávání sněhu; 10 – lepenka působí i jako parotěsná zábrana; 11 – průběžná lať pod posledním (okapním) prknem se zkosenou horní hranou.
Obr. 1a – Základ s detaily kotvení stavby: 1 – průběžný prahový trám, podložený hydroizolací (pás IPA, sklobit, silná fólie apod.); 2 – železobet. deska tloušťky 6 – 10 cm; 3 – zabetonovaná kotva průměru 8 – 10 mm; 4 – svorník (vratový šroub M 8 – 10 mm) v prahu; otvor pro něj se vrtá až po osazení prahu – nepředvrtávat; 5 – tepelná izolace podlahy; 6 – hydroizolace základu pod železobet. desku; 7 – L profil č. 6 – 8 nebo 3 mm tlustý plech ohnutý do L (nasazuje se na kotvy a upevňuje matkou s podložkou; 8 – základ z prostého betonu, zakončený tenkou vrstvou mazaniny po celé ploše základů – půdorysu; na ni se klade první vrstva hydroizolace; 9 – průběžná lať se zkosenou horní hranou se přibíjí i při vodorovném obití fasády, aby dešťová voda lépe odstřikovala; 10 -další ochranou soklu proti dešti je osazení prahových trámků o 1 cm přes hranu soklu nebo sloupků základu; 11 – naznačený okapní chodník z betonových desek 30 x 30 až 50 x 50.
Obr. 2 – Základ ze sloupků s vyzděnou či vybetonovanou příčkou (lze ji vynechat, stejně jako tepelnou izolaci). Pod chatou bude vzduchová +- 0 mezera: 1 – svislá konstrukce stěny s vodorovným obitím na pero a polodrážku a tepelná izolace; 2 – vnitřní obití stěny se zalištováním u podlahy; 60-80 3 – palubková podlaha 28 -30 mm tlustá; 4 – prahové trámky 10 x 10 až 15 x 15 cm položené na pás izolace a kotvené do základu – sloupků; 5 – u základových sloupků z betonu lze současně vybetonovat soklovou příčku – zídku 30 – 40 cm vysokou a 10 cm tlustou s armováním průměru 6 – 8 mm; 6 – kotevní železa jsou z kulatiny průměru 6 – 10 cm a délky 45 – 50 cm; závit asi 4 cm a druhý (dolní) konec rozříznutý, rozehnutý; 7 – zhutněný násyp z výkopu jam pro sloupky; je-li tam zídka, tak i z mělké rýhy pro ni; 8 – základové sloupky asi 30 x 30 cm a 60 x 80 cm do hloubky pod terén – jsou z cementových nebo ostře pálených cihel, z prostého betonu nebo tvárnic.
Obr. 3 – Kostra malé chatky o ploše 310 x 310 cm, výšce 270 cm, s přesahem střechy nad verandu 1 – 1,5 m (přesahující trámky je nutné podepřít buď šikmou vzpěrou asi do 1/3 přesahu, nebo vyztužit oboustranně krakorcem – „bačkorou“ (jde o vodorovný trám délky dvojnásobku třetiny přesahu + tloušťky trámku, pevně spojený s rohovým trámem verandy. Tím se na koncích verandy nemusí osazovat a kotvit další svislé trámky. Rovněž zavětrovat chatu je možné na více způsobů.
Obr. 4 – Konstrukce střechy: na takové stavbičce asi bude nejhezčí jednoduchá nízká sedlová střecha. Pultová by ji odkazovala do kategorie kůlen, i když ani to nemusí být tak docela pravda. Lehký jednoduchý krov je konstrukce sbíjená z 3/4“ prken, širokých 12 – 15 cm. Tečkované plochy znázorňují sbíjení a místa, vyztužená krátkými kusy vložených prken pro zpevnění krovu proti případnému vlnění (aby krov byl i příčně tuhý). V levé půlce je vzpěra k patě střední svislé vzpěry, v pravé může zároveň nahrazovat ztužovací prkno v mezeře. Krov je na stěny vpravo nasazen přepásáním ocelovým páskem 5 – 8 cm širokým a 3 mm tlustým, který je přišroubován k vodorovným trámům. Vpravo je přes krov provlečen svorník z vodorovného trámu a přes kus prkna nebo ocelovou desku asi 10 x 15 cm stažen matkou s podložkou. Bednění střechy pod krytinu stačí z 1/2“ prken na sraz. Na ně přijdou lepenkové pásy a krytina – lepenková, plechová, ze šablon nebo vlnitých desek (bitumen) atp. Budete-li chtít krytinu pálenou, pak místo bednění položíte střešní latě 3 – 5 cm. Osazení okapů a sběr děšťové vody do sudů už by byla jiná kapitola. Strop v místnosti bude asi nejlepší z tenkého sádrokartonu. Může být ovšem i palubkový.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: KRESBY A FOTO AUTOR A ARCHIV
