U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zahrádka navíc
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Markéta Bečvářová
Pro toho, kdo nemá zahradu, je to ideální – a vlastně jediné řešení. Ani majitelé pozemku by však neměli odmítat možnost pěstovat květiny a dřeviny v rozmanitých nádobách a korytech. Zahrádka tím totiž získá další zajímavou dimenzi.
Chceme-li, aby zdobily také naše víkendová obydlí, aby jejich osazenstvo prosperovalo a přinášelo nám radost, musíme dobře vybrat nejen rostliny, ale i korýtko nebo květináč.
Jaký materiál zvolit?
Květináče, žlaby a košíky jsou k dostání v různých materiálech a tvarech. Záleží na stylu naší zahrady i domu, na tom, co se nám líbí a kolik chcete utratit. Tradiční terakota v důvěrně známém cihlově červeném odstínu je k mání ve velkém cenovém rozmezí podle velikosti i zdobení. Jde o porézní materiál, který vyhovuje rostlinám, ale pokud nehodláme investovat větší peníz a nekoupíme nádobu mrazuvzdornou, musíme počítat s tím, že při vyšších mrazech snadno praskne. Nádoby z glazované keramiky jsou sice ozdobné, ale obvykle mrazuvzdorné nebývají. Při jejich přesunech do interiéru se vyplatí nechat půdu zcela vyschnout, aby byly co nejlehčí. Glazovaná kamenina je mrazuvzdorná, ale těžká, takže se mísy a korýtka z tohoto materiálu ponechávají přes zimu venku. K nejhezčím variantám, jaké můžeme pro venkovské prostředí zvolit, patří přírodní kámen. Existuje v široké škále odstínů a úprav a rychle získává zajímavou patinu. Korýtka a mísy však nelze většinou stěhovat a při neopatrném zacházení mohou kupodivu snadno prasknout. Pozor také na vápenec a kyselomilné rostliny! Konglomerovaný kámen se vyrábí z kamenných úlomků smíchaných s betonem. Není sice tak atraktivní jako přírodní kámen, ale je mnohem levnější. Obtížná manipulace a sklon k prasknutí platí i v tomto případě. Rovněž dřevo je materiálem, které se do venkovského prostředí báječně hodí. Tvary mohou být velmi rozmanité – od sudů, škopků, starých štoudví až po různě vydlabané kmeny. Musíme je pochopitelně ošetřit nátěrem proti hnilobě (měl by být netoxický). Většinou se po-užívá levnější a lépe zpracovatelné měkké dřevo, které se časem sesychá; pokud zvolíme sud s obručemi, raději je přišroubujeme ke dřevu, aby se nerozpadl. Seženete-li nádoby z kvalitního tvrdého dřeva, tento problém odpadá – vyrábějí se totiž z uměle sušeného materiálu. Nádoby z betonu můžeme za přijatelnou cenu koupit nebo si je sami vyrobit. Zvrásníme-li jejich povrch, mohou se podobat přírodnímu kameni; lépe se však k tomuto materiálu hodí jednoduché rovné tvary a modernější architektura. Kovové nádoby mohou mít povrch upravený galvanizací nebo mohou být ošetřeny tak, aby připomínaly zašlé olovo. Uplatní se jako vnější obal pro plastový květináč, nebo je musíme opatřit vnitřní fóliovou vložkou, aby rostlinám neuškodily. K moderním materiálům patří plast, který je nejlevnější a snadno se s ním manipuluje. Matný povrch a výtvarné detaily propůjčují těmto nádobám velmi přesvědčivý vzhled, zvláště když nahrazují terakotové nádoby. Snadno se však převracejí a starší často praskají. Sklolaminát se používá k napodobení kamene, kovu nebo dřeva. Je pevnější než plast, ale i dražší.
Zásady pěstování
Základem je dokonalé odvodňování substrátu. Ve dnu každé nádoby musí být drenážní otvory, jimiž přebytečná voda volně odtéká. Pokud v korýtku nebo ve starém žlabu nejsou, opatrně jich několik vyvrtáme (překryjeme je kusem hustého umělého pletiva, aby se neucpávaly). Nechceme-li riskovat úpravu příliš křehké nádoby nebo silného koryta, použijme je raději jako vnější obal. Na dno nasypeme vrstvu štěrku nebo kamínků a do ní vložíme květináče. Občas je nutné je vyndat a vylít přebytečnou vodu. Rostliny sice nesnášejí přemokření, ale neměly by v nádobách trpět ani nedostatkem vody. V první řadě použijeme dostatečně velkou nádobu, která jim umožní v rozumné míře růst (zvolíme-li nějakou hluboko kořenící plodinu, vyhněme se mělkým nádobám). Zhruba do jedné třetiny nasypeme drenážní vrstvu štěrku nebo úlomky květináčů; na ni dáme vrstvu hrubé rašeliny, která zabrání zanesení drenáže jemným substrátem. Pak teprve přijde zemina. Vhodný je středně těžký hlinitý kompost, který dobře zadržuje vodu. Pokud jej smícháme s absorpčními granulemi, které dovedou pojmout až 400x větší množství vody než je jejich hmotnost, bude o vláhu od podzimu do počátku letních veder postaráno (neopadavé listnáče a jehličnany však jsou za mírnou zálivku vděčné i v zimě). Jestliže trávíme léto na chatě či chalupě, budeme rostliny v nádobách ráno a večer zalévat, nebo i rosit. Při delší nepřítomnosti se postaráme o automatické doplňování vody. V hustě osázených nádobách mají rostliny nedostatek živin, proto je nezbytné dodávat je prostřednictvím hnojiv. Pro trvalé výsadby volíme zejména dlouhodobě působící ve formě granulí nebo tyčinek. Vložíme li je do kompostu hned při sázení, vydrží na celou sezonu. A zjara přidáme další, až budeme dosypávat či vyměňovat horní vrstvu zeminy; na rozdíl od jednoletých výsadeb, jimž se mění substrát každoročně, trvalkám toto doplnění postačí.
Vybíráme vhodné rostliny
* Pro korýtka a nádoby, o nichž dnes hovoříme, jsou optimální zakrslé jehličnany (borovice bělokorá, cypřišek hrachonosný, jalovec čínský, poléhavý a šupinatý, jedlovec kanadský, smrk obecný var. ‘Pumila’ a smrk pichlavý var. ‘Montgomery’, tis červený a zerav západní). Jednotlivé druhy rozličných barev obrostu a vzrůstu kombinujeme navzájem anebo s podsadbou trvalek a skalniček. Můžeme je doplnit i cibulovinami a letničkami, ale budeme myslet na to, aby hlavně rostliny, které tvoří trvalou obsádku, byly zajímavé nejen květem, ale i tvarem a olistěním.
* Na slunných stanovištích, zejména na okraji nádob, kde jsou největší teplotní
výkyvy, vydrží jen nejodolnější druhy, například netřesky a rozchodníky. Bergénie, kamzičník a zběhovac jsou trvalky, které naopak snesou stín na severní straně domu. Velmi nenáročnou rostlinou je barvínek – brčál.
* Velmi pěkně se v korytech a mísách vyjímají také léčivky, jako jsou šalvěj, yzop, mateřídouška a oregano, stejně jako středomořské keříky, zejména levandule.
* Samostatné umístění v nádobě si zaslouží růže.
Volíme spíše nízké slaběji rostoucí odrůdy, například zlatožlutou minirůži ‘Sonnenkid’, růžovou odrůdu ‘Lady’ nebo červenou ‘Isabell-Hit’.
Hry s barvami a prostorem
* Barvy květin, jsou-li zastoupeny v určitém množství, mají zvláštní účinek.
* Žlutá, červená a jejich směsi působí povzbudivě a aktivně.
* Červeň může při příliš silné prezentaci působit jednotvárně a po čase i agresivně.
* Oranžová poskytuje hlavně dojem
tepla; spolu s žlutou dovedou prostor “zmenšit”, dodat mu intimitu.
* Hodně kontrastní barvy vzbuzují napětí.
* Modrá a bílá v kombinaci působí osvěživě, klidně a chladivě; zároveň zvětšují hloubku prostoru.
* Sólová modrá může působit melancholicky až chmurně.
* Sestava více barev s jemnými přechody a teplou zelení listů navozuje harmonii.
* Kombinace tón v tónu působí velmi elegantně.
* Studené barvy jsou modrá, fialově červená, fialová, modrozelená,
zelenožlutá a bílá; lze je velmi dobře navzájem kombinovat.
* Teplé barvy – žlutá, oranžová, rumělkově červená a žlutozelená
se k sobě také dobře hodí.
* Dálkového účinku dosáhnete pomocí rostlin, které mají velké květy anebo kvetou velmi bohatě (např. převislé pelargonie na balkonech).
* Před světlou zdí vypadají nejlépe
syté barvy, před tmavým pozadím pastelové květy.
* Sestava rostlin v truhlíku by měla
být opticky vyvážená.
