Zahrádka bez chemie

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada

Stále více zahrádkářů touží po pěstování vlastní zeleniny a ovoce, aby získali kvalitní úrodu, u níž si narozdíl od té z obchodu mohou být jistí, že není ošetřena žádnými chemikáliemi.

A je to dobře. Zahradničení v duchu přirozených postupů prospěje zahradě, našemu zdraví, a nakonec i ušetříme. Za investované úsilí získáme úrodu plnou vitamínů bez použití syntetických hnojiv a chemických postřiků a jako bonus k tomu krásnou bzučící zahradu plnou života.

Jak na kvalitní půdu

Položkou, kterou si ze seznamu můžeme odškrtnout jako první, jsou syntetická hnojiva. Jejich aplikace je sice velmi snadná, z dlouhodobého hlediska ale neprospívají půdě a vedou k její postupné degradaci. Není přitom nic snazšího než založit vlastní kompost, kam můžeme během roku hromadit všechny rostlinné zbytky ze zahrady, listí, spadané ovoce, posekanou trávu, slupky z kuchyně a podobně. O správném zakládání a vedení kompostu byly sice popsány stohy papíru, je ale třeba si přiznat, že příroda je i k začátečníkům milosrdná, a dopustíme-li se přece jen nějakých chyb, nakonec to stejně celé zetleje a organická hmota záhonům prospěje. Nemusíme pak navíc řešit starosti s odvážením bioodpadu.
Organickou hmotu do půdy ale skvěle doplníme také zeleným hnojením, vhodné plodiny jsou třeba svazenka, hořčice, špenát nebo pohanka. Během sezóny pak ke hnojení můžeme využít bylinnou jíchu.

Výběr rostlin

Rostliny, ať už užitkové, nebo okrasné, vybíráme s ohledem na nadmořskou výšku, půdní rekci a světelné podmínky stanoviště, jinými slovy takové, u kterých je pravděpodobné, že jim přirozené podmínky na našem pozemku budou vyhovovat. Rostliny a stromy, které nejsou ve stresu, totiž mnohem lépe odolávají napadení škůdci. Ušetříme tím spoustu práce, starostí, speciálních přípravků i postřiků.
U výběru ovocných stromů bychom si měli nechat poradit v ovocné školce od odborníků, kteří nám doporučí odolnou odrůdu, která bude nejlépe snášet podmínky naší zahrady a nebude náchylná k běžným chorobám.

Víc druhů víc zmůže

V zeleninových záhonech se snažíme o druhovou pestrost. Každá z rostlin má jiné nároky na živiny, čerpá vodu z jiné hloubky, takže ačkoliv jsou v těsné blízkosti, vzájemně si nekonkurují. Nedochází zde také tak často k přemnožení některých škůdců jako ve větších monokulturách. Sousedství některých druhů zeleniny a bylinek navíc může přinést další výhody. Osvědčená je třeba kombinace mrkev, hrášek a cibule. Mrkev a cibule se vzájemně chrání proti napadení škůdci a hrách dodává živiny.

Spolupráce místo chemie

Využít můžeme také pomoci užitečných bylin. Včely, motýly a další hmyz do zahrady přilákáme na voňavou bazalku, květy levandule, dobromysli, heřmánku, třapatek nebo sporýše argentinského. Jiné bylinky zase odpuzují škůdce. Saturejka horská nevoní mšicím, kopr a křen odpuzuje bělásky zelné, aksamitník a měsíček lékařský nemají ráda půdní háďátka. V boji se slimáky nám může pomoci šalvěj lékařská, ale také někteří živočichové.

Kdo tu bydlí

Právě to je důvod, proč by zahrada měla poskytovat také útočiště i živočišným druhům. V boji se zmíněnými slimáky jsou užiteční třeba ježci, ropuchy, ještěrky nebo slepýši. Můžete na ní ubytovat ale i spoustu menších, ale neméně významných pomocníků. Pestřenky, zlatoočka, slunéčka či škvoři si rádi pochutnají na mšicích, molicích či sviluškách.

Když se vyskytne problém

Máme-li přece jen podezření, že došlo k napadení rostlin některými škůdci nebo chorobami, ani pak nemusíme hned sahat po chemii. Stačí chytře využít síly léčivých rostlin, jako to dělaly generace našich předků. Při napadení houbovými chorobami působí výluh z česneku. Na deset litrů vody použijeme 500 g rozmačkaných stroužků a louhujeme je jeden den. Před použitím výluh naředíme 1 : 10.
Dřepčíky, kteří si rádi pochutnávají na brukvovité zelenině, spolehlivě odradí rostliny pelyňku rostoucí poblíž záhonu. Z jeho kvetoucí natě můžeme také připravit výluh proti mšicím nebo housenkám. Proti mšicím zabírá také výluh z vratiče, dubového listí nebo listů rebarbory.

Chemii nemusíme využívat ani v boji s plevelem. Jeho rozšiřování zamezíme včasným pletím a mulčováním nejlépe organickými materiály. Houževnaté rostliny, které nám třeba prorůstají cestičkách můžeme zničit vroucí vodou.

Text: Veronika Cerhová
Foto: Shutterstock