Zahrada s patinou starých časů
Kousky zahrady má nádech Japonska, kousek přišel z Provence, ale najdete tu i kamenné schůdky s vrbinou našich babiček. „Nelíbila by se mi stylově vytříbená zahrada, která by mě nelákala k tomu, k relaxaci s hrnkem kafe,“ říká majitelka.
„Také mám moc ráda modrou barvu. Kdysi jsme byli ve Francii a tam jsem obdivovala, kolik domovních dveří je jasně modrých. Vrátili jsme se v neděli večer a už v pondělí ráno jsem jela pro barvu a pustila se do natírání. A že mi barva zbyla, natřela jsem i plot.“
„K téhle modré dokupuju různé staré předměty ve stejné barvě. Ani ne starožitnosti, ale třeba bandasku, jakou jste běžně koupili ještě před dvaceti lety, nebo staré hrnce. Seženou se za pár korun. A když nejde sehnat modrý květináč, prostě ho natřu.
K jehličnanům patří i listnáče
Hlavní část zahrady IVY HUTTNEROVÉ je za domem – zčásti je ohraničená zídkou, z části živým plotem a vyššími dřevinami. Vznikl zelený ohraničený prostor s centrálním trávníkem. Největší technickou vymožeností tu je samozavlažovací systém.
Dominantou zahrady je stará třešeň, liliovník, katalpa a několik bříz. Za bazénem roste jabloň s načervenalými listy, barevně odpíchnutá od okolní zeleně.
„Na zahradu jsem vysadila i listnáče, i když jsem věděla, že za to budu platit uklízením listí. S listnáči je sice víc práce než s jehličnany, ale zase mohu obdivovat proměny barev listí. Tím myslím hlavně naši třešeň – miluju období, kdy kvete a i těch pár třešní nám přijde vhod.“
Pergola a zahradní domek
Od konce března se všechny návštěvy a rodinné akce odehrávají ve stinné pergole u jezírka.
Na její výroby byly použity staré trámy a popíná ji břečťan a plaménky. Úžasně zvětšuje prostor domu, zvlášť když ji shora kryjí sice trochu nestylové, ale šikovné průhledné plastové desky chránící před deštěm. Tím odpadlo věčné uklízení a vynášení sedáků.
Zahradu zajímavě dotváří miniaturní zahradní domek, který tvoří trpasličí protipól loubincem porostlé hmotě hranolovitému domu. I když zahradní domek vyrobil truhlář poměrně nedávno, díky nenápadné šedozelené barvě vypadá, jako by pamatoval první republiku.
„Ideálně se hodí k uklizení pytlů se zeminou, kolečka nebo hadic. A na jeho parapetu se báječně přesazují sazeničky, aniž by u toho bolela záda. Schválně jsem volila barvu tak, aby vypadal omšele, aby se lišil od těch jásavě natřených domků vonících novotou, které koupíte v kutilských velkoprodejnách. Zpočátku jsem uvažovala, jestli jej nenatřít trochu výrazněji, ale pak mi došlo, že by mohl přebít krásu zahrady a to bych nechtěla.“
Kdysi a nyní…
Původně tu byl společný dvorek, kde převažoval beton, nepořádek, kopřivy a bezinky. Jeden černý bez však v rohu zůstal, protože umí odhánět komáry, prozradila majitelka modré zahrady, herečka Iva Huttnerová.
„Buduju zahradu tak, že nejprve čekám, až se mi v hlavě urodí nápad. Ten uskutečním a čekám na další.. Jako první v mojí hlavě a pak i na zahradě vzniklo jezírko v zadním rohu pozemku. Pak jsem zatoužila slyšet bublání potůčku a zrodil se potůček s dalším jezírkem.“
Ze všech stylů si vezmu něco
Pro paní domu není podstatný styl, ale pocit zabydlenosti.
„Je důležité, aby zahrada měla patinu a vše vyhlíželo, že je tu od nepaměti.“ Proto do trávníku nechala zapustit kameny porostlé pravým lišejníkem. Podobně působí i několik kopií starých pískovcových sošek, na nichž majitelka nechala patinu vytvořit uměle.
Hortenzie a pomněnky
Chloubou majitelky jsou modře kvetoucí hortenzie, které výborně ladí Se vzrostlou pawlownií, která rovněž kvete modře. Celek doplňují letničky. Majitelka zdůrazňuje, že se snaží udržet jejich výběr a výsadbu v jednotném barevném vyznění.
„Červenou nemám moc ráda, občas sice kupuju i červeně kvetoucí kytky, ale jen pro takové barevné vypíchnutí výsadby, tu a tam jeden kousek. O hodně raději pěstuji kopretiny, šalvěje, kontryhel, pryšce, z popínavek kromě břečťanu ještě plaménky. U jezírek mě zas okouzlují modré pomněnky, protože rostou spolu s kapradinami a tahle kombinace je velmi romantická.“
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller