Zahrada s květináči
Kytky v květináčích jsou barevným bonbónkem každé zahrady. Je na vás, zda je usadíte na terase, v altánu či na schodech do domu. Větším keramickým květníkem lze oživit trávník, olemovat cestu nebo zamaskovat hluchá místa.
Na jihu Evropy lze vidět na každém schodu, výstupku či prostranství zástupy terakotových květináčů, hrnců i plastových nádob všech velikostí. Ibišky, buganvilea, oleandry a palmy kontrastují s bělí kamenných staveb a vyvářejí spolu s nimi tu správnou jižní atmosféru. Je to krásné, a proto se květináče s letničkami, trvalkami, skalničkami a nižšími dřevinami už dávno nastěhovaly i do našich zahrad a dvorků.
_______________________________________________________________________
Další články speciálu Venkovská zahrádka:
Odolný koberec místo trávníku
Rostliny pro slunné terasy
Čím osázet koryta
Budujeme růžové ostrovy
Rostliny pro vlhká místa
Sólo pro kačírek
________________________________________________________________________
Mobilní květinové zátiší
K barevně výrazným solitérám vhodným do zahrady patří především balkónovky – muškáty, petúnie a příbuzné surfinie, begonie a voskovky, lobelky, všelichy, verbeny a pantoflíčky. Zkuste z nich sestavit květinové zátiší – ostrov. Když se sestava okouká, stačí je přeskupit či přestěhovat a voilà: všechno je jinak. Pro dosažení pestrosti ostrůvku přidejte do sestavy dřeviny – buxusy, cypřišky, bonsaje či čarověníky.
Ze skleníku na zahradu
Spolu s balkónovkami se do zahrad stěhují i skleníkové rostliny: palmy, oleandry, durmany (andělské trumpety) a fuchsie, které před zimu bydlí ve stodůlce či v garáži.
Většina pokojových rostlin pochází z teplých krajů, proto je můžete vynést ven až po zmrzlých mužích, tedy v druhé polovině května. Výjimkou jsou rostliny jako oleandr, kamélie či rozmarýna, které snesou i větší pokles teplot. Ty lze přesunout na balkon či terasu už v dubnu.
Výběr květináče
Zapátrejte na hrnčířských trzích, ve velkoobchodě i na internetu a zorientujte se v nabídce plastových, keramických, kameninových a betonových květináčů. V nabídce jsou i zajímavé obaly na květníky ze dřeva a proutí. Možná, že vás zaujmou netradiční obaly z nerezu či hliníku.
Při výběru květináče vezměte v úvahu cenu a materiál, ale i to, zda kytku postavíte na slunce nebo do polostínu, na terasu či do trávy. Obecně: světlé barvy slunce odrážejí, tmavé absorbují. Při nákupu se zeptejte na mrazuvzdornost a propustnost výrobku.
Květináče z plastu: ano či ne?
Kvalitnější a pevnější plastové květináče se nabízejí především v barvě terakota, zelené nebo bílé. Po jejich zakoupení nezapomeňte udělat nožem ve dně obalu odtokové dírky.
Plast má své výhody i nevýhody: květináče jsou lehké, snadno přenosné, ale neprodyšné. Díky tomu jsou rostliny v plastu méně náročné na zálivku. Pokud plastový květník umístíte na slunci, může dojít k přehřátí kořenového balu, což ovšem platí i pro květníky keramické.
Plastové obaly mají příjemné ceny, ale působí lacinějším dojmem – zkuste problém obejít zkombinováním plastu a keramiky.
Rostlinu zasaďte do plastového květníku a místo podmisky použijte keramický obal s glazurou, proutěný košík či dřevěnou bedničku s vloženou plastovou podmiskou.
Keramické květináče
Keramické květináče a keramika vůbec, ať už glazovaná nebo neglazovaná, se liší materiálem, způsobem zpracování, vlastnostmi a konečně i cenou.
Příjemně působí květníky z pálené hlíny v teplé, červeno-hnědé barvě „terracotta“, které zajišťují rostlinám částečnou prodyšnost, propouštějí vlhkost a vzduch ke kořenům. Pozor na kvalitu: žádejte mrazuvzdorné provedení.
Autorská keramika
„Nedílnou součástí zahrady by měla být keramika, která na sebe může vzít mnoho podob – keramické květináče, koryta či amfory na květiny,“ říkají manželé Bambasovi, keramici z Českých Budějovic. „Spojením keramiky a kvetoucích květin vytvoříte na zahradě středomořskou atmosféru.“
Zajímavě působí i drobnější autorská keramika umístěná v nikách, na schodech a v blízkosti kamenných objektů a balvanů.
Není hlína jako hlína
Keramické květníky se liší dle druhu zpracovávané hlíny a teploty výpalu. Ty levnější se vyrábějí z hlíny složené z jednoho až dvou druhů jílu. Po vypálení při teplotě 1050 – 1180°C má jejich střep červenou, červeno hnědou až krémovou barvu. Kameninové květináče jsou zhotovené ze směsi více druhů jílů a vypalují při teplotě kolem 1200O C. Díky vyšší teplotě výpalu je kamenina nenasákavá a mrazuodolná. Zajímavé je spojení kameniny se šamotem s teplotu výpalu je 1200 – 1280°C. Nádoby mají hrubší povrch a působí rustikálněji.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller