Zahrada s keramikou
Každá zahrada je něčím typická. U zahrady rodiny Jenšovských je tím zajímavým prvkem keramika. Jak taky ne, když Věra Jenšovská je keramickou výtvarnicí.
Ještě před dvaceti lety zanedbaný pozemek se pod pilnýma rukama proměnil v zelenou oázu, kde objevíme mezi keři a stromy tu keramické pítko, tam plastiku ptáčka, jinde nevadnoucí keramický květ či ozdobný sloup.
Kouzelný výhled
Neobývaný dům se svažitým pozemkem blízko Litoměřic koupila rodina hlavně kvůli jeho poloze. Otevírá se odtud nádherný výhled na České středohoří, jako na dlani máme před sebou kopce Lovoš, Milešovku, Kletečnou, je vidět zřícenina Kamýku i Plešivec a pod námi je Brána Čech – Porta Bohemica. „Chodívala jsem si sem na kopec odpočinout a říkala si, jaké by tu bylo krásné bydlení,“ vzpomíná Věra.
Přání se jí splnilo, rekonstrukce udělala ze stavení příjemné místo pro život i práci celé rodiny a zahrada dnes nabízí nejen úchvatné výhledy do kraje, ale mnohá zákoutí, kde se dá odpočívat, snít, sportovat, hrát si, ale samozřejmě i pracovat.
Postupné proměny
Nejdříve přišly na řadu terénní úpravy zahrady. Příjezdová cesta, která jí procházela shora dolů kolem domu, byla zrušena a nahradil ji přístup z boku pozemku. Ve spodní části byl svah vyrovnán. „Nakreslila jsem si celkový koncept zahrady, vznikala ale postupně. Časem se některé plány měnily, stejně tak už hotová zákoutí.“ Zahrada je rozlehlá, na úpravě horní části se sezením u zahradního krbu a s dětským hřištěm má zásluhu především rodina Věřina syna, je tu i užitková část s ovocnými stromy a záhony. Nejzajímavější je ale spodní partie s bujnou zelení a keramikou, což je zase Věřino království.
Základem byly stromy a keře
„Na začátku jsme v zahradě vysadili asi šest set různých keříků. Tvoří živé ploty nebo skupinky, barevné odstíny jejich listů – od žluté přes zelenou po červenou – oživují různá místa zahrady. Pod okny mi roste dřišťál a brslen, na zdi u hlavního vchodu se pne psí víno. Máme tu i zajímavý keř s fialovými květy, kterému se říká motýlí,“ vypočítává naše průvodkyně. Kolem vidíme jehličnany jako smrky, jedle, tisy, túje, cypřiše, ale taky dva ořešáky, vrbu, tavolníky s tmavě červenými listy a další dřeviny.
Zeleň si s keramikou rozumí
V některé zahradě tvoří barevný kontrast k zelenému trávníku, keřům a stromům pestré květiny, tady to je také keramika. Autorka citlivě rozmístila svoje dílka různě po zahradě. Zelení se proplétá chodníček, který nás vede kolem jezírka, na malý palouček, ke skupince stromů. A cestou potkáváme keramické ptáčky na tyči, před keříkem zahlédneme pítko pro živé opeřence, stojí tu zahradní lucerna, v trávníku upoutají pohled veliké keramické květy, kousek dál zas dekorativní sloupy i jiné drobné plastiky. Ve větvích stromů se houpe zavěšený ozdobný květináč.
Cestička nás zavede až k domu, kde před prosklenými dveřmi z pokoje je vydlážděné prostranství se stolkem a dvěma židlemi. Tady musí výborně chutnat ranní či odpolední káva! Je zde i dost prostoru pro instalaci dalších keramických výrobků, místo zároveň nabízí hezký pohled na zahradu. Kousek vedle, před ateliérem, má Věra u stolku ze šicího stroje, pod korunou stromu, místo i na práci. Proč si ji nepřenést sem, když je v zahradě tak hezky?
Text: Iva Tvrzová
Foto: Vladimír Hájek a Věra Jenšovská