Zahrada s barevnými sklíčky

Rubrika: Zahrada

Není obvyklé zdobit zahradní zákoutí skleněnými plastikami. Irena Kovářová z Rudolfova u Českých Budějovic si je však chválí. Zvláště v zimě, kdy barvy ze zahrady zmizí. Barevné sklo vnese hravost a půvab i do smutných míst.

Přírodní zahrada manželů Kovářových v Rudolfově, kam se i vy můžete vypravit na prohlídku, je nejkrásnější v červnu. Kvetou tady růže popínající se vysoko po trelážích kolem domu, pod nimi trsy kopretin i jemná kvítka modrého a bílého lnu. V tu dobu barevná skla, která tu jsou celoročně, mezi pestrobarevnou nádherou květů trochu zanikají. Ale když čas něžných květů pomine a zahrada zežloutne, pak zešediví, zhnědne a nakonec zbělá, skleněné plastiky získají navrch. Potom stačí, aby zasvítilo sluníčko putující oblohou po nízké trajektorii a svými paprsky se dotklo skla. Sluneční světlo v kombinaci s tvrdým průhledným materiálem vykouzlí třpytivý tanec plný barevných pablesků.

„Našim skleněným plastikám říkáme sunjigi (čti sandžiki),“ říká Irena Kovářová. „Jde o spojení anglických slov slunce a třpytka. Jsem nakloněna čínskému umění fengšuej, které harmonizuje prostředí, v němž žijeme, a podporuje naši vnitřní energii. A sunjig pomáhá vyrovnat energie, eliminovat stagnující nebo agresivní energii a vyladí vibrace prostoru v náš prospěch.

Sunjig využívá současně živel ohně, vody, země, kovu a vzduchu. Kovové i skleněné části jsou ručně zpracované a skla jsou plastická a barevná. Barvami jsou prosýpaná. Fengšuej doporučuje hodně využívat sklo v interiéru a mě napadlo přenést ho ven, do zahrady, kde se dá báječně využívat při prosvětlení nejrůznějších zákoutí. Sklo je průhledné a v zimě, když je sluníčko níž, se dá se světlem pracovat mnohem intenzivněji.“

V zahradě Kovářových mají skleněné objekty nejčastěji kruhový tvar, v němž jsou znázorněni ptáčci či stylizované květy. U zvoničky, která stojí na samém konci rozlehlého pozemku, jsou dva kovové zápichy se skleněnými anděly.

Zajímavé použití prosýpaného a malovaného skla je vidět i na dvorku u domu. V ohradní zdi je sklem vyplněno malé okénko. Díky němu zeď zkrásněla. Teď v ní sedí dva malovaní ptáčci, jen zazpívat!

text: Martina Lžičařová
foto: Martina Lžičařová a Petr Živný