Zahrada pro krásu i užitek
Mělnická zahrada Milana Černého je výjimečná početnou výsadbou starodávných ovocných odrůd – hrušní, třešní a broskvoní. Najde se tu místo i pro altán a členité jezírko bohatě osazené okrasnými kapry. Za valem dřišťálů objevíte záhony s bohatým spektrem zeleniny.
„Od zahrady očekávám odpočinek v krásném prostředí, ale i užitek,“ řekl nám Ing. Arch. Milan Černý. A snažím se, aby na pozemku celý rok něco kvetlo i plodilo.“ Když se před více nežli dvaceti lety stal majitelem pozemku s nádhernou funkcionalistickou vilou, s vervou se vrhl do rekonstrukce domu i zahrady. Byla zpustlá, s přestárlými ovocnými stromy a spoustou náletových dřevin. Nechal si jen pár nejhezčích, třeba švestky, které nyní tvoří pozadí zahrady a jeden akát, zbytek vyklučil.
Baví mne ovocné stromy
„Od počátku jsem řešil problém, zda vybudovat spíše okrasnou, nebo jen užitkovou zahradu,“ říká náš průvodce. Nakonec se rozhodl se pro obojí.
„Baví mne shánět zajímavé odrůdy ovocných stromů. Hýčkám si tu například ranou třešeň, jejíž úrodu jsem letos dokonce stihl sklidit dřív než špačkové. Líbí se mi pěstovat odrůdy broskví, které dozrávají jedna po druhé. Sehnal jsem si dokonce i rouby odrůd hrušní, které nemají ani v Holovousech. Padla mi totiž do ruky stará učebnice pomologie a zalíbila se mi tam jedna hodně pozdní hrušeň. A tu jsem pak hledal po celé republice, dokud jsem neuspěl.“
Bohužel, když vzácné ovocné stromky měly dávat úrodu, začaly zničehonic chřadnout. Pan Černý zjistil, že kořeny narazily na podložní zeminu, která jim nevyhovuje. Pak vyšlo najevo, že původní majitelé zahradu založili na navážce ze skládky. Nezbylo než pod vzrostlými stromy vyhloubit jámy a tunely a vyměnit původní zeminu za lepší.
„Kopal jsem v okruhu dvou a půl metru kolem kmene. Novou zeminu jsem si míchal v kolečku: čtyři kýble zeminy, kýbl hnoje, půl kýble písku, půl kýble rašeliny, trochu kůry, všechno promíchat a nasypat ke stromu. Pomohlo to.“
Jezírko a jeho zvětšování
Dominantou celé zahrady je nevšedně velké jezírko s členitými břehy, umístěné v popředí pozemku a blízko domu. „Než jsem je začal budovat, prostudoval jsem knížky známého stavitele fóliových jezírek Zdeňka Hříbala,“ objasňuje zrod své vodní nádrže majitel. „Pak jsem si sedl a kreslil jednotlivé pohledy a řezy dnem. Nato jsem oslovil pana Hříbala, podle jeho pokynů vyhloubil dno a nechal jsem si od něj svařit fólii.“
V této fázi neposedný duch majitele začal hloubat, jestli by jezírko nemělo být o něco větší. Od myšlenky k činu nebylo daleko a na zahradě se zase kopalo.
„Věděl jsem, že tu budu chtít jak lekníny, tak rostliny milující mělčiny. A protože jsem se bál poškození fólie, vytesal jsem profil dna do podložní zeminy včetně šesti hlubších leknínových zátiší a pak jsem nechal svařit fólii na míru. Nakonec jsem rozjímal, jestli vybudovat i ostrůvek a nelituju, že ho mám. Když v jezírku plavete, tak bez ostrůvku by to bylo jenom sem a tam. Ale takhle je plocha hladiny členitá a plavání je zajímavější.“ Jako plavecký můstek si pan Černý vyhlédl v lomu monumentální balvan a za pomoci jeřábu instaloval na břehu.
Lekníny a kosatce
„Při osazování jezírka jsem nejprve nastudoval literaturu, naučil se i latinské názvy, ale pak jsem stejně nakupoval všechny dostupné vodní rostliny a zkoušel, kam je dát,“ rozkládá majitel zahrady.
„Kvetoucích rostlin jsem k jezírku nechtěl dávat příliš. Kromě leknínů už tu mám jen kosatce. Na podvodní ostrůvek jsem vysadil kosatce žluté, které si libují ve vodě, v přítocích rostou bahenní druhy, například kosatec sibiřský. Lekníny vydrží postupně vykvétat až do mrazů, a když pod hladinou zůstane nerozvité poupě, vyrazí na povrch klidně už v březnu. Abych vodní rostliny ochránil před kapry, zasadil jsem je do velkých kádí a shora zakryl valouny. Nechávám je zimovat ve vodě.“
Na březích ze dvou stran hustě lemovaných nízkými druhy orobinců dominuje impozantní dvoumetrová travina pampas Selloův z Jižní Ameriky. Laty při rozkvětu ladí do růžova, pak zlátnou a na podzim září jako stříbro. Kolem jezírka prorůstá do okolního terénu modře kvetoucí poděnka.
Potůčky a prameniště
Čistotu jezírka by nešlo udržet bez filtru a také bez dvou uměle vybudovaných potůčků – přírodních čističek bohatě zarostlých kosatci, blatouchy, rozrazilem vodním, pomněnkami, šídlatkami atd. Nad nimi vybudoval majitel prameniště. Jedno vyvěrá na úrovni okolního trávníku, pro druhé pan Černý vybudoval pahorek. Využil přitom části zeminy vykopané při tvorbě jezírka. Na vrcholek zasadil vrbu pokroucenou, svahy pokrývá skalník, brčál a okrasné modře kvetoucí rostliny s kopřivovitými listy. Vše doplňuje kosodřevina.
Zelenina a vinná réva
Na zadní části pozemku o ploše 3000 m2 má svoje místo i sektor určený k pěstování zeleniny a daří se tu i několika řádkům vinné révy. I když i zelinářská část zahrady působí velmi úpravně – od okolních výsadeb ji odděluje nízký val červenolistých dřišťálů. V řádcích kvetou brambory, najdete tu kopr i česnek a mezi tím vším aksamitníky. Ty podle literatury mají odpuzovat hmyzí škůdce, ale ve skutečnosti se vysemenily samy a majitel je jenom nechává růst. Opodál sem od sousedů pronikají i popínavé hortenzie a z této strany se sem nesměle prorůstá keřík vinné révy.
Vedle zajímavých odrůd mladých hrušní dává ovoce i morušovník s převislými větvemi. Jako zajímavost tady znalec ovocných stromů vysadil hrušeň nashi, která rodí velmi šťavnaté plody.
„Podél zdí rostou malinoostružiny a ostružiny. Dva roky se plazily jen tak po zemi, takže jsem měl problémy se sekáním trávy a trhat plody také moc nešlo. Proto jsem pro ně udělal drátěné opory, jaké se používají na vinicích a keře jsem jimi propletl,“ představuje majitel své geniálně jednoduché řešení.
NÁŠ TIP
Osvědčené odrůdy ovocných stromků nakoupíte ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském Holovousy. Můžete si tu také nechat otestovat zdravotní stav plodin či diagnostikovat nemoc na stromku, který pěstujete. www.vsuo.cz
Jezírko s koi kapry je dominantou zahrady a zároveň místem pro osvěžující plavání.
Slovo majitele
„Od mládí jsem měl možnost číst si v pomologických atlasech, sám si roubovat a vysazovat, co mne zajímalo. Dnes mi chybí, že na trhu není o ovocnářství skoro nic, chybí literatura.“
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller