U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Zahrada musí také chutnat
Kategorie: Chatař & chalupář – kouzlo zahrady | Autor: mlž
Byla by škoda nevyužít alespoň malé místo mezi záhony okrasných rostlin k pěstování bylinek. A najde-li se také koutek pro voňavé jahody nebo maliny, máme důvod k oslavě! Samozřejmě s dobrotami obohacenými pikantním kořením.
Pěstování a zužitkování bylin pro jejich chuť a vůni provází lidstvo od nepaměti. Pátrání po rychlých cestách za kořením bylo dokonce prapříčinou objevení Ameriky. Tak proč nepokračovat v rozšiřování horizontu dosud známých chutí zeleného koření a dalších pochutin, když zahrady nabízejí možnost jejich nenáročného domácího pěstování? Stejně důležité jako bylinky jsou pro nás ovoce a zelenina. I tyto plody zahrady prospívají lidskému tělu a duši. Bez nich by byl život o jednu dimenzi chudší! A tak si jen namátkou připomeňme pronikavou chuť křenu, aromatické silice cibule, svěžest salátu, štiplavost ředkviček, sladké tóny vyzrálého ovoce. Mnohé rostliny pěstujeme pro křehoučké lístky, jiné se rozvoní v době květu, z dalších sbíráme, až zráním ztěžklé plody. Všechny tyto dary přírody při správném zužitkování přinášejí potěšení v podobě chuťové rozmanitosti v průběhu celého roku.
***
Odkud jsou?
Mnoho druhů koření pochází z asijských tropů: skořice, hřebíček, muškátový oříšek, pepř, zázvor. Amerika přispěla novým kořením, vanilkou, paprikou a čili kořením. Středomoří poskytlo koriandr, hořčici, fenykl, oregano, mák a v našich končinách jsou domácí kmín, kopr a jalovčinky.
Popisy k obrázkům
Čerstvé lístky bazalky se hodí téměř ke každému jídlu, ale s rajčaty chutnají nejlépe
Výrazná vůně libečku se neztratí ani při dlouhém vaření. Je to ideální bylina k sušení
Bohaté sklizně sezónního ovoce s krátkou trvanlivostí nás inspirují k výrobě dobrot, které se dají skladovat mnohem déle. A tak v létě zavařujeme, nakládáme, mrazíme, sušíme či dokonce kandujeme…
Petrželka je bohatým zdrojem vitaminů a minerálů a výtečně se hodí ke zdobení pokrmů
Autor fotografií: foto: Jiřina Sedláková, Martina Lžičařová a archiv