Zahrada bez zalévání
Důvodů, proč koncipovat zahradu bez příjmu vody, se nabízí několik. Nejčastějším je nedostatek této životadárné tekutiny a s tím spojený zákaz zalévání, její cena, ale také stále méně času, který péči o zeleň můžeme věnovat.
Jemný štěrk v barvě písku sjednocuje plochu a brání růstu plevelů. Foto: Shutterstock
Každý samozřejmě ví, že bez vody není život a že ji potřebují všechny rostliny. Přesto se mezi nimi najdou takové, které dokážou růst v extrémních podmínkách pouště či stepi. Přizpůsobily se a umí využít vláhu do poslední kapky. Snadno z nich tedy vybereme druhy, jež minimalizují zálivku jen na období, než se po výsadbě uchytí. Zkombinovat je můžeme s vhodnými dřevinami a středomořskými bylinkami, které jsou rovněž na omezený přísun vláhy zvyklé. Náročný trávník můžou nahradit suchomilné trávy, půdokryvné rostliny či dřeviny.
Sukulentní rozchodníky si vláhu uchovávají v silných listech. Foto: Shutterstock
Zeleň nemusí být všude
Výsadbu rostlin můžeme omezit jen na ostrůvky zeleně a plochu mezi nimi vysypat štěrkem, oblázky, mulčovací kůrou, pro sezení vytvořit zpevněné plochy z kamenů, dlažby, prken apod. Stejný materiál využijeme i na úpravu cestiček, příjezdové cesty či parkovacího stání.
Trávník mohou nahradit zpevněné plochy z různých materiálů. Foto: Shutterstock
S pomocí štěrku můžeme také upravit záhony pro výsadbu suchomilných rostlin. Půdu je třeba dobře prokypřit, aby mohla vláha z dešťových srážek pronikat hlouběji ke kořenům. Poté ji překryjeme netkanou textilií, která zabrání prorůstání plevele. V místech, kde chceme vysadit květiny či dřeviny, uděláme v textilii otvory, vyhloubíme výsadbové jamky a rostliny do nich umístíme a zahrneme zeminou. Následně povrch textilie zasypeme jemným, ideálně říčním štěrkem. Aby odrážel sluneční paprsky, volíme světlejší odstíny.
Rostliny pro nízkoúdržbovou zahradu je třeba vybírat převážně z nepůvodních druhů
Vhodné stromy a keře
Z dřevin se se suchem dobře vypořádají ty s menšími listy a zejména jehličnany, neboť mají nižší nároky na vláhu. Nejlépe toto splňuje borovice, jalovec, túje, tis. I mezi listnáči se najdou vhodné druhy jako bříza, hloh, hlohyně šarlatová, růže svraskalá, skalník, dřišťál, čilimník nebo ptačí zob, z popínavých druhů pak trubač neboli křivouš kořenující.
Nenáročnou dvouletkou s něžnými kvítky je kohoutek věncový. Foto: Shutterstock
Odolné rostliny
Netřesky potěší mnoha barevnými variacemi. Foto: Shutterstock
Na vysušující sluneční paprsky jsou dobře připraveny trvalky se stříbřitě a šedě zbarvenými listy, jako například bělotrn, máčka, pelyněk, levandule úzkolistá, svatolina cypřiškovitá či perovskie lebedolistá, případně i s ochmýřenými listy, které má třeba čistec vlnatý či kohoutek věncový, nebo sukulenty a mrazuvzdorné kaktusy, jejichž silné, kožovité listy fungují jako zásobárna vody. Stejným způsobem si uchovává vodu juka, která se vzhledem ke svému vzrůstu a květenství může stát dominantou záhonu. Delší sucho nevadí ani sápě křovité, mydlici, divizně, kopíčku žlutému, kručince, slézovci přímořskému, ořechoplodci klandonskému, chrastavci makedonskému, šantě hroznovité a pryšcům. Zapomenout nesmíme ani na bylinky, zejména středomořské, které poslouží k okrase i v kuchyni. Patří k nim dobromysl, yzop, šalvěj, tymián a mateřídouška.
Dlouho kvetoucí vonnou šantu hroznovitou milují kočky. Foto: Shutterstock
Další požadavky
Přestože je společným jmenovatelem suchomilných rostlin nízká potřeba vláhy, v dalších pěstebních požadavcích se liší. Některé vyžadují sušší písčité půdy, jiné upřednostňují půdu humózní. Na záhony anebo do skupinek proto sesazujte druhy s co nejpodobnějšími nároky.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Zahrada bez zalévání
