Zahrada bez zalévání
Důvodů, proč koncipovat zahradu bez příjmu vody, se nabízí několik. Nejčastějším je nedostatek této životadárné tekutiny a s tím spojený zákaz zalévání, její cena, ale také stále méně času, který péči o zeleň můžeme věnovat.
Každý samozřejmě ví, že bez vody není život a že ji potřebují všechny rostliny. Přesto se mezi nimi najdou takové, které dokážou růst v extrémních podmínkách pouště či stepi. Přizpůsobily se a umí využít vláhu do poslední kapky. Snadno z nich tedy vybereme druhy, jež minimalizují zálivku jen na období, než se po výsadbě uchytí. Zkombinovat je můžeme s vhodnými dřevinami a středomořskými bylinkami, které jsou rovněž na omezený přísun vláhy zvyklé. Náročný trávník můžou nahradit suchomilné trávy, půdokryvné rostliny či dřeviny.
Zeleň nemusí být všude
Výsadbu rostlin můžeme omezit jen na ostrůvky zeleně a plochu mezi nimi vysypat štěrkem, oblázky, mulčovací kůrou, pro sezení vytvořit zpevněné plochy z kamenů, dlažby, prken apod. Stejný materiál využijeme i na úpravu cestiček, příjezdové cesty či parkovacího stání.
S pomocí štěrku můžeme také upravit záhony pro výsadbu suchomilných rostlin. Půdu je třeba dobře prokypřit, aby mohla vláha z dešťových srážek pronikat hlouběji ke kořenům. Poté ji překryjeme netkanou textilií, která zabrání prorůstání plevele. V místech, kde chceme vysadit květiny či dřeviny, uděláme v textilii otvory, vyhloubíme výsadbové jamky a rostliny do nich umístíme a zahrneme zeminou. Následně povrch textilie zasypeme jemným, ideálně říčním štěrkem. Aby odrážel sluneční paprsky, volíme světlejší odstíny.
Rostliny pro nízkoúdržbovou zahradu je třeba vybírat převážně z nepůvodních druhů
Vhodné stromy a keře
Z dřevin se se suchem dobře vypořádají ty s menšími listy a zejména jehličnany, neboť mají nižší nároky na vláhu. Nejlépe toto splňuje borovice, jalovec, túje, tis. I mezi listnáči se najdou vhodné druhy jako bříza, hloh, hlohyně šarlatová, růže svraskalá, skalník, dřišťál, čilimník nebo ptačí zob, z popínavých druhů pak trubač neboli křivouš kořenující.
Odolné rostliny
Na vysušující sluneční paprsky jsou dobře připraveny trvalky se stříbřitě a šedě zbarvenými listy, jako například bělotrn, máčka, pelyněk, levandule úzkolistá, svatolina cypřiškovitá či perovskie lebedolistá, případně i s ochmýřenými listy, které má třeba čistec vlnatý či kohoutek věncový, nebo sukulenty a mrazuvzdorné kaktusy, jejichž silné, kožovité listy fungují jako zásobárna vody. Stejným způsobem si uchovává vodu juka, která se vzhledem ke svému vzrůstu a květenství může stát dominantou záhonu. Delší sucho nevadí ani sápě křovité, mydlici, divizně, kopíčku žlutému, kručince, slézovci přímořskému, ořechoplodci klandonskému, chrastavci makedonskému, šantě hroznovité a pryšcům. Zapomenout nesmíme ani na bylinky, zejména středomořské, které poslouží k okrase i v kuchyni. Patří k nim dobromysl, yzop, šalvěj, tymián a mateřídouška.
Další požadavky
Přestože je společným jmenovatelem suchomilných rostlin nízká potřeba vláhy, v dalších pěstebních požadavcích se liší. Některé vyžadují sušší písčité půdy, jiné upřednostňují půdu humózní. Na záhony anebo do skupinek proto sesazujte druhy s co nejpodobnějšími nároky.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock