Záhoří

Na Písecku převažuje zděná architektura, na níž převažují klasicistní výzdobné prvky nad doznívajícími stopami selského baroka. Hodnotné lidové stavby je možné obdivovat v obci Záhoří.

Původní osada se jmenovala Zahoří. Pravděpodobně proto, že byla založena za horou, tedy za vrchem Záduší, rýsujícím se jihozápadně směrem k Otavě. V 10. století patřil Písek a jeho okolí k panství vévody Slavníka, ale po vyhubení jeho rodu (roku 996) připadly osady ke královskému hradu Zvíkov.

Na čtyřech katastrálních územích

Podle první písemné zmínky z roku 1307 stával v Zahoří panský dvůr. Téhož roku přešla osada spolu se Zvíkovem do rukou Rožmberků. Před rokem 1356 byl na návrší nad vesnicí směrem k Pístu postaven farní kostel sv. Michala, kolem kterého se rozvíjela další zástavba, pozdější Horní Záhoří.
V husitské době zdejší krajina trpěla, protože tudy často procházela vojska husitská i císařská. Zdejší lidé vyznávali pod obojí a fara měla husitského kněze. Ke změně došlo v roce 1472, kdy byly hrad Zvíkov a s ním i Zahoří postoupeny Bohuslavu ze Švamberka. Katolický rod Švamberků zde panoval celých 150 let.
Od 16. století se začalo rozlišovat Dolní a Horní Záhoří. Starší část značně utrpěla za třicetileté války, po níž zde zbylo jen deset usedlostí. Dnes je v Dolním Záhoří 52 usedlostí, často přestavěných v místě původních středověkých roubených staveb, a ve stále se rozvíjejícím Horním Záhoří 113 čísel popisných. Součástí obce, která se rozkládá na čtyřech katastrálních územích, jsou další osady: Jamný, Svatovice, Kašina Hora a Třešně. V Jamném a v Třešni byla v roce 1994 vyhlášena též ochranná pásma nemovitým kulturním památkám (v Dolním Záhoří ještě před rokem 1988).

Památkově chráněná chalupa čp. 20 z roku 1862 v Jamném má obdivuhodně zdobený křídlový štít s kapličkovou nikou a Jezulátkem ve vrcholu

Procházka osadami

Jamné leží asi 2 km severovýchodně od Záhoří. V osadě zaujme usedlost U Rochů zdobená obrazem Přemysla Oráče a statek čp. 7 s kapličkovou nikou ve štítě a pravoúhlými volutami na jeho bocích. Krásná je též chalupa čp. 20 s bohatě zdobenou modrou štítovou zdí s bílým štukovým zdobením.
Ve stejném směru od Záhoří je osada Kašina Hora. Na návsi stojí kaplička sv. Anny s barokní profilací. Statek čp. 9 má pěknou dřevěnou paprskovitě skládanou bránu se dvěma pilastry s nikou a ve štuku naznačeným cimbuřím. Svatovice ležící asi 1 km východně směrem na Vrcovice získaly název podle Jakuba Svatoňského, který vlastnil grunt čp. 5, jeden z nejstarších v osadě.
Osadu Třešně najdete asi 1 km směrem na jihovýchod od Záhoří, na silnici na Albrechtice. Původní místní název byl asi „U třešně”. Památkově chráněný statek čp. 25 leží stranou od silnice na polosamotě. Na okrové fasádě má motiv božího oka a mezi větracími okénky niku. Štítová zeď je zdobena pilastry. Další památka, statek čp. 20, je ozdoben štukovým motivem P. Marie s Ježíškem, mezi dvěma větracími okénky má niku a v křídlech štítů mohutné voluty.

Čtyřlístek pro štěstí

Samozřejmě nemůžeme zapomenout na hlavní část obce. Nejcennější stavby lidové architektury jsou v Dolním Záhoří. Na nepravidelné, téměř lichoběžníkové návsi s kaplí uprostřed nepřehlédnete dvouštítovou usedlost čp. 9 s paprskovitě skládanými dřevěnými vraty a čtyřlístky ve štítech. Hned vlevo od něj je statek čp. 8 s klasicistním štítem a segmentově vzdutou římsou. Pod ní je přivěšen nepravidelný dvojkruh lemovaný štukovým listovým dekorem. Ten je stejně jako vzdutá římsa a kapličková nika typickým prvkem, který rád uplatňoval na svých stavbách lidový umělec – zedník Jan Panovec.
Narodil se v nedalekých Vrcovicích v rodině zemědělce a zkrášloval venkovské stavby na Písecku zejména rostlinnými motivy. Není vyloučené, že právě on zdobil průčelí a sloupky bran čtyřlístky, které si majitelé možná později dobarvovali. Přál tak domu štěstí a jeho obyvatelům soudržnost. Mluvil by pro to i fakt, že stylizovaný květ s výraznou podobou čtyřlístku je i nad vchodem do sýpky čp. 15 v Panovcových rodných Vrcovicích. Škoda, že čtyřlístek nenajdeme mezi zbytky jeho výzdoby statku čp. 6 z roku 1865, který od 60. let minulého století chátrá.
Památkově chráněný je i statek čp. 17 s barokně tvarovaným vrcholem štítu a dvěma cihlovými pilastry. Je škoda, že stavební úřad nedovedl zabránit výstavbě několika novostaveb, které se do tohoto památkového ochranného pásma rozhodně nehodí.

Nika s madonkou je ve štítě usedlosti čp. 7 v Jamném. V zakončení štítu má neobvyklé hranaté voluty

Poloha

Vesnice leží ve výšce 492 metrů n. m., zhruba šest kilometrů severovýchodně od Písku směrem na Tábor. Obyvatelé té mírně zvlněné krajiny mezi údolími Vltavy a Otavy se od nepaměti živili hlavně v zemědělství.

když se řekne…

VOLUTA

Jde o spirálovitý výzdobný prvek (latinsky volutus = svinutý), který vychází z Archimedovy spirály. V architektuře se objevuje od pravěku. Baroko využívalo voluty k vyřešení přechodu mezi svislými a vodorovnými částmi stavby. Často se vyskytují v křídlech štítů zděných staveb lidové architektury.

Stopa slavného zedníka

Rukopis Jan Panovce lze stále ještě rozeznat na usedlosti čp. 6 v Dolním Záhoří. K přestavbě statku udělal plán zednický mistr Josef Marek, tento samouk jej nerespektoval a opatřil čelo obytného stavení dvoupatrovým štítem s obloukově vzdutými římsami, pilastry a kapličkovou nikou lemovanou listovým dekorem. Jde o architektonicky nejhodnotnější grunt v obci, přitom dnes již postrádá ohradní zeď s vjezdovou bránou. Pro jeho záchranu bohužel již mnoho času nezbývá…

Text: Marie Rubešová
Foto: Autorka a NPÚ

Záhoří