Zácpa není ostuda, ale nemoc!

Zácpa je civilizační chorobou, která znepříjemňuje život celé třetině dospělých lidí.

Co je vlastně zácpa? Jedná se o obtížné, nepravidelné vyprazdňování, často spojené s bolestmi břicha. Většina lidí je přesvědčena o tom, že pokud nemají stolici pravidelně každý den, mají zácpu. Ve skutečnosti tomu tak není.
„Denní vyprazdňování vůbec není nutné a ani není určujícím ukazatelem správné funkce střev. Důležitější je, že k vyprazdňování dochází pravidelně a je bezbolestné. O zácpu se jedná při méně než třech stolicích týdně,“ vysvětluje docent Pavel Kohout z interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou.

Podle odhadů trpí zácpou přibližně 30 % dospělé populace. Toto číslo ale může být daleko vyšší – i přesto, že zácpa není ničím neobvyklým a zvláštním, pro většinu lidí představuje tabu, o kterém nechtějí mluvit ani se svými nejbližšími, natož na veřejnosti. Na to, aby se svěřili lékaři, jim problém mnohdy přijde banální, nebo dokonce trapný, a vůbec si neuvědomují, jaká rizika toto onemocnění přináší.

Jaké známe druhy zácpy

Zácpu může způsobit životní styl – nepravidelné a nezdravé stravování, špatný pitný režim, nedostatek pohybu či stres a napětí, ale také například genetické dispozice nebo jiné nemoci. Aby mohla být zácpa správně vyléčena, je důležité nejprve odhalit její příčinu.
Krátkodobě může zácpa čas od času potrápit i jedince, kteří na ni nikdy netrpěli. Stává se to například v období zvýšeného stresu, náhlé změny životosprávy, ve vyšším stadiu těhotenství, nebo během cestování a na dovolené. V takovýchto případech hovoříme o akutní funkční zácpě, která ve většině případů trvá jen krátkou dobu, kdy je pacient vystaven vyšší psychické zátěži nebo krátkodobé změně vnějších podmínek, a která je snadno léčitelná.

Dlouhodobější zácpa může být samostatnou potíží nebo doprovodným příznakem jiných nemocí, které mohou, ale nemusí souviset s trávicím ústrojím. Může se například vyskytovat u pacientů s nedostatečnou funkcí štítné žlázy, neurologickými problémy, záněty močových cest či nemocemi gynekologického ústrojí. Velký vliv na vznik zácpy mohou mít i antidepresiva. V takových případech se jedná o zácpu sekundární, která musí být léčena s ohledem na další medikaci.

Vysloveně civilizační nemocí je zácpa habituální, neboli funkční nebo obvyklá. Jedná se o nejběžnější formu zácpy, téměř 95 % pacientů trpí tímto typem zácpy. Vyskytuje se především u žen.
„Tento typ zácpy vzniká útlumem vrozeného defekačního reflexu, který se ztrácí s nedostatkem přirozených podnětů (nedostatek vlákniny, tekutin či pohybu) nebo častým potlačováním potřeby ve spěchu nebo z důvodu studu. Jedná se tedy o druh zácpy, kterou si pacienti sami vypěstují,“ vysvětluje docent Kohout a varovně dodává: „Habituální zácpa je chronickým onemocněním, které by v žádném případě nemělo být dlouhodobě léčeno projímadly!“
Některé dlouhodobější formy zácpy mohou být dědičné, proto by vás u lékaře neměla zaskočit otázka na výskyt tohoto onemocnění v rodině. Může se jednat o zvýšenou náchylnost k podráždění tračníku nebo sníženou střevní motilitu (pohyblivost).

Jak může zácpa ublížit

Pokud se ze zácpy stane dlouhodobá záležitost, způsobuje komplikace jako pálení žáhy, bolesti břicha, nadýmání, které souhrnně nazýváme dyspepsie. „Zácpa může působit i závažné problémy, např. výchlipky tlustého střeva neboli divertikly. Ty mohou krvácet či perforovat a při jejich zanícení vzniká tzv. divertikulitida,“ objasňuje docent Kohout. „Tuhá stolice může také způsobit značně bolestivé trhlinky v oblasti konečníku.“
Uškodit může i dlouhodobé užívání projímadel – především rizikem vzniku dehydratace nebo minerálového rozvratu.

Prevence je základ

Při všech druzích zácpy lékaři doporučují osvojit si pravidelný ranní rituál – po probuzení nalačno vypijte sklenici čisté vody, nejlépe vlažné, počkejte dvacet minut a pokuste se o stolici, ať už cítíte potřebu, nebo ne. Při pravidelném opakování by se měl úspěch dostavit.
Ve většině případů se dá zácpě předejít. Důležitou roli hraje především správná životospráva. Hlavně dostatečně pijte, ideální množství tekutin je podle tělesné námahy a teploty okolního prostředí nejméně okolo 2 litrů denně. Jezte pravidelně, nehltejte a nepřejídejte se.

Pro správnou funkci střev doporučuje gastroenterolog docent Kohout dostatek vlákniny, která je obsažena především v zelenině, celozrnném pečivu, luštěninách a ovoci. Vláknina urychluje peristaltiku (pohyb) střev, což usnadňuje vyprazdňování.
Některé potraviny či nápoje mohou vyvolávat zácpu. Patří mezi ně například cukrárenské výrobky nebo silný černý čaj. Některé potraviny a nápoje mají naopak mírné projímavé účinky. Jedná se především o švestky, jablka, fíky, jahody nebo sušené meruňky. Pokud budete potraviny vhodně kombinovat, neměly by vám zažívání rozladit.

Léčba

Pokud se vás zácpa týká, předně je třeba zjistit, o jaký druh se jedná. V případě akutní zácpy zkuste nejprve přírodní metody – zvyšte přísun vlákniny a potravin s projímavými účinky (například již zmíněné sušené ovoce).
Můžete vyzkoušet některou z projímavých minerálek, které nezatěžují trávicí trakt.  Například Šaratici, sírano-sodno-hořečnatou minerální vodu.  Je čistě přírodní, šetrná k organismu a nenávyková. Můžete ji užívat i při dlouhodobějších potížích se zažíváním, nebo jako doplněk k další léčbě. Neodvodňuje jako umělá projímadla, nenarušuje případnou medikaci a mohou ji konzumovat i těhotné ženy. Nejznámější je přírodní Šaratica, nyní jsou na trhu i ochucené varianty – grapefruit a bylinková (s příchutí mařinky vonné).

Teprve pokud nezaberou přírodní metody, zkuste projímadla. Na trhu jich existuje celá řada – čaje, čípky, kapky, tablety. S projímadly ale zacházejte opatrně! Nepřekračujte doporučené denní dávkování a neužívejte je příliš dlouhou dobu v kuse. Při jejich nadužívání hrozí poškození střevní sliznice a stěny. Navíc si můžete vypěstovat tzv. laxativní návyk, což znamená, že tělo si na projímadlo natolik zvykne, že nebudete schopni vykonat potřebu bez jeho použití. Tím si vypěstujete těžkou zácpu, která jen těžko reaguje na jakoukoliv další terapii. Pokud zácpa i přes užívání projímadel trvá déle než dva týdny, neváhejte a poraďte se s lékařem. Stejně postupujte i v případech, kdy je zácpa doprovázena znatelným váhovým úbytkem, horečkami, dlouhodobým zvracením, neustávajícími bolestmi či dokonce krvácením. V těchto případech situaci nepodceňujte, zácpa může být příznakem závažného onemocnění a včasná diagnóza je prvním krokem k úspěšnému vyléčení.

TEXT: TEREZA DANIELOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Zácpa není ostuda, ale nemoc!