U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Za psa zodpovídá jeho majitel
Kategorie: Právo | Autor: Josef Duben, tiskový mluvčí SVS ČR
UPOZORŇUJEME
Položí-li se otázka, kdo je zodpovědný za pokousání psem, je odpověď nabíledni. Není to pes, ale jeho chovatel, majitel. V poslední době se často píše o případech napadení lidí a zejména dětí tzv. bojovými psy, jakoby napadení “obyčejnými” plemeny neexistovala. Statisticky je prokazatelné, že pokousání vlčáky, dobrmany, špici, teriéry nebo psy podobných plemen jsou mnohem četnější. Pravda ovšem je, že když pokouše pitbul nebo stafordšír, je to vážnější. U nás naštěstí k napadení těmito psy s následkem smrti nedošlo. První reakce veřejnosti je zakázat taková plemena chovat. K agresivitě útoku však lze vycvičit prakticky všechna plemena psů, a to zejména tzv. služební, jako jsou zmínění němečtí ovčáci a dobrmani. V některých zemích je chov pitbulů a stafordšírských teriérů zakázán, v některých o zákazu uvažují. V naší republice neexistuje zákonné omezení chovu jakéhokoli plemene psů. Ve vyhlášce 75/1996 jsou vyjmenovány nebezpečné druhy zvířat, jejichž chov podléhá (podle §13, odst. 3 zákona 246/1992 na ochranu zvířat proti týrání) schválení příslušné okresní nebo městské veterinární správy. Ze zmíněné vyhlášky jsou však vyjmuty všechny domestikované druhy zvířat, tedy i pes (Canis familiaris). Veterinární zákon pak v § 4 stanoví povinnosti chovatelů, mezi které patří: chovat zvíře pro ně odpovídajícím způsobem, u psů a některých jiných zvířat zabezpečit pravidelné očkování proti vzteklině (1x za rok); v případě, že zvíře poranilo člověka zajistit, aby bylo neprodleně veterinárně vyšetřeno. Stanovení podmínek a omezení chovu některých druhů a plemen zvířat tedy v podstatě není veterinární záležitostí – i když lze připustit, že pod narůstajícím tlakem se Státní veterinární správa ČR bude k tomuto problému také vyjadřovat. Jde totiž z pohledu zákona o trestní odpovědnost majitele za zvíře, tedy za “věc”, prostřednictvím které byla způsobena škoda. Je tedy třeba důsledně postihovat ty nezodpovědné majitele, kteří cvičí psy k agresivitě, eventuálně jim i zvíře odebrat. K tomu může dopomoci dokonalá evidence a důsledná kontrola zvířat. Dosud psy evidují obecní úřady, které by měly dohlédnout na to, aby byli psi opatřeni identifikačními čipy. Je to problém chovatelský, nikoli veterinární. Podobně je tomu s povinností opatřit psy ochrannými košíky či vodítky, nebo je přepravovat ve schránách – to řeší místní, městské či obecní vyhlášky a přepravní řády dopravních společností. Na otázku, jací lidé chovají ona bojovná plemena, by zřejmě mohl odpovědět psycholog v tom smyslu, že ve velké většině jde o jedince, kteří se snaží dodat si nějakým způsobem důležitosti a mají radost z pocitu moci nad ostatními. Tu je ovšem možno uspokojit jinými, méně nebezpečnými způsoby.
