Za lidovou architekturou Horňácka

Jednou z našich nejvýraznějších oblastí s živým folklorem, nářečím, krojem i zvyky je Slovácko. Lidová architektura tu má své nezaměnitelné kouzlo.

Typické modrobílé podélně řazené domy ve Velké nad Veličkou

Říká se mu Slovácko, Moravské Slovensko nebo Moravské Slovácko. Tradičně se dělí na řadu menších částí – etnografové jim říkají subregiony: Horňácko, Dolňácko, Podluží a nejvýše položené Kopanice. V dnešním putování po regionech lidové architektury navštívíme Horňácko. Jak již jméno napovídá, jedná se o vrchovinu v podhůří Bílých Karpat, zdvíhající se nad úrodnými rovinami Dolňácka v úvalu Moravy. Přirozenou osou Horňácka je údolí říčky Veličky, pramenící na svahu Velké Javořiny a nedaleko Strážnice ústící do Moravy.

Typické jsou dvě řady usedlostí

Půvabné dřevěné seníky v Javorníku

Do oblasti Horňácka se tradičně počítají vesnice Javorník, Hrubá a Malá Vrbka, Kuželov, Lipov, Louka, Nová Lhota, Suchov, městečko Velká nad Veličkou a Vápenky. V níže položených partiích krajiny se rozkládají ještě vinice, výše pak již ovocné sady, proužky luk a chudých políček na strmých svazích a nejvýše již jenom lesy hraničního hřebene Bílých Karpat.

Vesnice na Horňácku svým půdorysným uspořádáním odpovídají sídlům z úrodných jihomoravských nížin, avšak jsou často členitější, deformované terénem. Většinou je najdeme v údolích nebo kotlinách podle vodotečí. Zástavba jednotlivých usedlostí je uspořádána nejčastěji do dvou protilehlých řad usedlostí, svírajících rozlehlý vnitřní prostor – náves. Jihomoravské návsi obecně bývají mnohem větší než jejich sestřenice na většině území Čech; třeba v případě asi nejznámější horňácké vsi Hrubá Vrbka dosahuje náves délky přes půl kilometru. Pozdější zástavba vznikala často ve vnitřním prostoru rozlehlých návsí, na humnech se pak stavěly celé ulice domků a malých usedlostí.

Dům čp. 73 v Javorníku má nad jizbou ještě komorové patro, po levé straně je krytý vjezd (návratí) do dvora

Zástavba vesnic Horňácka zpravidla odpovídá některému z typů, které nacházíme i v dalších regionech Slovácka. Domy větších usedlostí se staví podélně k návsi či komunikaci. Na jedné straně bývá krytý vjezd – návratí – a dále pak celá dispozice trojdílného domu s obytnou místností (jizba), síní a komorou. Vstup bývá orientován přímo na náves, v minulosti ho někdy – podobně jako jinde na jižní Moravě – chránilo předstupující žudro. Menší usedlosti a chalupy mají často ještě kolmou orientaci k ulici, avšak na boční straně je opět připojen krytý vjezd – návratí. Protože jednotlivé usedlosti navazují těsně jedna na druhou, tvoří tak souvislé, téměř nekonečné řady. Jen nejmenší a nejchudší domy stojí samostatně, v kolmé orientaci k ulici a mají valbové střechy.

Nalíčené domy

Dříve se stavělo, zejména ve výše položených podhorských vsích, ze dřeva. Dnes je typickým stavebním materiálem nepálená cihla. Domy bývají bíle nebo světle modře olíčené s jasně šmolkově modrými detaily – soklem (podrovnávka), šambránami a dalšími prvky. Plastická výzdoba fasád je ale většinou jen střídmá.

Dlouhé řady podélně průjezdných stodol na západních humnech v Hrubé Vrbce

Typickým fenoménem Horňácka jsou hospodářské stavby – především podélně průjezdné stodoly. Jejich dlouhé řady dnes můžeme obdivovat především v Hrubé Vrbce. Ve stejné vsi nacházíme i půvabné samostatně stojící sýpky – komůrky na návsi, postavené opět z kamene nebo nepálených cihel. Zejména v Javorníku se zachovaly skupiny seníků sroubených ze silných fošen nebo z pokroucených dubových kmenů. Okolo vesnic často spatříme zachovanou udržovanou kulturní krajinu – po strmých svazích stoupají uzounké proužky políček, zahrad a sadů na záhumencích.

Horňácko je krajem s živou lidovou kulturou: malérečka Anežka Kašpárková zdobí kapličku v Louce

A kam se vypravit za lidovou architekturou Horňácka? Krásné domy najdeme skoro v každé vsi, i když se mezi ně bohužel vloudily i nepěkné novostavby. Větší soubory tradiční architektury nalezneme ve Velké nad Veličkou, Hrubé Vrbce (zejména hospodářské objekty) nebo Nové Lhotě. Horní konec Javorníku, čtvrť skromných domků zvaná Kopánky a dále osada Vápenky se dokonce chlubí statusem památkové zóny. V závěru opět přidáme doporučení na novostavby: hlavní je zachování tradiční podélné orientace staveb, výšky a sklonu střechy s keramickou krytinou. Domu bude slušet bílá nebo světlemodrá barva.

TEXT A FOTO: ing. arch. JAN PEŠTA

Na Horňácku

Za lidovou architekturou Horňácka