U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Za chlebem na zbečenskou rychtu
Kategorie: Návštěva | Autor: rab
Chléb nebyl v minulosti jen pouhou přílohou k jinému jídlu, ale byl i sám o sobě hlavním a samostatným jídlem. Dnes už kvašený chléb peče doma málokdo, a tak se pomalu zapomíná, jak složitý a časově náročný to býval postup. Připomenout si jej však přesto můžeme, například na Hamousově statku v obci Zbečno, stojícím na důležitém místě přímo proti kostelu.
Od roku 1992 je usedlost sestávající z domu, stodoly, stájí a chlévů postupně rekonstruována pod dohledem památkářů. Díky tomu mohla být zpřístupněna veřejnosti. Současný správce pan Luboš Vokoun pečuje se vzácným zaujetím pro staré tradice nejenom o údržbu stavení, expozici historického zařízení a zemědělského nářadí, ale také oživil původní technologii pečení chleba ve staré peci.
Bohatá historie
Dějiny obce Zbečna, rozkládající se nad soutokem Berounky a Klíčavy, sahají nejméně do 11. století. Tehdy zde stál knížecí dvorec, zmiňovaný kronikářem Kosmasem v souvislosti s úmrtím knížete Břetislava II., těžce zraněného najatým vrahem při lovu. Pobyt knížete Vladislava o Vánocích roku 1125 a Kosmasova zmínka o mši dokládají existenci kostela sv. Martina, který se dodnes dochoval v barokní podobě. Starší zástavbu v okolí kostela, navazující na knížecí dvorec, vystřídala zřejmě na počátku 14. století nově vysazená ves s pravidelnou obdélnou návsí. Vesměs roubené usedlosti někdejších služebných manství nedalekého hradu Křivoklátu postupně nahradila novodobá zástavba. Až na usedlost čp. 22 zvanou Hamousův statek, která zaujímá mezi našimi památkami lidové architektury významnou pozici.
Nejstarší je pec
Roubený dům svou velikostí, konstrukcí a výbavou reprezentuje způsob výstavby v bohatších usedlostech. Kombinace patrové komorové části s obytným přízemím ukazuje na velmi starobylé založení, navazující na středověké stavební tradice. Archeologický výzkum určil za nejstarší součást domu bývalou pec. Podle stavebně historického průzkumu byl jeho vývoj, ve své složitosti obdobný vývoji domů městských, ukončen zřejmě ve druhé polovině 18. století.
Členitý dům
Dům má zajímavou polohu, vstupem a zápražím se obrací do návsi, nikoliv do dvora, jak je běžnější. Střední část trojdílné dispozice domu tvoří vysoký prostor vstupní síně s vestavěnou černou kuchyní a navazujícím tělesem pece. Ze síně jsou přístupné všechny základní části domu – vpravo obytná světnice, vlevo dvě komory, z nichž k horní vede dřevěná pavláčka. Ke komorám přiléhá později vestavěný zděný výměnek se světnicí a samostatnou kuchyní. Pod pavláčkou lze po schodech sejít do sklepa. Naproti vstupu do síně je východ na dvůr, podél mohutného tělesa pece a schodiště na půdu.
Hamousův statek
Nejstarším známým hospodářem byl podle písemných pramenů z přelomu 16. a 17. století tesař Blažej Starý. Majitelé usedlosti se v průběhu let mnohokrát vystřídali, také dům prošel několika úpravami. Od poloviny 18. století začíná období spjaté se dvěma generacemi vynikajících hospodářů, zmíněných Hamousů. Dominik Hamous získal v obci nejvyšší postavení, stal se zbečenským rychtářem, takže nést jméno tohoto rodu si usedlost určitě zaslouží.
Na návštěvu
V květnu o víkendech, v červnu denně mimo pondělí a pátek, v červenci a srpnu denně mimo pondělí. Také vás zveme na každoročně pořádanou letní lidovou sešlost s názvem Šafářův dvoreček, letos 15. – 16. července. Uvidíte zde některá tradiční řemesla, vystoupí hudebníci a divadelníci. A hlavně – bude se péct a potom ochutnávat domácí chléb. Pokud ovšem zrovna v tyto dny nebudete mít čas, nevadí, chléb se peče i jindy, a to každou sobotu.
