U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VZPOMÍNEJTE S NÁMI…
Kategorie: Výročí – speciál | Autor:
500. číslo časopisu Chatař chalupář
Ve výročním čísle jsme se trochu ohlédli nazpátek. Opravdu jen trochu, přestože by bylo hezké, kdybychom vám mohli představit všechny nejkrásnější chaty a chalupy i připomenout nejzajímavější články úplně od prvního vydání ataké poděkovat všem autorům, kteří do předchozích 499 vydání časopisu přispěli. Při vzpomínání na předchozí léta jsme však byli omezeni jednak tím, že jsme zažili události nejvýše deset let nazpět, a potom i horší kvalitou podkladů ze starších ročníků. Ale i těch posledních deset let bylo povedených, jak se spolu s námi můžete přesvědčit.
Redakce
NA ŠUMAVĚ JE DOLINA A V TÉ DOLINĚ MLÝN
Za všechny návštěvy, u kterých nikdo ze stávající redakce nebyl, jsem vybrala roubený mlýn s pavlačí z druhé poloviny 18. století, který byste mohli objevit na Šumavě. Před lety jeho majitele, Václava Hrabánka, navštívila Helena Čechová. Mlýn, do nějž nebyla zavedena elektřina, byl zevnitř vyzdoben krásnými obrázky – podmalbami na skle, které maloval sám majitel. Kuriozitou bylo, že v přízemí, pod sednicí pan Hrabánek choval koně a měl je vycvičené na zvuk zvonu. Jeho huculové se volně potulovali na pozemcích kolem chalupy a když pan Hrabánek potřeboval, zazvonil a oni se seběhli. Za odměnu jim z pavlače sypal oves. (7/1999) mlž
ROZEBRANÁ KAMNA
Možná si někdy říkáte, kde asi končí neprodané časopisy? Svážejí se z trafik a obchodů a vracejí se vydavateli, který je obvykle na čas ještě uskladní. Máme tak zásobu pro ty, kteří si zapomenou číslo koupit a za rok nebo dva je mrzí, že nemají kompletní ročník. Nevím, jak v dobách minulých, ale jednou se stalo, že se číslo velmi dobře prodávalo a velmi brzy zmizela i zásoba se skladu. Šlo o číslo 9/1998, které zabodovalo článkem Postavte si kachlový sporák sami. V té době neexistovalo tolik kamnářů, kteří by dokázali uspokojit trh, a lidé ještě nezapomněli pracovat rukama a sami se pouštěli i do náročných projektů. mlž
ŠPIKUJETE TAKÉ?
Často velebím výrobce malých lepicích papírků. Polepuji jimi ty stránky v časopisu, ke kterým se vracím, takže některé ročníky mám barevnými lístečky hezky prošpikované. Díky tomu rychle najdu svoje oblíbené recepty, například naprosto skvělý celerový salát v čísle 8/2005. Nebo nepřekonatelnou sváteční štolu, která nikdy nesmí chybět na vánočním stole a která je v posledním čísle téhož roku. Rychlý ovocný koláč 4, 3, 2, 1 půl už nehledám, recept znám zpaměti (č. 7/2006). Super karbanátky se skrývají pod názvem masové placičky v č. 7/2009. A úplně nejlepší je studené kuře s majonézou z č. 2/2007. Zkuste ho nabídnout návštěvě! A nebo radši ne, asi by na vás nezbylo… mlž
CHATA VE SKÁLE
Bylo to nejneobvyklejší stavení, jaké jsem kdy navštívila. Na Kokořínsku se zachovala z doby 1. republiky skalní obydlí, vybudovaná chudými lidmi. Později jedno z nich koupil kdosi na rekreaci a rozšířil ho o dřevěný srub, sloužící jako ložnice. Současný majitel v kutání ve skále nadšeně pokračuje, vybudoval tak koupelnu i toaletu a celé okolí vyčistil a zkultivoval. V létě má v kuchyni, jídelně a pokoji záviděníhodný chládek. (3/2003) iva
VÝMLUVNĚJŠÍ NEŽ FOTKA
Takové kresby uměl náš mnohaletý spolupracovník Josef Šťastný. Pracoval kdysi v konstrukci, a tak byly jeho pracovní postupy technicky precizní, navíc byl duší umělec a jeho zídky, pergoly i další zahradní prvky mu pod rukama doslova rozkvétaly. Vždy perfektně upravený džentlmen Josef Šťastný jich spoustu také sám otextoval a přicházel iniciativně s tipy a nápady. Jeho nemoc naši spolupráci bohužel před pár lety ukončila. Při této příležitosti na něj nelze nevzpomenout. rum
CHALUPÁŘSKÉ NÁVRATY
Díky odvaze ing. Calty, jeho přátelství s šikovným architektem a práci party tesařů z Táborska se pro mě návštěva této chalupy v Posázaví stala nezapomenutelnou. Občas jsme se k ní vraceli i v dalších materiálech. Mohli jste tak znovu obdivovat netradiční schodiště, krb z vymývaných cihel nebo obrovská modrá kachlová kamna, trůnící uprostřed kuchyně. V každodenním shonu nemáme čas majitelům zavolat, že se střípky z návštěv v časopise znovu objeví. Doufáme, že jim druhá prezentace dělá radost. Do „staré chalupy v nových dimenzích“ i do všech dalších dnes za nás všechny posílám velký dík. (1/2002) rum
VZHLÍŽÍME K NĚMU S ÚCTOU
Když přišel poprvé do redakce, byl to kluk s baťůžkem na zádech. Nikdo z nás tehdy netušil, že o pár let později, kdykoliv si nebudeme vědět rady, budeme vytáčet jeho číslo nebo psát na jeho mailovou adresu, protože – co tomu říká architekt Jan Pešta? Obdivujeme ho nejenom za to, že vždycky fundovaně poradí a pomůže (a zavře oči, když od něj opisujeme), ale i za sérii tlustých Encyklopedií českých vesnic, kterou vydává nakladatelství Libri. Ještě chci připomenout, že to byl právě on, který začal od č. 5/1998 s mapováním vesnic se zachovalou lidovou architekturou. Z občasných krátkých článků se později stala oblíbená rubrika Venkov. mlž
NĚCO S TÍM PODNIKNEME…
Bývalá hospoda, v níž kdysi přespal Mácha cestou na Křivoklát, byla mou první „návštěvou“. Kdysi ji zdevastovanou koupil spisovatel Miroslav Ivanov. Paní Blanka, jeho paní, na něj a na jeho řemeslnické historky bohužel už mohla jen vzpomínat. Nejpěknější je ta, jak se dal se zetěm – právníkem do opravy dveří. Po položení dlažby místo starých prken totiž nešly zavřít. Olda, mladší z šikulů, pronesl památné: Něco s tím podnikneme. Dveře vysadili – a uřízli je nahoře místo dole. Drhly dál, navíc nahoře silně luftovaly. Nápravu už chalupáři raději svěřili do rukou truhláře… (8/2000) rum
OTOČENÁ CHATA
Na návštěvu v chatě Marcela nedaleko Sázavy nikdy nezapomenu. Jiří a Dáša totiž umějí báječně vyprávět. A bylo o čem! Jejich přízemní chata totiž o patro vyrostla a o devadesát stupňů se otočila, ve štítě vznikla veranda a v obýváku dole se „posunula” stěna. Celý ten původně ne zcela plánovaný zázrak způsobil tesař Brhlík se svou partou. A se svou velkou benzinovou pilou. Dáša tenkrát vyprávěla: „Když byla hotová střecha a nová bělounká prkna krásně voněla, začal Brhlík volat: „Paní, tak kde uděláme to vokno?”– Já se zděsila, jaké okno – a on že střešní. V ruce měl velkou pilu, udělal takové to rrrnrn a už se sápal na střechu. Křičím moment, moment, no asi tady… A on opravdu před mými zraky zakrojil. Na to jsem neměla a radši jsem odešla. Okno je akorát…” Hodně lidí potom psalo a telefonovalo, zda bychom neměli na pana Brhlíka, mistra umně skládaných lešení a neuvěřitelných průřezů, kontakt. (6/2006) rum
BAREVNÝ SRUB V HORÁCH
Srub postavený v horách Malé Fatry překvapil nejen citlivým propojením s okolní krajinou, ale také neobvyklou pestrostí v interiéru. Podobu srubu si navrhla sama jeho majitelka Viera Groznerová, která se úpravám interiérů věnuje i ve svém povolání. Barevný srub je vlastně takovým jejím splněným snem. Musím se přiznat, že stejně jako výhled na krajinu slovenských velehor mě okouzlil i odvážnými barvami hrající interiér srubu. A nechyběl tady ani komfort koupelny s vířivou vanou pro dva a sauna. Dokonalé propojení tradice, přírody a moderního užívání stavby. (9/2006) pe
ORLÍ HNÍZDO
Nejromantičtější stavbou, kterou jsem za deset let v Chataři chalupáři navštívila, je asi Orlí hnízdo. Chatě, která vznikla v opuštěném kamenolomu nad řekou, se tak říkalo už po válce. Po rekonstrukci, do níž se pustil pan Novozámský, si ten název zaslouží ještě víc. Architekt Kletenský totiž nechal stavbu „vykročit“ ještě o metr dál od skály, než si dovolila původní chata. Názory odborníků na stavbu se různí, ale my v redakci ji svorně obdivujeme. (9/2002) rum
HOLANDSKÝ KRB V ČESKÉ CHALUPĚ
Šárku a Evertjana (on je původem z Nizozemí) si jistě pamatujete z letošní březnové reportáže Stodola v loveckém stylu. Naše první setkání proběhlo už v roce 2006, aby se o rok později objevil článek Krakonošovo čarobejlí. V typicky krkonošské roubence ti dva vystřihli velký otevřený krb – přesnou kopii krbu z jejich oblíbené amsterodamské hospůdky. Zedník jej musel stavět třikrát, protože mu klenba opakovaně padala. Přestože tento typ krbu je u nás nezvyklý, v chalupě Šárky a Evertjana vypadá skvěle. (7/2007) mlž
MALEBNÝ HLINĚNÝ DŮM
Sedíme u dlouhého stolu z masivního dřeva. Hliněné stěny domu dýchají teplem. Všude cítíme působení rukodělné práce. Vnímáme kouzlo měkce modelovaných nároží, malebně proláklé stěny s obloučky vytlačovanými prsty do vlhké omítky. Tak příjemná byla jedna z mých prvních návštěv v hliněném domě u šestičlenné rodiny Edity a Marka Vlčkových v Lysovicích uVyškova. Marek by dokázal o hliněných cihlách a výhodách bydlení ve stavení z hlíny povídat celé hodiny. Však je také jedním z hlavních propagátorů hliněných domů a zkušeným odborníkem na hliněné omítky. (10/2007) pe
KAMNÁŘSKÉ PERLY
Neobjevila jsem je v kamnářském muzeu, ale při návštěvě jedné malebné chalupy na Křivoklátsku. Její majitel architekt Jiří Mrázek se zabývá památkově chráněnými stavbami. Konstrukce replik starých kamen je však jeho koníčkem. Ta na obrázku nezapřou barokní inspiraci. Ve špýchárku a sýpce, roubených stavbičkách přenesených z okolních vesnic, nás však okouzlila i další kamnářská dílka, inspirovaná venkovskými topidly z 18. století. (3/2008) rum
MALOVANÁ ROUBENKA
Ve velkém roubeném domě manželů Benešových na Mělnicku bylo na co se dívat a obdivovat skutečně na každém kroku. Stavení citlivě zrekonstruovali a při zařizování dokázali obdivuhodně skloubit staré vybavení s moderní technikou „pod povrchem“. Nejúžasnější je ovšem jejich ložnice s malovaným stropem, dílem současného výtvarníka Atily Vöröse. (6/2009) iva
KAŽDÝM ROKEM NA VÁNOCE
E-maily mají svá pro a proti. Rychle jimi vyřídíte, co je potřeba, objednáte články, rozešlete poštu, ale… s lidmi na druhém konci se nevidíte. Někdy měsíce, někdy celý rok a s někým jsme se dokonce neviděli nikdy! Proto máme rádi Vánoce. Víme, že někteří z našich stálých spolupracovníků si udělají čas a přijedou. Jedním z nich je kreslíř Jiří Novák. Jeho fórky přinášejí úsměv na stránky časopisu již dlouhé roky. mlž
CHALUPÁŘ PŘEDAL ŠTAFETU
Tohle je krásné, ale také smutné vzpomínání. Na člověka, který obdivoval tradiční venkovskou architekturu a byl velkým zastáncem toho, aby se při rekonstrukcích i nové výstavbě dbalo na dodržení krajového typu a zdobení. Igor Kroupa ve svém zaujetí nebyl sám, jeho žena Alena, také stavařka, vyznává stejné hodnoty. Společně postavili z revitalizovaného dřeva v Nových Losinách několik chalup. Pěkné je, že jim dávali jména podle svých dcer a snach. Z toho je patrné, že mají též syny. Lukáš s Ondřejem převzali štafetu… (4/2001) rum
S EXOTICKOU VŮNI
Když člověk stráví kus života na mexických hranicích, má tendenci dopřát si kus exotiky i doma. Kuchyně v severočeské chalupě architekta Zdeňka Václavka má vůni toho dalekého kraje. S citem rekonstruovaná stavba se zkrátka uvnitř nemusí zcela držet tradičních pravidel. I to však pan architekt, jak nám předvedl v dvě stě let starém penzionu Bělidlo, dobře umí. (9/2008) rum
KERAMIKA PRO RADOST
Ráda navštěvuji keramické trhy, především ty vyhlášené v Berouně, a hledám tam zajímavé kousky, kterými bychom vás potěšili. Návštěvníka tu překvapí nejen nepřeberné množství praktických hrnečků všech tvarů, barev a dekorů, ale někdy skutečně originální nápady keramiků, kteří dovedou ztvárnit z hlíny snad cokoliv. Stále mně ale nejvíc okouzlují veselí ptáci výtvarníka Gabriela Vacha, kterým v zahradě vítr rozehrává zvonky v zobáku. (8/2008) iva
