Vyznejte se ve vrtácích
Chata či chalupa nabízí k vrtání takovou spoustu příležitostí, že se určitě vyplatí vyznat se ve vrtácích. Vyhnete se tak zbytečným soubojům s nekvalitními či špatně zvolenými nástroji.
Obecně lze vrtání zařadit mezi způsoby strojního i ručního obrábění různých materiálů a pro tyto účely existuje celá škála vrtáků různých tvarů či materiálového provedení. My se však budeme logicky držet konstatování, že drtivá většina chalupářů a chatařů používá k vrtání ruční či stolní vrtačky a potřebuje vybrat vrták zejména podle toho, do jakého materiálu bude vrtat díru.
Připomeňme si, že vrtáky do ručních a stolních elektrických nebo akumulátorových vrtaček jsou válcového tvaru, s válcovou upínací stopkou a šroubovitými drážkami a jsou vhodné pro vrtání válcových otvorů různého průměru a různé hloubky.
Ocel a jiné kovy
Existují vrtáky do kovu a mezi nimi najdete vrtáky s broušenou špičkou, které jsou vhodné pro měkčí kovy. Tedy zejména na hliník, měď, mosaz, zinek, železo a nelegovanou ocel. Vrtání do nerezové oceli už vyžaduje vrtáky z rychlořezné oceli legované kobaltem (HSS-E) nebo vrtáky s titanovou vrstvou. Jsou dražší než normální vrtáky HSS, ale umožňují vrtání legovaných ocelí bez vysokého opotřebení.
Do kovu se vrtá rovněž vrtáky ze slinutého karbidu, s břity s pájenými břitovými destičkami ze slinutého karbidu nebo s mechanicky upnutými břitovými destičkami.
I do kovu však můžeme hloubit otvory vrtáky atypických tvarů, které najdeme především mezi vrtáky do dřeva. Jsou to kuželovité záhlubníky a vrtáky do plechu se šestihrannou stopkou. Obvykle jde o univerzální nástroje vhodné i pro vrtání do dřeva nebo plastu. Smysl těchto kuželovitých vrtáků spočívá zejména v možnosti vyvrtat přesné kruhové otvory větších průměrů, což je se standardním vrtákem se šroubkovými drážkami obtížné. Kuželovité vrtáky umožní i vrtání různých průměrů jedním nástrojem, se stupňovitými pak docílíte odstraňování otřepů rovnou při vrtání, což je u kovů poměrně velká výhoda.
Na beton s příklepem
Vrtáky do betonu se používají do příklepových vrtaček a vrtacích kladiv k vrtání do zdiva a do betonu. Vrtání do těchto materiálů vyžaduje vrtáky do kamene s wolfram-karbidovou špičkou.
Pro vrtání s příklepem nebo kladivem se doporučuje vrták s břitem broušeným do špičky, který lépe drtí beton. Na keramické obkládačky je vhodnější použít vrták s jednostranně broušeným hrotem. Vrtá se samozřejmě bez příklepu, stejně jako do děrovaných tvárnic či porézních cihel.
Speciální vrtáky určené k opracování velmi tvrdých materiálů, tedy kamene, betonu či keramiky, mohou být osazeny diamantovými zrny. Tyto vrtáky je nutné chladit vodou což lze nejsnadněji s pomocí jednoduché sady, která se dá koupit jako příslušenství k vrtačce.
Existují rovněž tzv. jádrové vrtáky s diamantovou vrtací korunkou, které usnadňují zejména vrtání do betonu. Diamantové vykružovací vrtáky pak využijete například při dodatečném děrování otvorů na rozvodné krabice či vrtání do granitových dřezů.
Vrtáky do dřeva
Tyto vrtáky mají dlouhou středicí špičku se dvěma předřezávači a jsou ideální k čistému vrtání do dřeva. Pro běžné vrtání otvorů do dřeva, dřevotřísky či překližky se používají vrtáky do dřeva se středicím hrotem a předřezávacími břity o průměru 3-22 mm a délce od 60 do 200 mm. Prodávají se v sadách nebo po jednotlivých kusech a poslouží vám třeba při předvrtávání děr pro šrouby, vruty nebo spojovací kolíky.
Na hluboké díry větších průměrů, zapouštění hlav šroubů do dřeva nebo na otvory pro kolíkové spoje větších průměrů budete potřebovat vrtáky speciální, které vám práci buď usnadní, nebo dovolí vrtat otvory, jež by s běžným vrtákem do dřeva udělat nešlo.
Na vrtání hlubších děr do trámů a hranolů se používají hadovité vrtáky, které jsou dostupné až do průměru 32 mm a v délkách od 230 do 600 mm. Mají závitový hrot pro přesné zavrtání a broušenou šroubovici, snadno odvádějící třísky i z hlubokých děr, což je při vrtání do rozměrných trámů velmi důležité. Hadovité vrtáky lze použít třeba i pro vrtání dvou trámů na sobě, aby se vytvořilo přesné spojení na čep.
Forstnerův vrták neboli sukovník s křížovým ostřím uprostřed a vyhlazovacím válcovým břitem na obvodu umožňují vyvrtá hladkou díru s kvalitou řezu. Přesné a čisté otvor oceníte zejména při výrobě nábytku. Existují i sukovníky se zubatými hranami, které snižují možnost přehřívání. Vrtáky s tvrdokovem jsou lepší na lamino či umakarty, ocelové jsou ostřejší, ale rychleji se ztupí.
Pro otvory větších průměrů do tvrdého i měkkého dřeva se hodí ploché vrtáky, využijete je třeba pro vrtání otvorů pro čepy nebo závěsy. Jsou poměrně jedné, vrtat s nimi není složité a mohou nahradit i některé speciální vrtáky.
Pro zahloubení vrutů a hlav šroubů do roviny dřevěného povrchu nebo ještě hlouběji poslouží vrták záhlubník. Při zahlubování však nejdříve vyvrtejte otvor pro vrut standardním vrtákem a potom ho dotvořte záhlubníkem do požadované hloubky.
Dobré rady
- Vyvrtání čistého a hladkého otvoru s plochým vrtákem dosáhnete tak, že budete vrtat pouze tak hluboko, dokud hrot nepronikne druhou stranou obrobku. Pak vrtaný kus obraťte a dokončete otvor z druhé strany.
- Chcete-li vrut či hlavu šroubu do dřeva úplně skrýt, udělejte pomocí záhlubníku hlubší zahloubení a vyplňte prostor nad hlavou šroubu tmelem na dřevo, čepem nebo kolíkem.
Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock