U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VÝZNAMNÉ DRUHY PLAMÉNKŮ
Kategorie: Zahrada | Autor: Ing. Petr Pasečný
PĚSTUJEME
Převážně v mírném a subtropickém pásmu roste přibližně 230 druhů plaménků (Clematis). Těmto druhům, přirozeně se v přírodě vyskytujícím, říkáme botanické druhy. Mnohé z nich byly používány k záměrnému křížení a dalšímu šlechtění za účelem dosažení buď větších květů nebo celkově bohatšího kvetení, popřípadě prodloužení doby kvetení či získání větší odolnosti. V současné době se u nás vyskytuje několik desítek kříženců a kultivarů s barevnou škálou od bílé přes růžovou, červenou, fialovou až po tmavě modrou. V rámci každé barvy je ještě celá řada odstínů. Tyto šlechtěné kultivary mají květy většinou velké a nápadně zbarvené. V rodinných zahradách se u nás nejčastěji vyskytuje asi sedm až osm druhů odolných a léty pěstování prověřených starých kultivarů. Nejznámější z nich jsou bílý kultivar Marie Boisselot, světle růžový Nelly Moser, červený Ernest Markham a Ville de Lyon, světle modrý Perle d’ Azur, tmavě modrý až fialový Gipsy Queen, The President a další. Všechny jsou vesměs nízké, většinou jen do dvou metrů vysoké. Rostou dobře v půdách živných a propustných. Vyžadují dostatek slunce. Sázíme je k menším pergolám, ozdobným plůtkům nebo zdím. Přestože slunce milují, mají rády “nohy v chládku”. Znamená to, že kořeny je třeba před slunečními paprsky chránit. Například předsazenými trvalkami. Někdy ale potřebujeme pokrýt velkou pergolu, starou zeď, vytvořit větší oblouk nad bránou nebo nechat zarůst nevzhledná místa či větší nevzhledný strom, který ale nechceme zatím pokácet. Pro tyto účely jsou vhodné právě některé botanické druhy plaménků, které jsou podstatně vzrůstnější, bujnější a úplně nenáročné. Vyžadují pouze dostatek slunce, snášejí však dobře i polostín (tam ale méně kvetou) a půdy běžné, zahradní. Velmi známým a populárním druhem je plamének Jackmanův (Clematis x jackmanii). Kvete bohatě množstvím modrofialových květů, které dosahují průměru až 10 cm. Dorůstá výšky až 3 metry. Plamének révovitý (Clematis viticella) pochází z jihovýchodní Evropy. Je jemný a hustý. Květy jsou v průměru 5 – 7 cm velké, nejčastěji purpurově fialové. Pěstují se však odrůdy i jiných odstínů. Dorůstá výšky 4 – 5 metrů. Domácí druh, plamének plotní (Clematis vitalba), roste většinou v teplejších chráněných místech, je dost bujný a snadno dosáhne výšky 10 metrů. Květy má drobné, bílé, v latách. V příznivých podmínkách je však silně rostoucí, zplaňuje a může se stát až plevelným. Plamének horní (Clematis montana) pochází z Himálaje a západní Číny. Roste bujně a dosahuje výšky 8 – 10 metrů. Jeho bílé květy jsou bohaté, o průměru 5 – 7 centimetrů. Má rovněž několik kultivarů, některé i růžově kvetoucí (C. montana Rubens). Plamének tangutský (Clematis tangutica), rostoucí přirozeně od Tibetu až po Mongolsko, je nenápadný především žlutou barvou květů, která je u plaménků naprosto ojedinělá. Květy jsou překloněné, zvonkovité, o průměru 3 – 4 centimetry. V květu remontuje, tzn., že květy se objevují až do pozdního podzimu. Na podzim a během celé zimy jsou velmi dekorativní i stříbřitě bílé chomáče plodů, které jsou vhodným materiálem pro aranžování suchých vazeb. Dorůstá výšky až 3 metry. Všechny jmenované druhy jsou vhodné do teplejších oblastí, tedy do nadmořské výšky asi 500 – 600 m. Ve vyšších polohách jej sázíme pouze na místa chráněná proti mrazivým větrům. A poznámka na závěr: botanické druhy plaménků se v zahradnických prodejnách nevyskytují často. Najdete je spíš v inzerátech soukromých pěstitelů, například v časopise Zahrádkář.
