Výživa březích fen a koček

Rubrika: Mazlíčci

Březí kočka potřebuje dostatek vápníku, s čímž výrobci granulí počítají. Přesto budoucí mamince můžeme tu a tam dopřát trochu jogurtu nebo tvarohu

Březost, porod a kojení je období velmi náročné na kvalitní krmení zvířecích maminek. Není zanedbatelné ani finančně, vždyť podle dobrozdání chovatelů se náklady na odchov čtyř čistokrevných koťátek mohou vyšplhat až na 22 tisíc korun.

Pokud nekastrovanou kočku necháme na chalupě pohybovat se volně po okolí, můžeme se až dvakrát do roka dočkat situace, kdy se po několika nocích doprovázených kakofonickými kocouřími koncerty vrátí „s outěžkem“. Většinou se však na potomstvo své kočičky nebo feny těšíme a vše důkladně plánujeme. Každopádně v případě potvrzené březosti je zapotřebí začít plánovat zajišťění a umístění porodního boxu a také vydat se po poradě s veterinářem na nákup speciálního krmiva pro březí feny či kočky.

Je březí?

Zpočátku je docela obtížné zjistit, jestli kočka nebo fena je či není březí. Prvními příznaky jsou změny nálady. Čerstvá nastávající maminka bývá mazlivější, ale také víc lenoší a spí. Zejména kočce v tomto stavu nedělá problém prospat celý den. Nelze vyloučit ani ranní nevolnosti nebo nechutenství, ale většina fen i koček v prvních týdnech březosti žere normálně.

Po třech týdnech se kočce začínají zvětšovat a růžovět struky a dvorce kolem nich. Hmotnost kočky během březosti rovnoměrně stoupá, ale takhle brzy si ještě zvětšení jejího břicha nejspíše nevšimneme. Po dalších dvou týdnech již veterinář dokáže nahmatat nebo nalézt ultrazvukem zárodky v děloze. U fen se vyvíjející se zárodky dají zobrazit na ultrazvuku od třetího týdne březosti. Průměrná délka březosti je u feny 63 dní a u kočky 65 dní, vždy plus minus čtyři dni.

Až do půle březosti zůstáváme v klidu. Nic zvláštního se neděje, nic v životě budoucí maminky nemusíme měnit – ani běžné denní návyky a činnosti, ani množství stravy. Feny mohou sportovat i podnikat dlouhé vycházky jako dřív. Jen bychom neměli zvíře odčervovat a případné léky podávat jen po poradě s veterinářem. V jídelníčku zatím nemusíme měnit nic, jen dohléneme, aby kočka na svých případných toulkách po okolí příliš nehladověla a aby měla kvalitní stravu. Déletrvající špatný výživový stav vede k tomu, že se plody vstřebají a březost se takto ukončí. Vstřebání plodů může pochopitelně nastat i u feny, ale tady majitel přece jen na její stravování snáze dohlédne. Ale pozor, veterináři upozorňují, že také výchylka opačným směrem, tedy překrmování bílkovinami a nadbytek odpočinku, může vést ke vstřebání plodů!

Zato v druhé půli březosti se začnou dít věci. Břicho nastávající maminky už nikdo nepřehlédne, ona sama začne více dbát o svůj odpočinek a klid. A stoupne u ní chuť k jídlu. Nastupuje období, kdy výživa plodů tvořících se v břiše vyžaduje více energie, více bílkovin, vitamínů a minerálů. Kočka spotřebuje asi 1,25krát více krmiva než obvykle a fena dokonce až 1,5krát.

Měníme stravování

Zvětšující se děloha tlačí na žaludek a ten jednorázově pojme menší množství potravy než dříve. Denní dávku tedy raději rozdělíme do více porcí, ale strava musí být lépe využitelná, aby se její celkové množství nemuselo enormně zvyšovat. Protože vlastně část potravy nenáleží feně, ale jejím vznikajícím potomkům, mnohé firmy vyrábějí stejný druh krmení pro štěňata i pro březí feny. Obdobné je to u koček.

K dávce granulí patří i dost čerstvé vody

Druhá půle březosti je obdobím, kdy bychom opravdu neměli experimentovat s krmnou dávkou a raději sáhneme po speciálním krmení od renomovaného výrobce. Vybalancovat všechny vitamíny, minerály, esenciální aminokyseliny a důležité mastné kyseliny tak, aby se narodila co nejzdravější a nejskvělejší mláďata, to je opravdu věda.

Vždyť pokud by chovatel například dopřával březí kočce zbytečně mnoho mořských ryb, ztrácel by se z jejího organizmu vitamín B1, syrový bílek zase odebírá vitamín H (biotin) a podobných úskalí je v sestavování krmné dávky moc. Speciálně u koček ale zavádíme nové krmivo už v předstihu, abychom zlomili jejich případnou nechuť k novotám.

V posledním týdnu před porodem je rozumné krmnou dávku pozvolna postupně snižovat. Tak nedojde k přílišnému zvětšení plodů a k potížím při porodu. Kočka si sama vezme jen takové množství stravy, jaké potřebuje, ale u fen musíme množství krmení regulovat my sami. V den porodu už fena zpravidla sama potravu odmítá.

Strašidlo eklampsie

Pokud březí samice nemá dostatek vápníku, mohou u ní nastat poporodní křeče a odvápnění ji může stát i život. Tomu se říká eklampsie a jde opravdu o velké nebezpečí. Výrobci speciálních granulí ovšem s potřebou dodávání vápníku (navíc ve správném poměru s hořčíkem a fosforem) počítají. Březí feně nebo kočce by naopak uškodilo, pokud by chovatel „pro jistotu“ ke granulím ještě přidával nějaké kalciové přípravky.

Co doplnit a čeho se vyvarovat

Pokud granule namáčíme, můžeme je feně čas od času pro zpestření ovonět jemně nakrájenou petrželkou nebo libečkem. Zásadně nedáváme kosti, protože vyvolávají zácpu, a vyvarujeme se všech nadýmajících druhů zeleniny. Nežádoucí je i syrové vajíčko. Naopak fenám i kočkám můžeme čas od času dopřát trochu jogurtu nebo tvarohu.

Vedle obecné spotřeby živin, minerálních látek a vitamínů mají kočky relativně velkou potřebu vitaminu A, ale zároveň s ním neumějí dobře hospodařit. Jak jeho nedostatek, tak přebytek může kočkám způsobit vážné zdravotní potíže. Chovatelé tedy musejí být opatrní na nadměrné zkrmování syrových jater, které jsou jeho vydatným zdrojem.

Po porodu

V době, kdy samice krmí mláďata svým mlékem, dosáhne její spotřeba krmiva nejvyšší úrovně

Přibližně od druhého týdne po porodu dosáhne energetická potřeba feny i kočky nejvyšší úrovně. Spotřeba se pak zhruba na čtyři týdny ustálí a už se nezvyšuje bez ohledu na to, že stoupá produkce mléka. Z toho lze odvodit, že pro stanovení celkové energetické potřeby v průběhu laktace je rozhodující hmotnost feny.

Přibližně od čtvrtého týdne je možné začít s přikrmováním štěňat, což se projeví výrazným poklesem energetických potřeb feny ve fázi k termínu odstavu na přelomu šestého a sedmého týdne od porodu.

Také koťata jsou do čtvrtého týdne věku plně závislá na mateřském mléce. Nemůželi kočka zajistit výživu kojením, je jistá šance udržet koťata umělou náhražkou mateřského mléka. Odchov koťat bez matky je však daleko obtížnější nežli štěňat.

TEXT: RADKA BOROVIČKOVÁ
FOTO: SHUTTERSTOCK

Výživa březích fen a koček