Vyvýšené záhony

Rubrika: Péče o zahradu, rss-feed, Zahrada

Vyvýšené záhony oproti klasickým mají řadu výhod, které by mnozí z vás jistě uvítali. Jejich příprava je sice náročnější, ale určitě se vyplatí.

Jaké jsou výhody vyvýšených záhonů?

Mají pracovní výšku, která vás nenutí se ohýbat nebo si klekat, což ocení vaše záda i kolena.
Pěstovaným rostlinám zajistí teplo, které podpoří jejich růst.
Zajistí úrodnou zeminu.
Může být zajímavým architektonickým prvkem v zahradě a nebo ji také vhodně rozčlenit.

Součástí vyvýšeného záhonu ve tvaru „L“ z robustních trámů je i lavička. Na záhonu se hezky střídají různé druhy zeleniny i okrasných květin. Foto: Shutterstock

Velikost a výška záhonů

Záhony přístupné ze všech stran mohou mít šířku 100 až 120 cm a délku 160 až 200 cm. Vhodná šířka, respektive hloubka záhonů stojících u zdi či plotu je 50 až 60 cm. Pohodlná výška sahá přibližně k bokům zahrádkáře. Pro postavu měřící méně než 160 cm by to mělo být 70 až 75 cm, pro člověka s výškou 160 až 180 cm zhruba 80 až 100 cm a u lidí nad 180 cm jsou vhodné záhony vyšší než 1 metr. V zahradnickém nebo stavebním centru nabízené hotové modely nemusí svou výškou každému vyhovovat, pak je lepší postavit si ho sám na míru.

Záhon zbudovaný z dřevěných palet působí i díky květinám okolo velmi dekorativně. Foto: Shutterstock

Orientace

Pro zeleninu se hodí co nejslunnější stanoviště, ideálně v severojižním směru, aby na rostliny svítilo slunce ráno z východu a večer ze západu. Místo by mělo být chráněné před silným větrem, ale ne úplně bezvětrné. Ale i zastíněná místa se dají využít, buď pro stínomilné bylinky, nebo pro některé okrasné trvalky.

Fialové hortenzie vyniknou, protože „sedí“ na zvýšeném místě. Foto: Shutterstock

Stavební materiály

Na stavbu vyvýšených záhonů se hodí nejrůznější materiály, každý má své výhody a nevýhody. Nejčastěji se používá dřevo. Do zahrady se hodí, snadno se s ním pracuje, ale má omezenou životnost. Trvalejším materiálem jsou cihly a kámen, také gabiony.

Čím je naplnit

Vyvýšený záhon vyřeší problém s nekvalitní půdou v zahradě. Naplníme ho substrátem, který zajistí rostlinám vhodné podmínky, protože kořeny rostou většinou jen do hloubky 20 až 50 cm. Ale zelenině samotný substrát nestačí, potřebuje několik různých vrstev.

Spodní drenážní vrstva, 20 až 30 cm vysoká, je z nahrubo rozřezaných větví nebo hrubé dřevní štěpky. Umožní odtok vody a provzdušnění. Další vrstva může a nemusí být, a to 10 až 20 cm z vykopaných travních drnů pod záhonem kořeny nahoru nebo dřevní drť, nařezané zelené části živých plotů, nadrcené silné stonky zeleniny. Následuje 20 až 30 cm vysoká vrstva tlejícího materiálu – natlelý zahradní odpad, směs zralého a polozralého kompostu. A poslední, vrchní vrstva vysoká 25 až 30 cm je ze zakoupeného pěstebního substrátu nebo ze směsi dobré zahradní zeminy a plně vyzrálého kompostu.

Správná skladba různých vrstev je důležitá pro zdárný růst především zeleniny. Foto: Shutterstock

Kdy a s čím začít

Nejlepší je založit a naplnit vyvýšený záhonna podzim, případně brzy na jaře, aby vrstvy slehly. Díky tlení se zvýší teplota substrátu, můžeme tedy začít sázet o 2 až 3 týdny dříve než na záhoně na zemi. Jen pozor na noční mrazíky, mějte připravenou krycí textilii nebo pařníkový nástavec.

Na vyvýšených záhonech se bude dařit zelenině, z ovoce jahodám i keříčkům bobulovin jako klikva, brusinka, borůvka, některým bylinkám, květinám z venkovské zahrádky i okrasným keříkům jako skalník, vřes, vřesovec a další. Nezapomeňte, že rostliny na těchto záhonech vyžadují častější zálivku.

Umístění

Vyvýšené záhony můžete budovat všude tam, kde mohou být klasické záhony na zemi, dokonce i ve svahu. Zahrádkáři v nich pěstují především zeleninu, bylinky a jahody, ale vhodné jsou i pro květiny.

Text: Iva Tvrzová
Foto: Shutterstock