Vyvlastnění

Vyvlastnění je hodnoceno jako nejzávažnější veřejnoprávní zásah do majetkových práv. Za vyvlastnění (expropriaci) je považován nucený přechod vlastnického práva na základě správního aktu.

Zákon, který vyvlastnění upravuje a nazývá se zákonem o vyvlastnění, prošel v Parlamentu České republiky složitým procesem. Byl projednáván od června roku 2005 až do dubna 2006, kdy byl s definitivní platností schválen. Platný je od 1. 1. 2007 a byl vydán pod č. 184/2006 Sb. Důvodem jeho schválení bylo přijetí nového stavebního zákona.

Původně platný a již zrušený stavební zákon (nový stavební zákon je platný od 1. 1. 2007) totiž obsahoval ustanovení o vyvlastnění nemovitého majetku, a byl tedy považován za tzv. obecný vyvlastňovací zákon. Po jeho zrušení bylo nutné tuto problematiku samostatně upravit, proto byla shrnuta do speciálního vyvlastňovacího zákona.

Zákon vychází z obecně přijatých základních práv a svobod, k nimž patří nedotknutelnost vlastnického práva. Listina základních práv a svobod totiž připouští (článek 11), že vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, na základě zákona a za náhradu.

Podmínky vyvlastnění

• odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem,
• poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě,
• zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli.

Vyvlastnění lze podle něj provést jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, přičemž veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení.

Co je to veřejný zájem

Otázkou je, jak definovat veřejný zájem, i když je zřejmé, že výstavba obecně prospěšných zařízení (např. železnice, letiště, telekomunikační sítě) a stavby evidentně veřejného zájmu by se měly proti individuálnímu zájmu prosadit. To vše samozřejmě s respektem k majetkovým právům s předmětnou nemovitostí souvisejících. Zákon proto stanoví, že vyvlastnění je podle tohoto zákona přípustné jenom za podmínky, jestliže vyvlastnitel učinil vše pro to, aby vyvlastňovanému byl po dobu nejméně 6 měsíců znám účel vyvlastnění stanovený zvláštním zákonem, a jestliže vyvlastňovaný nepřijal včas návrh vyvlastnitele na získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě dohodou. Lhůta, kterou vyvlastnitel stanoví vyvlastňovanému pro přijetí návrhu na uzavření smlouvy, nesmí být kratší než 60 dnů.

Dohoda o získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě musí obsahovat nárok vyvlastňovaného na vrácení převedených práv, pokud nebude zahájeno uskutečňování účelu převodu do 3 let od uzavření dohody. Splnění této podmínky se nevyžaduje, není-li vyvlastňovaný znám, není-li znám jeho pobyt nebo nepodařilo-li se mu doručit na známou adresu v cizině.

Náhrada za vyvlastnění

Za vyvlastnění náleží náhrada, a to:

• ve výši obvyklé ceny pozemku či stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, či
• ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu, došlo-li k omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu.

Kromě uvedených náhrad náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním.

Náhrady se musí stanovit takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena by byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.

Místo náhrady se vyvlastňovanému může poskytnout jiný pozemek nebo stavba, dohodneli se na tom s vyvlastnitelem; právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo stavby není dotčeno. Uvedené náhrady je vyvlastnitel povinen poskytnout jednorázově v penězích, a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění.

Zvláštní případy

V případě, že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám její pobyt nebo je v prodlení, složí vyvlastnitel náhradu do úschovy u soudu. Zemřela-li oprávněná osoba a není-li možné náhradu v průběhu dědického řízení vyplatit správci dědictví a ani dědicům, složí ji vyvlastnitel ve stanovené lhůtě u soudu příslušného k projednání dědictví nebo u soudního komisaře pověřeného provést úkony v řízení o dědictví po zemřelé oprávněné osobě. Nárok na náhradu mají i jiné oprávněné osoby, kterým vyvlastnění zanikne např. nájemní či zástavní právo váznoucí na předmětné nemovitosti.

Vyvlastňovací úřad

Vyvlastňovací řízení vede vyvlastňovací úřad, kterým je

• obecní úřad obce s rozšířenou působností,
• Magistrát hlavního města Prahy,
• magistrát územně členěného statutárního města.

K vyvlastňovacímu řízení je příslušný vyvlastňovací úřad, v jehož správním obvodu (území) se nachází pozemek nebo stavba, jichž se vyvlastnění týká. Nachází-li se pozemky nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, ve správním obvodu (území) dvou nebo více vyvlastňovacích úřadů, rozhodne nejbližší společně nadřízený správní orgán usnesením, který z nich vyvlastňovací řízení provede.

Specifika a náležitosti vyvlastňovacího řízení

Žádost o zahájení vyvlastňovacího řízení musí obsahovat zejména

• označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, a práv třetích osob na nich váznoucích,
• doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro vyvlastnění,
• údaj o tom, jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá,
• údaj o tom, v jaké lhůtě a jakým způsobem vyvlastnitel zahájí uskutečňování účelu vyvlastnění.

K žádosti je vyvlastnitel povinen připojit

• výpis z katastru nemovitostí a kopii katastrální mapy o pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká,
• listiny prokazující vlastnictví a jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nelze-li je zjistit z údajů uvedených v Katastru nemovitostí České republiky,
• kopii územního rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání pro daný účel vyvlastnění zvláštní právní předpis a není-li stavební úřad, který je vydal, současně vyvlastňovacím úřadem, listiny prokazující splnění podmínky vyvlastnění,
• znalecký posudek potřebný ke stanovení výše náhrad vyhotovený na žádost vyvlastňovaného nebo s jeho souhlasem na žádost vyvlastnitele.

Zamítnutí vyvlastnění soudem

Nebude-li za řízení prokázáno, že jsou splněny podmínky pro vyvlastnitelem navržené vyvlastnění, vyvlastňovací úřad žádost vyvlastnitele zamítne. Dospěje-li naopak vyvlastňovací úřad k závěru, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny, především:

• rozhodne o zrušení práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, postačuje-li k naplnění účelu vyvlastnění, nebo o omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene ve prospěch vyvlastnitele a vymezí jeho obsah, bude-li tím naplněn účel vyvlastnění, anebo o odnětí vlastnického práva vyvlastňovaného k pozemku nebo stavbě a o jeho přechodu na vyvlastnitele, vyžaduje-li to účel vyvlastnění,
• rozhodne, která práva spojená s pozemkem, stavbou nebo jejich částí vyvlastněním nezaniknou,
• určí výši náhrady pro vyvlastňovaného, jakož i pro nájemce a oprávněného z věcného břemene, jejichž práva vyvlastněním zanikají, a uloží vyvlastniteli, aby jim náhrady zaplatil ve lhůtě, která nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí.

Soudní řízení

Zákon o vyvlastnění zabezpečuje, aby celý proces vyvlastňování mohl být prozkoumán v soudním řízení.

TEXT: MGR. BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK

Vyvlastnění