Využití dešťové vody

Rubrika: Hospodaření, Voda na zahradě

Dešťovku lze využít na spoustu způsobů, od splachování po zalévání. Proto stojí za úvahu, ať už plánujeme novostavbu nebo opravujeme rodinný dům, popřemýšlet, zda pitnou vodu alespoň částečně nenahradit vodou dešťovou. Pokud se totiž rozhodneme dešťovku maximálně využívat, můžeme ušetřit až 50 % pitné vody.

To, kolik vody spotřebujeme, si často uvědomíme až ve chvíli, kdy přijde vyúčtování za vodné a stočné. Je to tak proto, že vodu zkrátka potřebujeme k životu nejen my, ale i rostliny a zvířata kolem nás. Uvádí se, že průměrná spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele činí přes 100 litrů vody /den.

Dešťová voda padá z mraků zdarma, v tom je její základní potenciál

Způsobů, jak snížit spotřebu pitné vody je mnoho – jedním z nich je právě využití dešťové vody, která může nahradit kvalitní pitnou vodu tam, kde není až tak potřeba. Jedná se o běžné činnosti jako je úklid domácnosti, praní, splachování toalet nebo, snad nejtypičtěji, zalévání zahrady. Možná se to nezdá, ale až 50 % denní spotřeby vody v domácnosti může být nahrazeno vodou dešťovou.

Kvalita dešťové vody

Protože dešťové mraky vznikají odpařováním, mohla by dešťová voda být teoreticky vodou destilovanou, tedy čistou bez rozpuštěných látek. Už v atmosféře ale dochází ke kontaktu této vody s různými chemickými látkami, stejně jako při průchodu atmosférou směrem k zemi a následně i na povrchu Země. To ale neznamená, že bychom z použití dešťové vody měli mít obavu – z výzkumů různých institucí vyplývá, že chemické znečištění srážkové vody leží vesměs v hranicích limitů pro jakost pitné vody. Kvalita srážkových vod je tedy naprosto vyhovující pro splachování WC, praní prádla nebo zálivku.

Vzhledem k možnému primárnímu mikrobiologickému znečištění se nedoporučuje využívání srážkové vody v oblastech s velkou prašností, vedle velkých komunikací a s velkým počtem holubů. V případě mimořádných požadavků na kvalitu srážkové vody z hlediska mikrobiologického znečištění je možné do systému zařadit UV zářič pro dezinfekci srážkové vody. Dále je třeba minimalizovat možnost, že se dešťové vody někdo napije.

Zálivka a zavlažování jsou nejjednodušší a nejsnáze realizovatelné způsoby využití dešťovky

Dešťovka na zahradě

Každý z nás zná kádě, bečky a různé jiné nádoby, do nichž je sváděna dešťová voda, která je pak využívána pro zálivku rostlin na zahradě. Princip systémů pro akumulaci a využití dešťových vod je stejný, jen modernější a technicky dokonalejší.

Pro zálivku je dešťová voda vhodná zejména proto, že neobsahuje chlor ani soli, které rostlinám neprospívají. Některé rostliny jsou tak citlivé, že by se pitnou vodou ideálně neměly zalévat vůbec (např. rododendrony nebo azalky, kanadské borůvky).

Dešťovou vodu můžeme použít také při údržbě a úklidu. Například pro mytí auta je zapotřebí velké množství vody a právě zde je ekonomicky i ekologicky výhodné použít dešťovou vodu namísto vody pitné.

Ne všechny činnosti, které v domácnosti provádíme, vyžadují „placenou“ pitnou vodu. Využitím zdarma dostupné dešťové vody na praní, splachování WC nebo úklid můžeme významně ušetřit. Úspora ale není vše, co dešťovka může nabídnout. Výhodou dešťové vody je navíc i to, že je měkká. To znamená, že tolik nezanáší spotřebiče (např. pračku) a potrubí, protože nedochází k usazování vodního kamene.

Schéma hospodaření s dešťovou vodou v domácnosti. Takový systém vyžaduje investice

Zajímavé je zmínit v souvislosti s dešťovou vodou praní. Díky měkké vodě je potřeba menší množství pracího prášku, protože ten se lépe rozpouští a špína se z prádla lépe uvolňuje. Ušetříte také za změkčovadla a nemusíte se obávat vodního kamene. V oblastech, kde je tvrdá voda, příp. voda obsahující železo, mangan aj. látky, se proto použití dešťové vody pro praní přímo nabízí.

Mnoho lidí jistě napadne, zda nás nemůže praní prádla v dešťové vodě nějak ohrozit – kvalita dešťové vody může být různá. Můžeme však být klidní. Z výzkumů, které byly na toto téma provedeny vyplývá, že počet bakteriálních zárodků v prádle vypraném v dešťové vodě byl srovnatelný s výsledky u prádla vypraného v pitné vodě. Množství bakteriálních zárodků není totiž ani tak závislé na kvalitě vody, ale spíše na míře znečištění špinavého prádla.

Z okapů do sudu a ze sudu na záhony a trávník

Náklady na zalévání a v domácnosti

Pro tyto situace stačí dešťovou vodu odvádět do akumulační nádrže s filtrem a čerpadlem, příp. lze pořídit i elektronickou řídící jednotku pro automatické dopouštění, hladinový spínač atp. Filtr v tomto případě neslouží k úpravě vody, protože to není potřeba, nýbrž k zachycení listí aj. nečistot, které by se do nádrže mohly dostat. Systémy pro dešťovou vodu si lze buď sestavit, nebo využít možnosti kompletní dodávky.

Využití dešťové vody v domě už je složitější, protože je třeba ji zcela oddělit od rozvodu pitné vody a zároveň zajistit, aby bylo možné v případě nedostatku vody dešťové tuto nahradit vodou pitnou. K tomuto účelu dobře poslouží automatické jednotky pro využívání dešťové a pitné vody. Dále je samozřejmě třeba akumulační nádrž s vhodným objemem, doplněná filtrem. Velikost nádrže závisí zejména na množství srážek v dané lokalitě a ploše střechy, ze které je voda odváděna. Dále je třeba posoudit, zda bude objem nashromážděných dešťových vod dostačující pro potřebu domácnosti, a zda se tedy investice vyplatí.

Vhodná velikost nádrže

Vybrat nádrž správné velikosti je důležité jak z hlediska jejího maximálního využití, tak z důvodů provozních, kdy je třeba vyrovnat poměr mezi plněním a předpokládanou spotřebou. Důležitým parametrem pro výpočet vhodné velikosti je plocha, z níž je dešťová voda odváděna (obvykle střecha), a množství srážek, které lze v dané lokalitě předpokládat.

Skladování dešťové vody je velmi důležité, protože při dodržení správného způsobu skladování nebudeme mít problém s udržením hygieny a kvality zachycené vody. Ideální je nádrž umístěná pod zemí, kde nedochází k velkému kolísání teplot a kde není vystavena přímému slunečnímu záření. Z hygienických důvodů také není dobré skladovat zachycenou vodu v nádrži příliš dlouho. Na to je třeba myslet v případě, že jsme např. delší dobu mimo domov. V tomto případě, je třeba nádrž vypustit.

Důležité je zbavit vodu hrubých nečistot (listí, větviček apod.) pomocí filtru tak, aby nedocházelo k zanášení akumulační nádrže.

Dešťovka v bodech

1. Dešťová voda je zdarma a mnohdy čistší, než si myslíme. Využívat by ji proto mělo co nejvíce domácností. Zachycená dešťová voda je vhodná hlavně pro zavlažování rostlin, (nezasoluje půdu a neobsahuje chlor), mytí a oplachy automobilů, kol a nářadí, splachování toalet, nebo na praní (měkká voda lépe rozpouští prací prášky a méně vytváří vodní kámen).

2. Nadzemní nádrže, zásobníky a sudy jsou vhodné, když toho tolik nenaprší, dostupné množství vody je malé (malá plocha střech), když není jak vodu spotřebovat, spotřeba vody je malá (malá zahrada bez dalšího využití dešťovky, rekreační zavlažování chat a chalup), když podmínky nedovolí instalovat pod zem a je vhodné umístit do budov či suterénů, je v uvedených případech vhodné vybírat spíše nadzemní nádrže, zásobníky a sudy s připojením svodů ze střechy sběrači dešťové vody.

3. Podzemní nádrže na dešťovou vodu, lze doporučit, když jsou plochy střech dostatečné, dostupné množství vody je vetší, když je potřeba pravidelného zalévání a dalšího využití vody v domě a na zahradě, potřeba vody je větší, když je technicky a dispozičně možné instalovat nádrž pod zem a ušetřit místo, když se voda sbírá přímo potrubním vedením napojeným na svody, na vtoku do nádrže je filtrační koš či filtrační šachta. Když zamýšlená nádrž má objem alespoň 2000 litrů, je vhodné realizovat bezpečnostní přepad z nádrže do vsakování nebo do kanalizace.

4. Přestože není srážková voda obecně zdravotně závadná, není možné ji použít k vaření a pití, osobní hygieně nebo umývání nádobí. Je zakázáno přímé propojení potrubních systémů pitné a srážkové vody. Rozvod srážkové vody musí být vždy oddělen od rozvodu pitné vody.