Výsadba jahod
Bohatou úrodu snad nejoblíbenějšího ovoce zajistí především kvalitní sazenice a jejich výsadba ve správný čas, na vhodné místo a do předem připravené půdy.
Nejprve bychom si měli upřesnit, zda chceme jahody vysázet na klasický, nebo pyramidový záhon, případně do nádob, které umístíme na terasu či balkón, abychom si mohli šťavnaté ovoce „zobnout“, kdykoliv na ně dostaneme chuť. Podle toho, a také upřednostníme-li rané, polorané, pozdní, nebo stále plodící jahodníky, vybereme vhodné odrůdy.
Nákup sazenic
Nejlevněji pořídíme prostokořenné sazenice, o něco dráž vyjdou zakořeněné v sadbovačích. Chceme-li brzo sklízet, můžeme použít méně známou frigo sadbu, což jsou sazenice, které zahradníci vyjímají z půdy až koncem roku a do jarní nabídky je uchovávají v chladicích boxech. Na záhony se vysazují od počátku dubna do poloviny června. K výhodám patří rychlé uchycení a rozrůstání, snížené nároky na zálivku, a především první sklizeň do dvou měsíců od výsadby.
Příprava půdy
Štědrou úrodu nám dají pouze sazenice vysazené na maximálně osluněné místo a do dobře propustné hlinitopísčité půdy s vysokým obsahem humusu. Vzhledem k tomu, že jahodníky patří k rostlinám tzv. druhé tratě, sázíme je do prohnojené půdy až druhým rokem. Pokud takto připravený záhon nemáme, lze do hlouběji zryté a odplevelené půdy zapracovat odleželý kompost ještě tři týdny před výsadbou. Další možností je použití substrátu určeného přímo pro jahody. Těžkou půdu zlehčíme pískem. Optimální pH se pohybuje v rozmezí 5,3 až 6,5, toho docílíme přidáním rašeliny v množství 10 litrů na metr čtvereční.
Pár dní před výsadbou půdu lehce prokypříme a vytvoříme řádky, které vedeme od severu k jihu. Pro pohodlné ošetřování a sklizeň mezi nimi ponecháme mezery alespoň půl metru.
Výsadba
Jedním z klíčů k vysokým výnosům je správné načasování výsadby. Prostokořenné sazenice vysazujeme v prázdninových měsících, aby se do zimy ujmuly. Dobře vyvinuté jahodníky a sadbu z kontejneru můžeme vysazovat až do poloviny září. Při jarní výsadbě stačí jahodníky vytvořit do podzimu odnože, z nichž získáme sazenice s kvalitou matečních rostlin.
Pro snadnější zakořenění prostokořenné sazenice namočíme nejprve na několik hodin do vody. Podle odrůdy vysazujeme jahodníky do jamek 10 až 15 cm hlubokých i širokých na vzdálenost 20 až 30 cm od sebe. Přehuštěný porost je náchylný k chorobám, zejména k hnití plodů.
Listové srdíčko musí zůstat na úrovni půdy. Přihrnutou zeminu kolem sazenice důkladně přitlačíme a poté bohatě zalijeme. Půdu udržujeme stále mírně vlhkou, jinak jahodníky přestanou růst. Zálivka by měla být méně častá, ale vydatnější. Udržet vláhu u kořenů pomůže i mulč.
Stejně postupujeme při výsadbě do nádob, jen musíme pamatovat, že je nutné častější hnojení, protože se živiny z omezeného množství půdy rychleji vyčerpají. Vyhneme se hnojivům s obsahem chlóru, který jahodníkům nesvědčí. Před hnojením půdu vždy zavlažíme.
Dobré rady
- Pro bohatou sklizeň vysazujte jahodníky každé 3 roky na nový záhon.
- Při zálivce se důsledně vyhněte listům včetně srdíčka a také plodům, snížíte tak riziko plísňových chorob.
Možnosti výsadby
- Jarní výsadba (duben a květen): nejméně pracná a se zárukou nejvyššího výnosu v příštím roce.
- Letní výsadba (červenec až první polovina srpna): dostatečné zakořenění sazenic do zimy a jistota vysoké úrody v následujícím roce. Sazenice vysazené v červenci rodí téměř jednou tolik oproti vysazeným až v srpnu.
- Podzimní výsadba (druhá polovina srpna a září): Objem výnosu je přímo úměrný časnosti výsadby. Při příliš pozdní nemusí rostliny plně prokořenit a hrozí jim vymrznutí.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock