Vyrážíme do zahraničí

Rubrika: Auto

Ještě před tím, než se vydáme automobilem na prázdninovou cestu, měli bychom si ji co nejlépe naplánovat. Ale také si uvědomit několik zásadních věcí souvisejících s provozem na komunikacích v tomto období.

Než se vydáme automobilem na prázdninovou cestu

Letní provoz, a především ten o prázdninových měsících, má svá specifika. Musíme počítat s tím, že po silnicích jezdí více unavených a vystresovaných lidí, a proto hrozí větší nebezpečí dopravní nehody. Podle statistik jsou vzhledem k počtu nehod oba letní měsíce, tedy červenec i srpen, nejnebezpečnějšími v celém roce. Řidiči, kteří autem téměř nejezdí nebo jezdí během roku jen krátké trasy, nemají zkušenosti s hustotou provozu v dopravních špičkách. Na rozdíl od zkušenějších řidičů nemají dostatečné schopnosti předvídat.

Plánujeme trasu

Máme vybránu zemi i destinaci, která se stane cílem naší dovolenkové cesty. Je dobré vše pečlivě naplánovat. Cestu bychom měli přizpůsobit všem pasažérům, kteří s námi na dovolenou pojedou. Především bychom měli myslet na dostatečný počet zastávek, a to nejen pokud s námi pojedou děti. Doporučuje se zastavit zhruba po hodině a půl až dvou hodinách jízdy, protáhnout se a trochu si zacvičit.

Dnes již není problém využít některý z plánovačů cest, které najdeme na internetových stránkách, jež nám umožní celou trasu opravdu pečlivě naplánovat. Před vyjetím je dobré sledovat dopravní zpravodajství, které nám napoví, co nás na cestě může potkat. Samozřejmostí je to, že vozidlo je v řádném technickém stavu, aby jízdu na delší vzdálenosti zvládlo bez problémů.

V cizině se za dálnice platí

Stejně jako u nás platí prakticky ve všech zemích v Evropě, že jsou nějakým způsobem zpoplatněny různé úseky komunikací. Především se jedná o dálnice, kterým se při delší cestě asi nevyhneme. V řadě případů se sice dají zpoplatněné úseky objet, ale jízda po místních komunikacích trvá většinou neúměrně dlouho. Zatím jedinou zemí, která ještě nezpoplatnila jízdu po dálnici pro vozy pod 12 tun, je Německo, ale i zde se již vedou debaty o zpoplatnění i pro menší vozidla.

Řidiči, kteří autem téměř nejezdí, nemají zkušenosti s hustotou provozu v dopravních špičkách

Zpoplatnění bývá formou dálničních známek, případně musíme zaplatit na mýtnicích. Dálniční známky mají například na Slovensku, v Rakousku, Slovinsku, Švýcarsku, Bulharsku, Rumunsku nebo Maďarsku (kde je dálniční známka elektronická). Dálniční známky je možné zakoupit dopředu u nás, prodává je například ÚAMK. S placením na mýtnicích se setkáme v Chorvatsku, Srbsku, Polsku, Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Řecku atd. V Chorvatsku tak třeba zaplatíme zhruba 40 kun za 100 ujetých kilometrů, ve Francii se cena pohybuje okolo 9 eur za 100 km a v Itálii okolo 5,5 eur za 100 km. Musíme také počítat s tím, že v některých zemích se platí také za průjezdy nejrůznějších tunelů, přejezdy mostů a pásů apod. S tím vším bychom měli kalkulovat při plánování cesty.

Prostudujte předpisy

Ve většině států Evropy platí, že vozidlo by mělo být vybaveno podle předpisů země, ve které je přihlášeno k provozu. Přesto je dobré si zjistit, jak by měl být vůz vybaven v zemích, kterými budeme projíždět. Před cestou bychom se měli seznámit s pravidly pro řízení vozidla ve všech zemích, kterými budeme cestovat. I přesto, že většina pravidel v zemích Evropy vychází ze stejného základu, objevují se v jednotlivých státech odlišnosti – například v rychlostních limitech, požívání alkoholu před jízdou, používání světel, potřebných dokumentech apod.

Vůz musí být správně naložen

Velmi nebezpečnými se mohou stát špatně naložená a nezabezpečená zavazadla. Například při prudkém brzdění nebo při nárazu. Zavazadla by neměla přesáhnout horní hranu zadních sedadel, pokud není vůz vzadu vybaven ochrannou mříží nebo sítí. Při jejich ukládání umístíme ta nejtěžší na podlahu zavazadlového prostoru co nejvíce vepředu a také těsně u zadní strany zavazadlového prostoru. Uvnitř prostoru pro cestující bychom neměli skladovat žádné předměty. Ty by mohly být náhle vymrštěny vpřed a ohrozit pasažéry.

Navigace je dobrý pomocník

Dnes se na cesty již málokdo vydá jen s papírovou mapou. Většinou se spoléháme na to, že nás k cíli dovede GPS navigace. Malá chytrá krabička je určitě výborným pomocníkem a dnes je již také vybavována celou řadou doplňujících funkcí. Při cestě nám tak může říci, jak daleko je k místu, kde si budeme moci odpočinout, natankovat, najíst se, umí přehrávat hudbu i videosoubory, přijímat SMS nebo telefonní hovory, poradí v případě ucpané cesty, kudy tento úsek objet apod.

Cestu bychom měli přizpůsobit všem pasažérům

Jednou z jejích nejdůležitějších částí jsou ovšem mapy. Navigace umí také naplánovat trasu tak, abychom se vyhnuli placeným úsekům. Kvalita výpočtu trasy a úspěšné vyhledání cíle závisí na kvalitě a aktuálnosti mapových podkladů. Neměli bychom proto zapomínat na jejich pravidelnou aktualizaci. Ale i zde platí, že navigace je dobrý pomocník, ale vozidlo vždy řídí člověk, který by měl v první řadě přemýšlet o tom, kam a jak jede.

Pozor na únavu

Při dlouhé cestě musíme myslet na to, že velký podíl na vzniku krizových situací má únava. Účinky únavy se dosti podobají účinkům při jízdě pod vlivem alkoholu. Nejkritičtějším časem je hluboká noc, tedy čas mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Málo se také ví, že kritickým časem je rovněž odpoledne mezi druhou a šestnáctou hodinou. Před delší cestou se tedy musíme dobře vyspat, protože nedostatek odpočinku se projeví snížením postřehu, soustředěnosti a prodloužením reakční doby.

V létě také častěji vyrážejí na silnice lidé, kteří jedou za zábavou. Hlavně večer a v noci by proto řidiči měli dávat větší pozor, a to jak na chodce na neosvětlené silnici, tak na auta.

Klimatizace nás osvěží

Pokud je řidič vystaven v kabině vozu teplotám vyšším než 25 °C, je již po krátké době malátný a musí se velmi přemáhat, aby neusnul. Horko za volantem se tak stává nebezpečným faktorem. Dá se mu čelit například častými zastávkami a je nutné zvýšit i přísun tekutin. Další možností je zapnutí klimatizace. Ta nejen zvyšuje pohodlí při cestování, ale nezpochybnitelný je i její přínos pro bezpečnost, neboť s chladnou hlavou se jezdí lépe. Pozor ale na to, pokud si příliš vychladíme vnitřek vozu a vystoupíme do horka, můžeme se vystavit tepelnému šoku, který je zdravotně značně nebezpečný.

text: Jiří Svoboda
foto: Shutterstock