Výměna dřevěné podlahy
Máte starou neizolovanou chalupu a podlaha je na některých místech shnilá a polorozpadlá? Pak se ji nesnažte opravovat, mnohem lepší je celou ji vyměnit.
V takové situaci totiž většinou nejde jen o výměnu pár polštářů, palubek a prken. Podle místních podmínek je třeba zvážit vlhkostní poměry a najít příčinu hnití a rozpadu podlahy. Podle toho pak zvolíme odpovídající opatření.
Co se myslí vlhkostními poměry? Chalupa na výslunné jižní stráni, kde nejsou žádné prameny, má suché podloží. To znamená, že můžeme počítat s malou zemní vlhkostí a jako izolaci zvolit třeba jen lehkou lepenku. Nejobtížnější, nejhorší vlhkostní poměry jsou ve zvodněných stráních s prameny, na dnech údolí, u potoků, řek a v záplavových územích, nebo třeba i v sousedství lužních lesů. Tam stačí kopnout do země a hned se objeví loužička vody. I podle toho se samozřejmě budou navrhovat opatření před položením nové podlahy. Vždy je třeba nejprve zcela odstranit staré dřevo.
Nabízíme několik řešení. Na obr. č. 1 je řez roubenkou, postavenou ve vlhkém terénu. Aby nebyl nijak narušen starobylý vzhled zvenčí, zvolíme všechny úpravy uvnitř. Kromě jediné, což je vyvedení vnitřní drenáže kolem základů ven do terénu, co nejdál od chalupy. Nová podlaha, uložená na trámech (smrk, borovice, průměr asi 18 -25 na 14 – 18 cm), je přibita, lépe přišroubována vhodně dlouhými samořeznými vruty s plochou zapuštěnou křížovou hlavou. Tepelná izolace je uložena mezi trámky.
Na obrázku 2, kde je obvodové zdivo cihelné s hlubším základem a menší vlhkostí, se po vybrání násypu i terénu na nutnou hloubku osadí cihelné sloupky nebo betonové bloky a na ně se přes izolaci položí nová podlaha stejné konstrukce jako v předchozím případě. Trámky se dimenzují s ohledem na to, aby se podlaha nehoupala. Základ je zvenku i zevnitř vysoušen – větrán vyspádovanými drenážemi z pálených tvarovek nebo z plastu (tzv. husí krky).
Rozhodnete-li se výkop udělat mělčí a použít slabší, třeba jen polohraněné polštáře, tak je položte (pečlivě vyklínované nebo s podmazávkou betonovou mazaninou) na podkladní betonovou podlahu (viz obr. č. 1). Nezapomeňte mezi polštáře na celou jejich výšku vložit tepelnou izolaci. V tom případě ale podlaha nebude spodem větraná a bude tuhá, nepružná.
Nejchoulostivější na kvalitu provedení bude část izolace mezi starým základem a novou železobetonovou podlahovou deskou (viz obr. 1).
Posledním opatřením, nutným pro to, aby byla podlaha od základů „v suchu“, je dobře vyspádovaný chodník kolem celé chalupy tak, aby dešťová voda a sníh nezvlhčovaly terén, který je přímo ve styku se základy. Jeho minimální šířka je 30 cm. Vhodné jsou betonové desky 50/50/5 cm, uložené v příčném spádu 2 – 5°. Pokud se rozhodnete obvodové zdivo podříznout a izolovat, nové dřevěné podlaze to jen pomůže.
Obr. 1: Roubenka je od kamenného základu dobře izolována. Po odvozu vykopané zeminy je na urovnaný terén rozprostřen a zhutněn písek a po obvodu domu je uvnitř uložena vyspádovaná drenáž. Na vrstvu podkladního prostého betonu se po jeho vyschnutí uloží izolace proti vlhkosti. Velmi záleží na kvalitě jejího provedení a propojení mezi novou deskou a starým základem.
Další vrstvou je železobetonová deska. Na ni jsou vyzděny sloupky 30/30 cm z plných cihel; je to rychlejší varianta než betonové bloky, které by bylo možné plně zatížit až za 21 dnů. Nahoru na sloupek dáme vždy plátek izolace 50/50 cm. Prostor pod podlahou lze ještě větrat otvory v základech (se síťkou proti drobným živočichům), nebo kanálky vyvedenými až nad střechu.
1 – železobetonová deska 7 – 10 cm tlustá, armovaná KARI sítí (oka 10/10 cm, průměr 5 mm, 2 – podkladní prostý beton tloušťky 2 – 5 mm, 3 – prostý beton, 4 – izolace proti vlhkosti v různém provedení podle hydrologických poměrů v místě, 5 – pískový podsyp nebo i zásyp drenáže z tříděného říčního písku (betonky), 6 – cihelné zdivo sloupků pod podlahovými trámky, nebo zdivo obvodové zdi.
Obr. 2: Konstrukce dřevěné podlahy je stejná jako v předchozím případě, ale počítáme se sušší a také únosnější zeminou. Drenáž je tu navržena i zvenčí a nad ní je chodník z betonových dlaždic 50/50 cm. Mírně vyspádovanou drenáž obsypeme pískem, u domu použijeme štěrk a zbytek prostoru vyplníme původní zeminou. Podkladní sloupky jsou zčásti, asi 35 – 45 cm, zapuštěny do únosného terénu. Dobře je tu vidět izolace minerální plstí, která je umístěná na tenký dřevěný záklop, ležící na přibitých střešních latích. Zvenčí je po celé délce vystupujícího základu osazen široký okapní plech, který zabraňuje pronikání vody v tomto choulostivém místě. Na výšku je 20 – 25 cm a shora zhruba 5 cm omítnut při opravě omítky po podřezávání.
Oba návrhy lze upravit i na další verzi s tím, že se na betonovou podlahu nevyzdí sloupky, neudělá výkop a místo trámů se položí tenčí polštáře. Nevýhodou je, že podlaha nebude odspodu provětrávána. Všechno nové dřevo musí být buď již z pily, nebo doma kvalitně ošetřeno impregnací proti vlhku, plísním a houbám.
TEXT A KRESBY: VLADIMÍR PROCHÁZKA
FOTO: ALEXANDR JANOVSKÝ A MARTIN MAŠÍN
Výměna dřevěné podlahy
